Willy P. Reese

německá, 1921 - 1944

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

S maskou vojáka - Nelidská válka (Rusko 1941-1944) S maskou vojáka - Nelidská válka (Rusko 1941-1944)

„Nevím, nevím, není to lehké čtení a... vlastně ani není moc zajímavé.“
— jan7940

S maskou vojáka - Nelidská válka (Rusko 1941-1944) S maskou vojáka - Nelidská válka (Rusko 1941-1944)

„Jsem na vážkách s hodnocením. Na jednu stranu má příběh silnou výpovědní hodnotu, a na druhou je hodně těžký na čtení a není pro každého. Reese se zaměřuje na své pocity, stavy duše a myšlenky, ať ve stavu zoufalství, beznaděje či apatie. Beru v potaz, že nebylo asi vůbec jednoduché z dochovaných zápisků a deníku učinit celek. Přesto považuji toto svědectví za velmi cenné a jedinečné. A je úplně jedno, jestli dotyčný byl Rus nebo svobodník wehrmachtu Willy Peter Reese.“... celý text
— kiraa

S maskou vojáka - Nelidská válka (Rusko 1941-1944) S maskou vojáka - Nelidská válka (Rusko 1941-1944)

„Willy Peter Reese, přímý účastník na východní frontě a autor knihy S maskou vojáka líčí své válečné zážítky, které jsou velmi realistické. Dotváří je svou básnickou a spisovatelskou duší a tím je odlehčuje a dává jim snesitelný tón. Během svého válčení v Rusku se snaží číst, psát a udržovat přátelské vazby, které jsou kaleny nelehkou situací. Wehrmacht při postupu na východní frontě vypaluje domy slovanského lidu, bere jim zásoby a zbavuje je pocitu osvobozenecké armády, protože Rusové od doby nástupu bolševického vůce Lenina a Stalina strádají, jak duševně i materiálně. Reese byl vytržen ač mu bylo 20 let ze svého domova a stal se vojákem, který už dříve odmítal německý národní socialismus, později, v době ruského tažení a s prvotními porážkami i samotným vůdcem a nacistickou propagandou, která z mnoha Němců dělala jen své loutky a vykonavatele vražedné mašinérie. Autor nám zanechal dílo - válečný deník, básně a dopisy z nichž jeho sestřenice Hannelore a redaktorka Sternu Stefanie Korteová udělali velmi poučnou knihu. Této úlohy se zhostil Stefan Schmitz. V knize je málo radosti, pomineme-li když němečtí vojáci se na frontě stávali alkoholiky a utápěli svůj žal v likérech a kořalce. Jediná čistá radost je, když byl Reese raněn a zotavoval se v lazaretu Oberhofu, tehdy si oblíbil sestřičku Annchen, kterou zlobil tím, že nesnědl všechno jídlo a zbytek zabalil do papíru a vyhodil, jeho kamarád Walter to zvedl a mrštil jím po Willym, zbytek jídla se mu přilepil na brýle. Chtěl také Anchen pomazat ale ona mu nalila do obličeje spostu vody a napráskala na zadek. Za příkladné chování Reeseho můžeme označit, když jeho přítel poloviční žid Rolf byl zatčen, pomohl Reese jeho družce s dítětem a poprosil svého otce ať vybere z jeho vkládní knížky 100 marek a dá jí je. Přestože Reese nesnášel válku, hledal v ní útěk od těžké doby, která jej omezovala a v Rusku nacházel dobrodružství a neočekáváné zvraty. Reese zahynul asi v červnu 1944 někde v okolí Vitebska, místo přesně není známo ale jeho postoje ano.“... celý text
— PatrikDi

Přejít na knížky autora