Václav Voňavka

R. Nový, Václav Řezáč · pseudonymy

česká, 1901 - 1956

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 23 knih
Poplach v Kovářské uličce
Poplach v Kovářské uličce
Černé světlo
Černé světlo
Nástup
Nástup
Kluci, hurá za ním!
Kluci, hurá za ním!

Nové komentáře u autorových knih

Poplach v Kovářské uličce Poplach v Kovářské uličce

„Tuto knihu jsem četli ve škole. Supr kniha“
— Pepa_pig

Poplach v Kovářské uličce Poplach v Kovářské uličce

„U nás v obchodě prodavačka taky okrádá a má k tomu zajímavou metodu: markuje občas věci dvakrát. S chutí to dělá cizím. Málokdo si toho všimne, zejména ti, co u obchodu jenom přibrzdí a pak jedou dál. A když se ozvete, prodavačka se dušuje, že to je omyl a okamžitě částku vrací :). S mnoha kamarády vyzkoušeno.“... celý text
— Pebra

Černé světlo Černé světlo

„další emotional damage“
— RonnieSmithx

Svědek Svědek

„V y n i k a j í c í román, ke kterému by mi víc seděl název Pokušitel než Svědek, ale co už. Václav Řezáč ve vrcholné formě. Propracovanou psychologií postav, krásným jazykem i tím, s jakou lehkostí se ráchá v temných stránkách lidských duší, mi to připomínalo vynikající díla Jaroslava Havlíčka. Určitě mohu vřele doporučit. Do městečka Byteň přijíždí půlnočním vlakem už na první pohled divná postavička – tajemný a jaksi „měňavý“ stařík Emanuel Kvis. Jak se postupně ukáže, není schopen žádných citů a aby zaplnil svou prázdnotu, jitří cizí city, čím víc, tím líp a nejlépe hned - je už starý a nemá čas čekat, jak se co časem samo vyvine. Usadí se ve zděděném domku a se sousedy zapřádá zdánlivě nevinné hovory, při nichž neomylně vyčenichá jejich nejskrytější, těžce potlačované či zatím netušené touhy, zloby, křivdy (včetně jejich vnitřní nepřekročitelné hranice). Pak je ve vhodné chvíli pokušitelsky popostrčí, aby se věci mohly udát (a on si mohl nasosat hutné emoce). Dominový efekt, který tím uvede do chodu, smete kdeco a přesně po tom prahne - konečně naplní svoji bezednou prázdnotu cizími city. A vy si tak moc přejete, aby mu už konečně sklaplo, protože se nemůžete dívat, jak tenhle dědek postupně ničí život tolika normálním lidem, jak nezadržitelně šíří zkázu jako mor. A těžko se bráníte myšlence, že kdybyste se potkali, možná by dostal i vás, protože každý máme svou větší či menší 13. komnatu, zamčenou na devět zámků. Nebo ne?“... celý text
— meluzena

Větrná setba. Rané prózy. Větrná setba. Rané prózy.

„Kdo si Řezáče spojuje pouze s Nástupem a jeho neblahou rolí ve svazu spisovatelů po roce 1945/1948, tak ano, ale je to necelý obraz. Šlo ve skutečnosti o velmi nadaného autora, zručného, nápaditého, se smyslem pro humor, sarkasmus, ironii, dramatičnost, zápletku a nečekanou pointu, což dokazuje právě výbor povídek. Tady je členěn do čtyř částí. V prvním jsou skutečně humoristické texty, psané do tehdejších "lifestylových" prvorepublikových časopisů a novin, plné překvapené. Jsou to takové miniatury, na kterých si patrně brousil ostrovtip a hru se zápletkou. Pro mne je ukázková Proměna, Milovník psů nebo Kuchařská povídka. Druhá část jsou detektivní zápletky, ze kterých bych vyzdvihl Novoroční přípitek z londýnské high-society, Třetí skupina jsou experimentální texty, velmi obrazotvorné, z nich Pole a Bez konce by klidně vydaly téma nebo i počinek na případný román. Byl by z rodu Čapkova Hordubala nebo Adventu od Glazarové. Poslední skupina jsou psychologické studie, spíš náčrtky, klidně by to mohl být čtenářský předstupeň Větrné setby, prvního Řezáčova románu, který jsem před tím četl samostatně a hodnotil samostatně. To mě jedině na tomto skvělém výboru překvapuje, že není seřazen opačně, tedy od povídek k románu, myslím, že Větrná setba je jakýmsi vyústěním autorova stylu a různých pokusů a experimentů. Jasně, chronologicky by to nesouhlasilo, ale vnímám tento výběr jako editorsko-autorskou kompozici, takže by podle mě toto porušení chronologie vzniku nevadilo. Bylo by tol od lehkého k nejtěžšímu, od hravého k závažnějšímu celku, od roztomilosti ke generační výpovědi. Ale i takhle je to pěkný doklad Řezáčových možností, palety autorských nápadů a zručnosti. Takže doporučuji, i když je to vše jen overtura k Černému světlu a Rozhraní.“... celý text
— Apo73

Přejít na knížky autora