koupit eknihy

Eduard Bass

česká, 1888 - 1946koupit eknihy

Nahrávám...

Životopis

Český novinář, publicista, reportér, humoristicko-satirický spisovatel, dramatik, autor písňových textů a kabaretiér, představitel demokratického proudu. Vlastním jménem Eduard Schmidt.

Eduard Bass se narodil v Praze první den roku 1888, jako syn majitele kartáčnické firmy na Smíchově. V roce 1905 ukončil studia na staroměstské obchodní akademii. Po prázdninách podnikl cestu na zkušenou do Belgie a po návratu šel studovat chemii na pražskou techniku a zároveň byl učněm ve firmě svého otce. Na podzim 1906 studoval dočasně na technice v Curychu. V letech 1906-1916, kdy pracoval jako obchodní zástupce otcovy firmy, podnikl nesčetné cesty do zahraničí. Navštívil Mnichov, Itálii, Berlín a Vídeň a všude ho ze všeho nejvíc zajímal svět kultury, zejména pak nejrůznější formy lidové zábavy, kabarety, šantány, tingltangly. Žil tak vlastně dvojí život - na jedné straně se snažil vyhovět otci, na straně druhé jeho srdce i mysl směřovaly jinam.

Již v roce 1907 začal Bass příležitostně vystupovat v Schöblově kabaretu v domě U Bílé labutě Na Poříčí, kde recitoval Gellnerovy František Gellner a Šrámkovy Fráňa Šrámek básně (zde vznikl jeho pseudonym Bass, k čemuž ho inspiroval jeho hluboký hlas.). Od roku 1912 působil jako konferenciér v Lucerně a v letech 1913-1920 vystupoval v kabaretu Červená sedma. Zpočátku studentská zábava zde dosáhla výborné literární a divadelní úrovně. Bass se postupně stal recitátorem, hercem, zpěvákem, písničkářem, autorem a překladatelem kupletů a šansonů i autorem drobných próz a jednoaktovek.

Počátkem první světové války zkrachovala kartáčnická továrna v Hostivaři a tak se Bass mohl cele věnovat svému zájmu. Ze zdravotních důvodů byl ušetřen válečných útrap a byl písařem ve vojenské nemocnici na Hradčanech, odkud byl uvolňován na vystoupení. V té době se oženil se s herečkou a nadanou sochařkou Táňou Krykovou.

V letech 1916-1917 byl Bass zároveň ředitelem kabaretu Rokoko a psal do novin a časopisů: Nová doba, Právo lidu, Kopřivy, Humoristické listy apod. Po zániku Červené sedmy se svými spolupracovníky Jiřím Červeným a dalšími publikoval satirické kabaretní texty v edici Syrinx, kterou řídil, a v letech 1919-1920 redigoval satirický časopis Šibeničky.

Další dvě desetiletí života spojil Bass s Lidovými novinami, do jejichž redakce vstoupil roku 1921 a kde pracoval jako fejetonista, reportér, soudničkář, kulturní zpravodaj, divadelní kritik a autor tzv. rozhlásků. V létech 1933-1941 pak byl jejich šéfredaktorem. V Lidových novinách se sblížil s Karlem Poláčkem Karel Poláček, bratry Čapkovými Karel Čapek a dalšími. K jeho vynikajícím kolegům patřili i Rudolf Těsnohlídek, Ondřej Sekora, v Lidových novinách publikovali Vítězslav Nezval Vítězslav Nezval, František Halas František Halas, Konstantin Biebl Konstantin Biebl a další. Rád se scházel se svými přáteli v pražském podniku Café Montmartre v domě U Tří divých mužů v Řetězové ulici.

Během okupace byl Eduard Bass nucen přerušit svou novinářskou činnost a věnoval se téměř výhradně spisovatelství, psal díla posilující české národní vědomí. Bassova dlouholetá a intenzivní láska k cirkusu vyústila na začátku II. světové války v rozhodnutí vytvořit románovou kroniku cirkusového podniku jako kolektivního díla lidí oddaných společné věci - Cirkus Humberto.

Na sklonku války zemřela Bassovi žena. Ihned po osvobození se stal znovu šéfredaktorem obnovených Lidových novin, které vycházely pod názvem Svobodné noviny. Pro nemoc však z redakce brzy odešel. Svůj poslední novinový článek napsal 28. října 1945. Ještě týž den ho stihla srdeční mrtvice.

Zdroj životopisu: ld.johanesville.net