Ivo Tretera

česká, 1933 - 2012 statistiky

Nahrávám...

Životopis

V r. 1951 maturoval na Akademickém gymnáziu. V r. 1955 obhájil diplomní práci O některých gnoseologických otázkách pedagogiky a ukončil s vyznamenáním studium filozofie a historie na FF UK. Zde jej nejvíce ovlivnil profesor J. B. Kozák. Od téhož roku působil na katedře filozofie FF UK, nejprve jako asistent, od r. 1958 jako odborný asistent se zaměřením především na teorii poznání a dějiny filozofie. Předmětem jeho raného vědeckého zájmu, zhruba do konce 50. let, byla metodologie věd a zvláště pak filozofie výchovy, která ho přivedla hlavně ke zkoumání specifické povahy noetiky předávání již dosažených poznatků, tj. znovupoznávání poznaného. Zprvu byl značně inspirován polským i západním neomarxismem (L. Kołakowski, E. Fromm, J.-P. Sartre ad.); noetická tématika jej otevírala vlivům filozofie analytické a novopozitivistické (L. Wittgenstein, B. Russell, M. Schlick, R. Carnap, lvovsko-varšavská škola atd.). Účinnou protiváhou této jeho původní spíše scientistické orientace, jež pozvolna ustupovala, byla mu záliba v surrealismu, abstraktním umění a zejména dlouholeté přátelství se spisovatelem B. Hrabalem a osobami z jeho kruhu. V r. 1966 obhájil na FF UK kandidátskou dizertaci Pravda a intuice. V l. 1966–67 studoval na univerzitách v Nancy a Paříži (setkání s P. Ric\oeurem a J. Hyppolitem). V období tzv. normalizace mu byla postupně omezována a posléze zcela zakázána pedagogická činnost. Po nuceném odchodu z FF do Archivu UK se zde v l. 1983–90 nad rámec běžných archivářských povinností zabýval i historií české a německé univerzitní filozofie (E. Mach, T. G. Masaryk, herbartovci, J. B. Kozák ad.). Plodem tohoto bádání, z valné části pramenného, je rovněž jeho hlavní dílo J. F. Herbart a jeho stoupenci na pražské univerzitě (1989). Průpravou pro jeho dnešní převažující zaměření na filozofii existence byly mu i přednášky o fenomenologii a heideggerovské bytové semináře J. Patočky. Po listopadu 1989 se vrátil na FF UK; z počátku vyučoval externě, k 1. 9. 1990 se stal opět členem její katedry filozofie. V r. 1990 byl jmenován docentem a r. 1995 profesorem pro obor dějiny filozofie. V současnosti přednáší především francouzskou filozofii 20. století (Bergson, existencialismus, křesťanský personalismus, Teilhard de Chardin, Ric\oeur, Lévinas ad.).

Zdroj životopisu: http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/trtera.html

Populární autoři:

Zdena Frýbová

1934 - 2010