Bohumír Kozák životopis

česká, 1885 - 1978

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Životopis

Bohumír Kozák byl český architekt, představitel funkcionalismu, teoretik architektury, kreslíř a ochránce památek.

Narodil se na evangelické faře ve Velké Lhotě u Dačic v rodině faráře ThDr. Františka Kozáka (1857–1926). Měl mladší bratry Jana Blahoslava (1888–1974) a Ladislava (1900–1988). Ten rovněž vystudoval architekturu a poté spolupracoval se svým bratrem na některých jeho projektech.

Dětství prožil v Čáslavi. Vyrůstal ve staré českobratrské rodině, což mu vštípilo svébytný žebříček hodnot, kterým se řídil celý život.

Po ukončení studia (ČVUT) pracoval v ateliérech Josefa Schulze, Jana Kouly, Osvalda Polívky nebo Antonína Balšánka. Pak pracoval jako hlavní architekt ve stavební firmě Václava Nekvasila. V roce 1915 složil zkoušku úředně oprávněného civilního inženýra. Působil rovněž jako redaktor časopisu Stavba. Po první světové válce spoluzaložil projekční ateliér Dušek – Kozák – Máca.

Jeho první práce jsou provedeny ve stylu klasicistní secese. Později prošel vlivy dekorativního kubismu aby dospěl k puristickému funkcionalismu.

Spolu s akademikem Stanislavem Bechyně vypracoval řadu návrhů na přemostění Nuselského údolí. Nebyl jenom praktik, ale představil se i jako autor knih Architekt na cestách, Mluva pražské architektury, Poklady pražské architektury a řady dalších.

Angažoval se v Klubu Za starou Prahu, jehož byl v letech 1963–1976 předsedou. S Emanuelem Pochem vydal v roce 1972 jedno z mimořádně zdařilých pragensií označených jako uměleckohistorický katalog Praha – kamenný sen, ve kterém zúročil svou mimořádnou kreslířskou zdatnost a znalosti historika. Byl zvolen čestným členem tohoto významného kulturního spolku a zasazoval se o záchranu pražských památek. Bylo to například prosazení myšlenky Strahovského tunelu místo původně navrhovaného Malostranského tunelu, spolupracoval na záchraně kláštera Na Slovanech, prosadil zachování přírodního břehu Kampy a urputně, ale nakonec marně, bojoval o záchranu nádraží Těšnov.

Zprvu byl ve své tvorbě ovlivněn dekorativním kubismem, později se z něj stal funkcionalistický purista. Jeho největším dílem byla stavba rozsáhlého a ve své době ojedinělého komplexu Masarykových domovů 1926–1934, nyní Thomayerova nemocnice v Krči. Tento areál je významným dokladem meziválečné architektury. Mezi jeho další díla patří Ústav mateřství v Krči, Palác Avion (Palác Luxor), studentské koleje Budeč a Dejvice, palác Příkopy s pasáží a bývalým kinem Sevastopol, českobratrský kostel na náměstí Před bateriemi v Střešovicích, dále v Libni a především v Nuslích. Je též autorem kostela Českobratrské církve evangelické v Poličce, fary evangelického sboru v Poděbradech, hospodářské školy v Čáslavi a banky v Kolíně. (zdroj životopisu: cs.wikipedia.org)

Ocenění