Petr a Lucie zajímavosti

Petr a Lucie https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37299/petr-a-lucie-37299.jpg 4 7521 873
Koupit Ekniha zdarma Antikvariát

Milostná novela, jemně kreslený příběh tragické lásky mladých milenců zahalený stínem válečného utrpení a hrůzy první světové války. Oba mladí lidé žili svou bezmeznou láskou a svými romantickými sny a ve velikonočním týdnu se měli zcela oddat jeden druhému...

Literatura světová Novely
Vydáno: , Český klub
Originální název:

Pierre et Luce , 1920


více info...

Zajímavosti (2)

Příčinou konce románu nebylo bombardování, nýbrž zásah dalekonosného děla "Pařížanka", 256 tun vážícího železničního děla s 34 m dlouhou hlavní a dostřelem až 130 km. Projektily o váze až 106 kg dosahovaly v nejvyšším místě trajektorie až 42,3 km, což byla nejvyšší výška dosažená projektilem až do doby, než prvenství v tomto směru převzaly V-2. (Ikkju)

Příběh je inspirován bombardováním Paříže na Velký pátek 1918, během nějž zahynulo také několik Rollandových blízkých. (chaera)

Ocenění knihy (0)

Zatím zde není žádné ocenění.

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.

Citáty z knihy (21)

„Nic neznamená utrpení, nic neznamená smrt, jestliže vidíme, proč trpíme, proč umíráme. Oběť je šťastná, jestliže chápeme, proč jsme obětováni. Ale může dorůstající jinoch chápat smysl světa a jeho rozbrojů? Co ho může, je-li upřímný a zdravý, zajímat na té surové řeži národů, dorážejících na sebe jako tupohlavý berani nad propastí, do níž se nakonec všichni zřítí? Vždyť cesta byla dosti široká pro všechny! Proč tedy tak zběsile touží zničit sami sebe? Nač ty pyšné vlasti, ty lupičské státy, ty národy vychované k vraždění jako k nějaké povinnosti! A nač to krveprolévání všude mezi lidmi? Ten svět, v němž jeden požírá druhého? Proč život vypadá jako nekonečný řetěz, obludný a děsivý, jehož každý článek se vztekle zakusuje do sousedovy šíje, pase se na jeho těle a žije z jeho smrti? Nač boj a nač bolest? Proč smrt? Proč život? Proč? Proč?“

„V každém jinochovi od šestnácti do osmnácti let je kus hamletovské duše. Nechtějte na něm, aby chápal válku! (To je dobré pro vás, lidé rozvážní!) Má dost co dělat, aby pochopil život a odpustil mu. Obyčejně se jako do bezpečného útočiště zahrabává do snu a do umění tak dlouho, až zvykne tomu, že se stal člověkem, a až kukla skončí svůj úzkostný vývoj od housenky k motýlu.“

„Vešla mu do srdce dveřmi jeho očí; vešla tam celičká a dveře se za ní zavřely.“

Více citátů z knihy najdete u autora.