Zdeněk Doubravský

Populární knihy

/ všech 9 knih

Severomoraváci za Velké války V ruském blátě a v žáru jižního slunce

Severomoraváci za Velké války - Vojáci skomírající monarchie

Podesní na Šumpersku na starých pohlednicích a fotografiích

Hanušovice

Nové komentáře u autorových knih

Lesníci, lesnická škola a Úsov

„perfektně chronologicky zpracované, doplněno fůrou fotografií“
— bazyk21

Severomoraváci za Velké války - Vojáci skomírající monarchie

„Třetí díl oproti předešlému bohužel kvalitativně poklesl. Události tří roků (1916, 1917 a 1918) zachycuje pouhých 122 stran vlastního textu a i tak je v něm mnoho hluchých míst vyplněných úryvky z různých již dříve vydaných knih (byť s přiznanou citací). Chvílemi jsem měl dojem, že autor ze zoufalství vaří z vody. Opět popisuje události na západní frontě, které se severomoraváky neměly žádnou souvislost. K nesprávnému označování jednotek jsem se vyjádřil již v komentářích k 1. a 2. dílu trilogie. A o 13. landwéru a 93. pěším pluku se v druhé polovině knihy sem tam objeví v textu nějaká krátká věta a to je vše. K působení sledovaných pluků v průběhu tří let jsou v knize pouhopouhé čtyři globální mapky a ve srovnání s druhým dílem je to velký krok zpět (není znázorněn průběh ani jediné bojové situace). Na straně 124 uvedená použitá literatura a prameny neobsahuje odkaz na jediný archivní zdroj! Kdyby kniha (trilogie) vyšla v roce 1992 nebo 1995, tak by zcela jistě byla považována za objevnou. Ale v roce 2018 je čtenářská veřejnost i historická věda již někde jinde a dílo obstojí pouze před úplnými laiky. Autor bohužel hodně opomíjel fakt, že výše uvedené R-U pluky byly doplňovány z národnostně smíšeného území a prakticky se věnoval jen českému živlu. Jak to bylo s moravskými Němci, jak oni viděli válečné události a situaci v zázemí, to se čtenář téměř nedozví (a nějaké vzpomínky určitě publikovány byly). Za pozitivní považuji vylíčení skutečnosti, jakým násilným způsobem probíhal mezi zajatci "nábor" do československých legií v Itálii. Tento díl hodnotím třemi hvězdami a celou trilogii považuji za promarněnou příležitost. Je to škoda, mrzí mě to, ale je to pravda.“... celý text
— Boby17

Severomoraváci za Velké války V ruském blátě a v žáru jižního slunce

„Druhý díl osudů šumperských pěšáků v první světové válce mám za sebou a musím s potěšením konstatovat, že ve srovnání s prvním dílem kvalita informací vzrostla. Knížka je čtivá a přináší konkrétní příběhy a osudy. Také fotografií jmenovaných jednotek je mnohem více. Nové mapky autora jsou sice opět tak nějak neukotvené v prostoru, ale dá se to zvládnout. Na nesprávné označování praporů arabskými číslicemi si čtenář musí zvyknout a připravit se na tento nedostatek i v posledním dílu. Vadilo mi, že autor neoznačoval místa doplňování dalších zmíněných pěších pluků, jen uvedl jejich čísla a také, že vůbec nečísloval zúčastněné prapory polních myslivců. Také se opět nesmyslně věnoval západní frontě a dobývání Verdunu, naštěstí ve srovnání s prvním dílem v menším rozsahu. Jsem zvědav, jak si autor povede v posledním dílu, protože na str. 125 uvedl, že vyčerpal informace z posledního sešitu pamětního spisu "93. im Weltkriege 1914-1918". Rozhodně je pozitivem, že tento německy psaný pramen převedl do naší mateřštiny. Jinak ale kniha byla nevyvážená v rozsahu informací ve vztahu k působení 93. pěšího pluku a 13. zeměbraneckého pluku. Z popisu použitých zdrojů mám pocit, že autor nevytěžil všechny dostupné archivní možnosti, což je škoda. Dávám 3,5 hvězdy, tedy zaokrouhluji na 4.“... celý text
— Boby17

Severomoraváci za Velké Války Do Vánoc jsme zpátky...

„Zkráceně řečeno, knížka mě dost zklamala. Tak nějak klouže po povrchu a autorovi se nedaří více přiblížit boje šumperských útvarů - 13. "landwéru" a 93. pěšího pluku. Místo toho se například obsáhle věnuje rozboru bojů na francouzské frontě, kterých se ani jedna z jmenovaných jednotek nezúčastnila. Mám za to, že autor málo využil dostupných archivních zdrojů (třeba i zahraničních) a tak si musel vypomáhat úryvky ze vzpomínek z různých knih a nejsem si vůbec jistý, jak moc blízko se jejich aktéři přiblížili k jednotkám doplňovaným ze Šumperska. Také doprovodný obrazový materiál je z velké části tvořen reprodukcemi pohlednic vydaných ve prospěch Červeného kříže, byť určitě existují mraky fotek šumperských vojáků z pole. Tabulky s přehledy počtu vojáků, ztrát a velitelů nejsou žádné. Mapové přílohy jsou tristní - slovy dvě, a to je opravdu hodně málo! V knize je sice zařazeno několik nákresů zkopírovaných z bojových hlášení, většinou jsou však provedeným zmenšením málo čitelné. Autor nerespektuje úzus číslování polních a pochodových praporů římskými čísly, což také nepřispívá k přehlednosti textu. Navíc má autor tu smůlu, že jeho dílo (zatím první část) mám možnost porovnat s knihou Zeměbranci z Hané https://www.databazeknih.cz/knihy/zemebranci-z-hane-1914-1918-dejiny-olomouckeho-c-k-zemebraneckeho-pesiho-pluku-c-13-za-velke-valky-403622 a toto srovnání prostě nedopadá dobře. "Severomoraváci ..." pokulhávají ve všech směrech, kromě kvality papíru. Knížka může být přínosem jen pro toho, který o 1. světové válce nic neví a tak získá první náhled. Znalý čtenář se dozví jen málo nového. Přesto si určitě přečtu i další dva díly a doufám, že jim budu moci dát lepší hodnocení.“... celý text
— Boby17

Podesní na Šumpersku na starých pohlednicích a fotografiích

„nic nového z historie jsem se nedozvěděl, jenom jsem se podíval na obrázky, některé jsou zajímavé, ale některé jsou už zčásti k vidění i jinde, kopie fotografií (např. Altvaterland), navíc bez uvedení relevantního zdroje ve výběru z literatury“... celý text
— bazyk21

Přejít na knížky autora