Václav Lacina

česká, 1906 - 1993

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 30 knih
Básnický almanach 1956
Básnický almanach 1956
Žeň českého humoru
Žeň českého humoru
Čtení o psaní
Čtení o psaní
Snobi táhnou
Snobi táhnou

Nové komentáře u autorových knih

Krysa na hřídeli Krysa na hřídeli

„Žertovná kniha, která je ekvilibristikou se žánry, permanentním sebeshazováním (i shazováním jiných), a ze které tryská radost. Václav Lacina, pozdější autor mistrné knihy Čtení o psaní si tady tak jakoby rozehrává pole, jakoby si ve fotbale si přehazoval míč z nohy na nohu, šklebil se u toho a dělal tajtrdlíky. Dělá si legraci postupně z Genese básníka, Lyriky, Prózy, Dramatu, Kritice a o tom, z epigramů, slovníků a z toho, co je věčné v umění. Střídavě to je poezie, persifláž, úseky dramatických situací, novel, románů, celé to nedává smysl, ale tváří se to učeně, ale ví, že není. Několik příkladů: "Kritik: Hlavním zaměstnáním kritikovým je psaní kritik; vedlejší zaměstnání jsou různá a řídí se názory a podnebím. Kritik může býti zároveň hypnotisériem, posluchačem germanistiky na filosofické fakultě, krotitelem šelem nebo enthusiastou." (s. 27) Druhy kritiky: "V zásadě rozeznáváme dva druhy kritiky: pásemnou (obvyklou v Pásmu) a pohostinnou (v Hostu)" (s. 27). Některá slovníková hesla: "Alkoholism: systematické vykrádání Appollinaira. Centrism: dostati nařezáno z prava i z leva. Komunism: Ježíšmarjá, dou vod toho dál, cop dyby to vybouchlo! Optimism: Proč bych si nedělal psinu, snad mi nenařežou! Pesimism: Proč bych si nedělal psinu, nařežou mi tak jako tak! Poetism: Papoušek na motocyklu, zázračná opice, falešný maryáš, předpokládající erudici. Pragmatism: Napsal Karel Čapek, obálku vyřezal Josef Čapek. Romantism: Největší provinění v očích F. X. Šaldy...." (s. 30) Nebo epigramy: "Kallista píše pořád o barvách - a přece jsou jeho verše bezbarvé." (s. 41) "Sedí Emil Vachek v Prameni, romány se z něho pramení; bude-li se tužit ještě rok, kulturní nám zplodí veletok." (s. 42) "Hnal pasáček kozy domů, utekly mu do zelí, sedí tam strašák z pestré látky (návrh od Fr. Kysely)...(s. 43) Není to nádhera? Čirá hravost.“... celý text
— Apo73

Žeň českého humoru Žeň českého humoru

„Z antikvariatu vydanie 1949. Potesil ma archaicky sloh, slova, napodiv bude vo mne kus cecha lebo.. lebo tu kulturu clovek cez knihy, preklady, filmy a televiziu dostaval do krvi dennodenne... a lebo mi citat taketo veci nerobi najmensi problem. Ba priam si to viem uzit. Aj ked, maloco mi prislo svojim nametom alebo situaciou vtipne. A v prvom rade som to kupoval ako humornu knihu na chvile oddychu. Holt ina doba, iny humor. Ine veci boli ludom vtipne. Pripadne ine veci sa satiricky slahali. Takze kniha je skor taka citanka aj s celkom dostacujucim poznamkovym aparatom na konci o autoroch, o ktorych aspon polovici z nich som nikdy nepocul. Nieco som teda cital s hlbokym zaujatim, nieco som len tak odpolky preletel, ked uz som videl aka ta poviedka je a aky ma nadych. Zaujimalo by ma, ci sa niekedy dozijem aj Zatvy slovenskeho humoru :) Par tipov by som mal.“... celý text
— Corso

Čtení o psaní Čtení o psaní

„Humorné čtení z babiččiny knihovny, které si bere na paškál klasiky české literatury (např. Čapka).“
— KorovaLtd.

Čtení o psaní Čtení o psaní

„Kniha literárních parodií, kterou si doopravdy užije ten, kdo se orientuje nejen v parodovaných žánrech, ale především v parodovaných autorech. Což, přiznejme si, je u Lacinovy knihy trochu problém, neboť mnozí autoři, kteří byli v době prvních vydání jeho Čtení o psaní známí, jsou dnes často běžnou čtenářskou veřejností pohříchu zapomenutí. Třeba M. B. Böhnel, Servác Heller, Jiří Karásek ze Lvovic nebo Quido Maria Vyskočil... Ale jinak jsem si ji užil!“... celý text
— jungwirth5318

Plechový cirkus Plechový cirkus

„Co si mám počíti, když na hlavě mám máslo, abys mě, Gestapo, abys mě nezabáslo? Jak skrýt je? - Vím, co udělám: já na hlavu si nadělám. Útlá sbírka satirických veršů a epigramů věnovaných druhé světové válce a s ní souvisejícím dějinným okolnostem - od hospodářské krize přes nástup Hitlera, anšlus Rakouska, Mnichov a obsazení Československa, až k památnému jaru 1945. Třebaže tentokrát jde o zvlášť vážné téma, Lacina-satirik splétá slova se svou charakteristickou lehkostí, čtenářům důvěrně známou z jeho pozdější básnické tvorby; slovní hrátky typu "náš koncentrační táborák ať plane" vyloudí na rtech čtenáře potutelný úsměv. Blažený ten, kdo po dědičné roli daleko vzdálen světa, jeho vřav, jde za pluhem, a před ním jeho voli, či koně, po případě párek krav. Stokrát však blažený, kdo nevyhna se vřavě zděděnou líchu hnojí hubou svou, ten krokem vůdcovským jde k světa slávě, jde v čele, voly maje za sebou. (Ten svět se od války zase až tak moc nezměnil, že?)“... celý text
— pohrobot

Přejít na knížky autora