Velké postavy středověké církve zajímavosti

Velké postavy středověké církve https://www.databazeknih.cz/img/books/63_/63143/velke-postavy-stredo-63143.jpg 5 5 2

V dalším svazku promluv Benedikta XVI. z generálních audiencí dostáváme do rukou portréty nejvýznamnějších postav středověké církve. V první části se papež zabývá zakladatelskými postavami západní a východní církve do doby, než se obě části křesťanstva rozdělily, zabývá se např. i Cyrilem a Metodějem. V druhé části ukazuje na klíčových postavách i silné stránky církve té doby: rozkvět mnišství, vzdělanosti, kultury, myšlení a teologie (např. Anselm z Canterbury, Bernard z Clairvaux, clunyjská reforma, zrod univerzit, románské a gotické umění). Třetí okruh tvoří významné postavy františkánského a dominikánského řádu (mj. František z Assisi, Dominik Guzmán, Bonaventura, Albert Veliký, Tomáš Akvinský). Ve čtvrté části se Benedikt XV. věnuje svatým ženám středověku, jejichž přínos pro církev byl nepřehlédnutelný (Hildegarda z Bingenu, Alžběta Uherská, Kateřina Sienská, Juliána z Norwiche nebo Klára z Assisi, která si dopisovala s naší Anežkou Přemyslovnou). Papežovy katecheze zaujmou čtenáře šíří pohledu a schopností autora vyzdvihnout to, v čem postavy světců mohou inspirovat současnou církev a společnost.... celý text

Zajímavosti

Zatím zde není žádná zajímavost, ale níže najdete ocenění a související novinky.


Ocenění knihy (0)

Zatím zde není žádné ocenění.


Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (1)

Je možné mluvit o dvou odlišných modelech teologií: „mnišské teologii“ a „scholastické teologii“. V klášterech prostá četba posvátného textu nestačila k vnímání hlubokého smyslu, vnitřní jednoty a transcendentního poselství. Bylo proto zapotřebí praktikovat „duchovní četbu“. Pak je tu další aspekt, na který kladou důraz ti, kdo praktikují mnišskou teologii, totiž intimní modlitební přístup, který má předcházet, provázet a dovršovat studium Písma svatého. Mnišská teologie je vposled nasloucháním Božímu slovu a s Pánem se nelze setkat bez roznícené vroucnosti. Teologie se proto stává rozjímáním, modlitbou, zpěvem chval a nutí k upřímnému obrácení. V metodě scholastiků měla ústřední místo quaestio, tedy problém, který stojí před čtenářem zabývajícím se slovy Písma a Tradice. Tváří v tvář problému, který je těmito směrodatnými texty dán, vznikají otázky a rodí se debata mezi učitelem a studenty.