Zuzana Hloušková

česká, 1974

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 8 knih
Žena s drakem
Žena s drakem
Žena se lvem
Žena se lvem
Žena se sovou
Žena se sovou
Žena s labutí
Žena s labutí

Nové komentáře u autorových knih

Žena s drakem Žena s drakem

„Občas vidím lidi mluvit o tom, že svět má málo ženských autorek, nebo že nejsou tak úspěšné a že je v literatuře málo ženských vzorů, se kterými by se čtenářky mohly identifikovat, a že proto často obdivují spíše mužské postavy a obávám se, že i autory. Jestli jedním z důvodů nebude to, že když čtu, že hlavní ženská postava v povídce je krásná, má hřívu ohnivě rudých vlasů, zelené oči a je spojována se symbolikou lišky, tak to okamžitě skipnu dál, protože je mi jasný, že mě jak hrdinka, tak povídka bavit nebudou. Stejně tak totálně overpowered čarodějky. To se tam vyskytuje víckrát. Takový jev popsal pan Pratchett myslím v Klobouku s oblohou. Když nejste ta ženská liška, tak se o vás žádné příběhy psát nebudou. Měla jsem dojem, že většina povídek se spíše snaží dokonale vecpat do nějaké určité definice estetiky nebo subžánru, než přijít s originální myšlenkou. Jiné se příliš snaží šokovat. Ad Edita Dufková a její Křížové hřeby - jak asi působí např někde třeba na autorském čtení osobně jako člověk někdo, kdo stvoří a publikuje takto naturalistickou scénu, proč vůbec měla potřebu tohle napsat? Aby čtenáři zhořkla skladba, kterou při čtení poslouchal a pak si na to vždy vzpomene, nebo vzpomínky na cestu, při které ji četl? Dále je zapamatovatelná a navíc žánrově se vymykající (spíše psychologický horor, než fantasy) povídka Jak mizí víly od Šochové, která narozdíl od prací ve sbornících Mlok zvolila příjemně kratší formát. Není to pěkné čtení, ostatně otvírání tématu pedofilie A incestu zároveň ani být nemůže, ale dává za pravdu panu Sapkowskému, že nejhrůznějšími monstry jsou prostě jen lidé.“... celý text
— Ziriath

Žena se lvem Žena se lvem

„Příběhy přece vede tarotová karta. Teda vlastně třináct. Za mě je to geniálně poskládaná série a spolu s dalšími třemi knihami tvoří ucelený systém.“
— Kartářka

Žena s labutí Žena s labutí

„Sborník jsem si koupila kvůli jedné povídce, a ačkoli ta moje očekávání předčila, kniha jako celek představovala ztrátu času. Obálka je pěkná, ovšem nijak významně nekoresponduje s jednotlivými příběhy. Medailonky autorek mohly být zajímavé, ale ve čtečce se vůbec nedaly přečíst. Klíč, podle něhož byly povídky vybrány, mi zůstává utajen, vedle naprostých skvostů jsem dvě vůbec nedokázala dočíst. Na druhou stranu z toho vyplývá, že si v té skrumáži nejspíš každý našel svého oblíbence. Nedočetla jsem povídku El Instigator (ani nevím, co to je), církevní politikaření, nesympatické postavy a nanicovatý děj mě udolaly před půlkou, stejně jako povídka Ponechajte si, spousta stránek se skuhráním protivné ženštiny, která odmítá chlpaté čudo. Překvapivě moc se mi líbila Kožešina a hůl, naprosto mě vtáhla do příběhu a jediné, co bych vytkla, je příliš useknutý závěr, a potom ještě pohádková Za chyby se platí, opět mě vtáhla a nemám, co bych vytkla. Zavedené autorky Štarková, Hartmanová, Sněgoňová či Hauserová se moc nepředvedly, nanicovaté pokusy autorek typu one hit wonder mě taky moc neuchvátily. Poslední povídka, Po oblakoch nikto nechodí obutý Jany Plauchové představuje jednoznačný vrchol sbírky. O několik koňských délek předstihuje všechny ostatní, takže ocenění hvězdami nemůže být z principu spravedlivé. Autorka zvolila kontroverzní téma, o němž není módní hovořit, a sice že ne každému je přáno. Celý problém nanesla nesmírně poeticky a lákavě, takže se čtenář společně s hrdiny zmítá v argumentech pro a proti. Zpracování je naprosto excelentní, všechny postavy mají hloubku, dialogy smysl a uvěřitelnost, popisy vtáhnou do prostředí a děj je strhující. Ani závažné, téměř filosofické úvahy nesnižují čtivost. Závěr v obou liniích byl naprosto dokonalý, v případě Faith jsem něco takového čekala, Tim mě překvapil. Skvěle napsané.“... celý text
— SBH

Žena se lvem Žena se lvem

„První antologie ze série Lehké fantazijno nabízí 13 povídek z pera něžného pohlaví. Některé povídky nebyly špatné, některé byly horší. Celkově taková nevyvážená antologie, možná tomu chybělo společné téma. Nejvíce mě zaujala povídka od Karoliny Francové z prostředí Purpurové noci.“... celý text
— dpxcz

Žena se sovou Žena se sovou

„Docela povedený sborník s velmi různorodými povídkami. Ze série "Žen" jsem četla jako třetí, myslím, že má srovnatelnou kvalitu ze Ženou se lvem (zatím nejméně mě bavily texty v Ženě s drakem). Nejvíc mě oslovila humorná, laskavá povídka Lektvar správných žen, jakou jsem teď, v době samých katastrofických zpráv, opravdu potřebovala, a závěrečné Kamarádky navždycky, které přes svoji naprostou odlišnost od Lektvaru nakonec mají svým způsobem podobné vyznění. Spolukomentátory zmíněný Běžící muž je opravdu asi nejslabším kusem sborníku, tématicky mi nesedla ještě Sněžná paní, která je ale objektivně napsaná docela dobře (jenom já nemám ráda tenhle typ popisné a mytologické fantastiky). I každá z ostatních povídek má něco do sebe. Doporučuji.“... celý text
— Galadwen

Přejít na knížky autora