Alfred Jarry

Docteur Faustroll pseudonym

francouzská, 1873 - 1907 statistiky · web

Nahrávám...

Životopis

Alfred Jarry byl francouzský romanopisec, dramatik a básník. Byl zakladatelem patafyziky, vědního oboru, který se pídil po rozboru dekonstrukce reality a její znovuspojení v absurditě. Alfred Jarry je jedním z prvních inspirátorů surrealismu, absurdního divadla a moderní literatury vůbec.

Alfred Jarry byl syn velkoobchodníka. V pěti letech nastoupil do Petit lyceé de Laval, ve studiích pokračoval v Saint-Brieucu a v Rennes. Ny gymnáziu v Rennes ho zaujal profesor fyziky Hébert, který byl ztělesněním „veškeré směšnosti světa“. Hébert se stal také hlavním hrdinou Jarryho studentské literatury, zvláště slavným se stal textem Les Polonais (Poláci). Rok před maturitou Alfred Jarry tento text přepsal do formy komedie a tím vznikla první verze Krále Ubu, kdy se hlavní hrdina jmenoval Ébé.

V letech 1885–1888 napsal Alfred Jarry několik komedií ve verších a v próze. V letech 1891–92 studoval na Gymnáziu Jindřicha IV., kde byl žákem Bergsona a spolužákem Léona-Paula Fargua a Alberta Thibaudeta. Po maturitě neuspěl při zkouškách na studium pedagogického institutu École normale supérieure.

Alfred Jarry publkoval do několika časopisů. Seznámil se s Marcelem Schwobem. Jeho spolupráce s ředitelem časopisu Mercure de France Alfredem Valettem a jeho ženou Rachildou vedla k první uvedení Jarryho hry Ubu roi (Král Ubu) v roce 1894. I nadále spolupracoval s časopisy Mercure de France a Revue Blanche.

V roce 1896 získal Alfred Jarry místo blízko Ligné-Poa, který mu svěřil vytvoření programu Théâtre de l'Ouvre. Zde se 10. prosince 1896 konala premiéra Krále Ubu. Premiéra šokovala francouzské publikum, které několikrát během hry vyskakovalo ze sedadel. Od té doby Jarry publkoval díla zabývající se hlavně osobností otce Ubu.

V letech 1894–95 řídil Alfred Jarry společně s Remy de Gourmontem čtvrtletník Ymagier. Později založil i Perhinderion, který však vyšel pouze ve dvou číslech. Asi šest měsíců bydlel u svého přítele a avantgardního malíře Henriho Rousseaua. Poté se usadil na ulici Cassette v Paříži.

Alfred Jarry žil tak, jak uznával za vhodné a jak mu to vyhovovalo. Ctil zásadu Carpe diem. Zřejmě kvůli alkoholismu se soustřeďoval na požitky okamžiku a opovrhoval dlouhodobým úspěchem. Žil život jen s několika klíčovými prvky, které mu bohatě stačily ke spokojenosti: kolo, revolver a absint. Revolver používal často místo cyklistického zvonku, kolo jako výhradní dopravní prostředek a absint se pro něj stal životním symbolem. Žil v nájemním domě s polovičním stropem. Díky tomu psal v leže a vlasy měl ustavičně od vápenného stropu. Údajně ve své knihovně choval jen čtyři nebo pět knížek. Nechyběl zde však François Rabelais, který se stal výchozím dílem Jarryho tvorby. Humor mu umožňoval dosáhnout vyšší svobody.

Přátelit se s Alfredem Jarrym nebylo zrovna jednoduché. Malý, nehezký a nedbale oblečený, šokoval své okolí na každém kroku. Věčně vyvolával skandály, ohromoval a provokoval. Chodil krokem cvičeného šimpanze, mluvil vybraným jazykem a oči mu svítily alkoholem. Nesnášel lidi, kteří jej obdivovali, sentiment v něm budil hrůzu, a ačkoli se věčně potloukal po nevěstincích, něžné pohlaví nenáviděl.

Vyčerpán, nemocný a obtěžovaný věřiteli, Alfred Jarry neustále cestoval z Paříže do Lavalu a zpět. Do poslední chvíle si dělal ze své choroby legraci. Přátelé, kteří jej navštívili, s hrůzou hovořili o opičích grimasách, jimiž se snažil zesměšnit patos smrti. Jeho poslední přání bylo, aby mu donesli párátko. Zemřel v nemocnici de la Charité. Bylo mu čtyřiatřicet let.

Zdroj životopisu: spisovatele.cz

Populární autoři:

Simone Changeux

1921 - 2017
Marcel Pagnol

1895 - 1974