Dušan Hamšík

česká, 1930 - 1985 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Dušan Hamšík (25. září 1930, Trenčín – 22. listopadu 1985, Praha) byl český novinář, spisovatel a scenárista.

Jeho otec byl důstojník a legionář. Obecnou a měšťanskou školu Hamšík vychodil v Uherském Hradišti, kde také začal studovat reálné gymnázium; maturoval v Brně (1949). Už v době gymnazijních studií pracoval jako elév v brněnské redakci Mladé fronty, 1949 přešel do pražské redakce téhož deníku. Po vojenské prezenční službě (1952–54) studoval na FF UK češtinu a novinářství (1959 diplomová práce Vývoj pražského lokálního reportéra E. E. Kische na světového reportéra). Zároveň byl 1956–58 redaktorem Květů, 1958–60 Obrany lidu, 1960–68 Čs. vojáka. Od března do května 1968 byl šéfredaktorem Literárních listů. 1968–69 pracoval v Ústavu pro teorii a dějiny hromadných sdělovacích prostředků při UK. 1969 získal na základě diplomové práce doktorát filozofie a stal se odborným asistentem Fakulty sociálních věd a publicistiky UK. Od 1970 ve svobodném povolání. Od 1978 až do své tragické smrti (sebevražda) příležitostně pracoval jako jazykový redaktor časopisu Vesmír.
Přispíval do novin a časopisů, které redigoval, a dalších periodik: Středoškolák, Kulturní tvorba, Plamen, Impuls, Sešity pro mladou literaturu aj. Během normalizace, kdy nesměl publikovat, vydal v samizdatové edici Petlice knihu Život a dílo Heinricha Himmlera (b. d., 1974, první verze později vydané práce Druhý muž třetí říše). Pod jménem Jaroslava Dietla literárně zpracoval knížku fotbalisty Ivo Viktora Můj dres číslo 1 (1977), pod jménem scénáristy Jaroslava Vokřála (1944–2000) psal doslovy ke knihám Oty Pavla. Anonymně autorsky spolupracoval s režisérem Karlem Kachyňou na scénářích televizních inscenací Zlatí úhoři (1980, podle Oty Pavla), Velký případ malého detektiva (1982), na šestidílném seriálu Vlak dětství a naděje (1989, podle Věry Sládkové) a filmech Smrt krásných srnců (1986, podle Oty Pavla) a Oznamuje se láskám vašim (1989, podle Karla Zídka). Nerealizován zůstal filmový scénář Tři mušketýři z počátku sedmdesátých let.
Výchozím bodem Hamšíkovy tvorby byla kischovsky pojatá reportáž, kterou se na počátku 60. let zabýval i teoreticky (O zuřivém reportéru E. E. Kischovi). Po prvotině, jež čtenáře v duchu budovatelského nadšení seznamovala s našimi atomovými pracovišti (Začátek je v Jáchymově), se Hamšík zaměřil především na problematiku německého fašismu a psal knihy, které se žánrově pohybují na pomezí literatury faktu a historicko-sociologického eseje. Již v knize shrnující fakta o atentátu na Heydricha (Bomba pro Heydricha), zvláště však v dalších pracích (Génius průměrnosti, Druhý muž třetí říše), autor nejenom soustředil bohatý materiál dokumentující rodinné prostředí i životní osudy čelných mužů nacistického Německa, ale také analyzoval osobní a společenské předpoklady, které jim v dané době a společnosti umožnily sehrát jejich historickou roli. Oproti představám mytizujícím psychickou abnormalitu a zrůdnost těchto jedinců postavil tezi o jejich průměrnosti. Příčinu jejich vzestupu spatřoval ve schopnosti vyhovět mechanismu totalitní moci, jež v souladu se svou absurdní ideologií dovoluje průměrnému jedinci páchat zrůdné činy. Na historickém materiálu tak Hamšík vytvořil obecnější obraz totalitního systému, odhalil kořeny jeho vzniku i způsoby fungování. (Německé tematice je věnována rovněž kniha reportáží Oběd s Adenauerem.) Kniha Spisovatelé a moc je zaměřena na sjezd spisovatelů v roce 1967. V kontextu širší politické situace tu Hamšík pojmenoval příčiny krize socialismu, která vedla k srpnu 1968. Próza pro mládež Havárie na sklonku dne beletristicky zachycuje průběh reálné automobilové srážky na dálnici s informativními průhledy do práce lékařů a dopravní policie.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a literatura faktu: Začátek je v Jáchymově (RpRp 1960); O zuřivém reportéru E. E. Kischovi (studie, 1962, s A. Kusákem); Bomba pro Heydricha (LF 1963, s J. Pražákem); Oběd s Adenauerem (RpRp 1966); Génius průměrnosti (LF 1967); Spisovatelé a moc (LF 1969); Havárie na sklonku dne (P pro ml., 1983); Druhý muž třetí říše (LF 1986, pod titulem Heinrich Himmler, 1994).
Uspořádal: Sjezd mladých budovatelů socialismu (soubor fotografií E. Fafka a E. Pardubského ze sjezdu SČM 1950, usp. s R. Böhnelem, 1950).
LITERATURA
Studie a články: J. Lukeš: Tři mušketýři po třiceti letech, LidN 25. 9. 1990; H. Hamšíková, Dopis J. Kantůrkovi (o Hamšíkově autorství scénářů Kachyňových filmů), Scéna 1990, č. 7; K. Kachyňa: Dopis J. Kantůrkovi, Scéna 1990, č. 9; P. Kovář: Causa Dušan Hamšík, Reflex 1993, č. 27.
Recenze: O zuřivém reportéru E. E. Kischovi: I. Klíma, LitN 1963, č. 5; O. Sus, Kulturní tvorba 1963, č. 14 * Bomba pro Heydricha: D. Moldanová, Plamen 1964, s. 511 * Oběd s Adenauerem: M. Pohorský, Impuls 1966, s. 511 * Génius průměrnosti: J. Tesař, HD 1968, č. 5; P. Janáček, LidN 15. 6. 1992; J. Halada, NK 1992, č. 7; P. Kosatík, Tvar 1992, č. 37 * Spisovatelé a moc: M. Jungmann: Hamšíkův politologický esej, in M. J., V obklíčení příběhů (1997), s. 69–76 * Havárie na sklonku dne: J. Lukeš, SvSl 1. 12. 1983 * Druhý muž třetí říše: P. Kácha, SvSl 25. 9. 1986; V. Novotný, Práce 18. 5. 1994.

Zdroj životopisu: Slovník české literatury

Populární autoři:

Ota Pavel

1930 - 1973