Eliška Jindrová

Životopis

Eliška Jindrová roz. Marešová (1947-2016), rodačka z Českých Velenic, je v historii tohoto pohraničního města jedinou spisovatelkou. Spolupráci s různými časopisy a rozhlasem začala velmi brzy - již v deseti letech. V době studií se věnovala poezii a velmi příznivě se o její tvorbě vyjádřil např. básník František Hrubín. Protože se chtěla věnovat žurnalistice, nastoupila v roce 1968 na praxi do krajského deníku (což byl tehdy předpoklad pro podání přihlášky na fakultu žurnalistiky). Pro své politické postoje však byla po nástupu normalizačního vedení KSČ z redakce propuštěna a třebaže byla bezpartijní, jen s největšími obtížemi našla jiné zaměstnání. Tuto životní etapu zachycuje i její autobiografický román „Upálení Kamila Š.“ K žurnalistice se proto mohla vrátit teprve po listopadu 1989, kdy nastoupila do nově založeného týdeníku. Později vedla vlastní reklamní agenturu. V té době také psala scénáře komponovaných pořadů a vytvořila divadelní hru „Poprava Vaňka Bezpalcího“ (2000).
Současně začaly vznikat její první knihy (některé tituly napsala společně se svým manželem Jaromírem Jindrou).
Dílo:
Recepty pro život mé dcery (1991)
Vonělo tvé tělo po ovoci (sbírka veršů, 1993)
Párty s firmou Pekast (1998)
Lidový kalendář 2000 (společně s J. Jindrou, 1999)
Konec světa nebude (společně s J. Jindrou, 1999)
Hvězda jménem Baudyš (společně s J. Jindrou, 2000; uvedeno na Mezinárodním knižním veletrhu)
Na shledanou za 100 let (2001)
Tajná láska Jakuba Krčína (2001, 2003, 2017)
Město odkud pocházím (společně s J. Jindrou, 2002)
Upálení Kamila Š. (2003)

Zdroj životopisu: informace manžela