Pamětní nápis zajímavosti

Pamětní nápis https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60121/pametni-napis-60121.jpg 4 5 1
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Pamětní nápis sepsal Balbín latinsky v roce 1672 a literární formou náhrobního elogia v něm podrobil ostré kritice životní cestu a působnost nejvyššího purkrabí pražského Bernarda Ignáce z Martinic, a to ještě za jeho života. Ve čtyřech fiktivních epitafech tu postupně vyslovují zdrcující soud o Martinicovi čtyři stavy Království českého. Text myšlenkově vrcholí v nápisu čtvrtém, v němž tušíme hlas autora samého, promlouvajícího ústy "vzdělanců, kolik jich zbývá po Čechách" na ochranu chudého a bezmocného lidu. Dílo upoutává stylistickou dokonalostí, vysokou kulturností, množstvím dobových reálií i vlasteneckým zaujetím. Tvoří ústrojný celek s Rozpravami z přelomu šedesátých a sedmdesátých let 17.století, v nichž Balbín dotvářel své spisovatelské názory poté, kdy si definitivně ujasnil vztah ke kulturním tradicím národní minulosti, k dění pobělohorskému i k jeho perspektivám. Po latinsko-české edici a textové kritice Pamětního nápisu následuje šest dosud nepublikovaných Balbínových listů s osobitě vyjádřenými zásadami badatelské a vydavatelské práce a ukázka z díla Diva Turzanensis. Na závěr knihy připojená čast Martinicovy závěti v nejednom ohledu doplňuje Pamětní nápis a dosvědčuje jeho pravdivost. K vydání připravil a přeložil Josef Hejnic... celý text

Poezie Literatura naučná Historie
Vydáno: , Vyšehrad
více info...

Zajímavosti (4)

Proč Balbín vlastně Bořitu nenáviděl?
Podle historika Zdeňka Kalisty vyvolalo spor, že historik při sestavování genealogie upřel martinickému rodu nárok na příbuznost s blahoslaveným Hroznatou.
Podle editora Pamětního nápisu, J. Hejnice, pramenila neshoda těchto mužů v Balbínově zpochybnění habsburského nároku na český trůn. Tím byla totiž zároveň zpochybněna i moc rodů, jež se opíraly o Obnovené zřízení zemské: včetně Martiniců. (JulianaH.)

Autor se žánrem elogia (chvály či hany) zabývá ve svém literárně teoretickém díle zvaném „Verisimilia“. Říká například, že v jednom verši má být jen jedna myšlenka (či dvě zcela krátké) a že verše nemají být příliš dlouhé. Často se podle něj ke škodě věci upřednostňuje sentence před ostrovtipem.
Sám Balbín při psaní postupuje tak, že si sepíše vše, co o dané osobě ví, a pak utřídí materiál chronologicky. Antických odkazů by měl autor užívat střízlivě: „Elogia jsou dílem duševní bystrosti, ne paměti ani sečtělosti; starověkem mají být jen lehce posypána nebo okořeněna, smí se tak však díti jenom na vhodném místě, nikoli stále.“ (JulianaH.)

Trophaeum není žánrem římské literatury, nýbrž až moderní italské. Podle kritického názoru osvícenského filologa Františka Faustina Procházky má tento útvar s nápisem společné jen „porůznu se vyskytující dlouhé a krátké řádky“ a nahrazuje lyriku těm, kdo pro ni nemají nadání. Žánr údajně vynalezli a často pěstovali jezuité, k nimž patřil i Bohuslav Balbín. (JulianaH.)

Slovo trophaeum je odvozeno z řeckého „tropaion“. Tak se nazýval sloup vztyčený na místě, kde se nepřátel obrátil na útěk, a ověšený jeho ukořistěný zbraněmi. Římané později tento řecký vynález obohatili o nápis, který měl nepřítele potupit. (JulianaH.)

Ocenění knihy (0)

Zatím zde není žádné ocenění.

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.

Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.