Wally Lamb

americká, 1950

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 6 knih
Zpěv velryb
Zpěv velryb
Jako voda
Jako voda
Bludné kruhy
Bludné kruhy
Toto všetko je pravda II
Toto všetko je pravda II

Nové komentáře u autorových knih

Jako voda Jako voda

„Ano, život je, jako voda. Něco je vidět na hladině, něco se nachází těsně pod ní a všelicos se ukrývá v hlubině.“
— Andrea81

Jako voda Jako voda

„Bylo to náročné čtení, zdlouhavé, vyprávění plynulo jako voda, velmi pozvolna, až v závěru to nabralo spád. Celá kniha byla hlavně o Anně, ale zasáhla mě i postava Kenta, nic není jen černé nebo bílé, na dětství velmi, velmi záleží a některé děti si bohužel nevylosuji moc dobrou kartu.“... celý text
— rufino

Zpěv velryb Zpěv velryb

„Po dlouhé době jsem narazila na opravdu výborný román, který čtenáře pohltí od první stránky. S Dolores prožívá čtenář celou životní pouť od dětství až po dospělost a že ta její životní cesta byla mnohdy křivolaká, nelehká až velmi bolestná. Velmi povedený psychologický román, po jejímž přečtení máte postavu a život Dolores doslova pod kůží. Určitě si přečtu další díla autora.“... celý text
— Ophelie

Jako voda Jako voda

„Na základě předchozích zkušeností jsem se pustila do další knížky tohoto autora a líbila se mi víc než Zpěv velryb. Několik lidských příběhů členů jedné rodiny a jejich náhled na vzniklou situaci mezi rodiči. Zároveň mají dost starostí se svými životy a jejich fungováním. V poslední části knihy byly některé kapitoly na mě docela drsné, zvláště vyprávění bratrance...“... celý text
— bigben

Jako voda Jako voda

„Willy Lamb - pro mě objev tohoto čtenářského roku. Po přečtení Zpěvu velryb opět skvělý román, který i přes jeho velké množství stránek a tím pádem i objemnost knihy, nelze odložit. Příběh jedné rodiny, brán z úhlů všech účastníků. To je vždy velmi zajímavé, protože díky tomu je kniha mnohovrstevnatá, nutí o to více k zamyšlení. Nic není černo-bílé, ani naše životy a pohled na životy těch druhých. Měla jsem pocit, že jde o život jakékoli rodiny, protože jsem přesvědčená o tom, že každá rodina si nese spoustu příkoří a nepochopení, spoustu nesplněných snů a nevyřčených pravd. Jde vždy o to, jak spolu dokáží komunikovat, jak moc otevření k sobě jsou. Mnohdy naše jednání ovlivňují traumata z dětství, které když odhalíme, tak je rázem vše jasnější. Myslím si, že román v závěru vyznívá pozitivně, i když se to tak nemusí zdát. Pozitivní na tom je fakt, že rodina Ohů dokázala prolomit tajemství, která si s sebou často neseme a dokázali si odpustit. A to je jedna z nejdůležitějších věcí - odpuštění...“... celý text
— Amazonka72

Přejít na knížky autora