Eurípidés ze Salamíny

řecká, -480 - -406 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Euripidés, představitel antické řecké literatury, psal značně novátorsky. Byl neobyčejně vzdělaný a jeho časté setkání s filozofy ho vedly k dalšímu uvolnění látek, které zpracovávali jeho předchůdci. Na rozdíl od nich šel dáli ideologicky. Do svých her uvedl i postavy sympatických otroků, byl odpůrcem (athénské) demokracie.

V mládí se věnoval atletice a byl žákem Anaxagorovým.

Jako i ostatní dramatici čerpal téma na své hry převážně z mytologie.

Nedostávalo se mu patřičného docenění a nebyl ve své době tak úspěšný a uznávaný jako jeho součastník Sofoklés, se kterým se údajně přátelil. Spoluobčané si z něj často utahovali a posmívali se mu, a to hlavně díky Aristofanovým satirickým hrám, ve kterých Euripida zesměšňoval.

Povahy hrdinů byly prohloubeny psychologicky, někdy řešil svízelné situace nadpřirozeným zásahem božstva do děje.

Médeia – asi nejúspěšnější Euripidova tragédie, která vypráví pověsti o mytologických plavcích Argonautech usilujících o získání zlatého rouna. Ten, kdo vlastnil zlaté rouno, se stal dědicem krále Kréthea.

Královská dcera Médeia zachrání vůdce Argonautů Iasóna, pomůže mu zmocnit se zlatého rouna a odpluje s ním do Korinthu. Zde se však Iáson zamiluje do dcery Kreónta Glauky, s níž se má oženit. Médeia připravila krutou pomstu: poslala Gauce svatební rouno a
ozdobu do vlasů. Svatební šaty se na nevěstě vznítily, Glauka uhořela a s ní zahynul i její otec. Potom Médeia zavraždila i obě své děti, které měla s Iásonem.

Napsal asi 92 her z nichž se dochovalo jen pár.

Na konci života, kdy už byl zhnusen athénským životem a tamními spoluobčany, odešel na královský dvůr do Makedonie, kde také zemřel.

Zdroj životopisu: Marie Zacharová

Populární autoři: