Taras Ševčenko

ukrajinská, 1814 - 1861

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 15 knih
Kacíř Jan Hus
Kacíř Jan Hus
Tvé šedé oči se mnou všady jdou
Tvé šedé oči se mnou všady jdou
Víno milencov
Víno milencov
Kobzar
Kobzar

Nové komentáře u autorových knih

Bílé mraky, černá mračna Bílé mraky, černá mračna

„Autorovo jméno znám už dlouho, teď poprvé jsem si přečetla knihu od něj. Zajímavá kniha, básně dost depresivní.“
— Marla

Bílé mraky, černá mračna Bílé mraky, černá mračna

„Teda tu gramofonovou desku mi v knihovně zatloukli, to si budu stěžovat :-) no dobře nebudu, beztak současné knihovnice určitě nemají ani potuchy, že něco takového existovalo :-) Ale jsem ráda, že jsem knížku nechala vyhrabat z toho depozitáře, kde se jinak většinu času válí, je ideální na seznámení se dílem a životem T. Ševčenka, jméno jsem už slyšela, ale vlastně až doteď o něm nic nevěděla, a tady je to pěkně zpracované. Básně samy jsou pěkné, jen povětšinou dost depresivní jako sám život v tom místě a čase.“... celý text
— Ignis

Bílé mraky, černá mračna Bílé mraky, černá mračna

„Výbor z poezie jednoho z nejznámějších ukrajinských básníků vyšel v 70. letech minulého století. Je zde vidět vliv normalizace, která z tohoto barda Ukrajiny udělala především symbol odporu proti carskému útlaku. Když vyšla v roce 1840 jeho první básnická sbírka Kobzar, měla novodobá ukrajinská literatura za sebou teprve první nesmělé krůčky. Ševčenko byl tehdy tak trochu zjevením, stejně jako u nás Karel Hynek Mácha. Zvláště v dnešní době je dobré si tuto osobnost ukrajinské literatury připomenout, pokud tedy máte rádi poezii...“... celý text
— Marcela52

Bílé mraky, černá mračna Bílé mraky, černá mračna

„Přečíst si něco od Ševčenka jsem si slíbil před dvaceti lety, když jsem byl poprvé v Kyjevě a kdeco tam bylo Ševčenka (bulvár, ulice, ulička...). Nakonec se podařilo a jsem rád, i když ty básně mě zase až tak moc nenadchly. Je z nich cítit inspirace folklorem i anglickou romantickou poezií, ale celkově jsou mnohé takové nedotažené - pokulhává rytmus, pravidelnost, zejm. tam, kde jde evidentně o písně. Možná je to ale horším překladem. A doba vydání této antologie určitě ovlivnila výběr některých textů. Každopádně jeho osud je taky zajímavý a rozhodně se přes něj trochu seznámit s ukrajinským romantismem stojí za to.“... celý text
— Ladis777

Dumy moje Dumy moje

„Národný ukrajinský spisovateľ a prekvapenie tohto roka. Kľúčovými slovami jeho tvorby sú sirota, samota, topoľ, plač, ktorý nikto nesmie vidieť... Je to prvý autor - nevoľník!, hneď mi vystala otázka, ako sa naučil písať a čítať. Našťastie, je tam predslov s popisom jeho života. Gramotnosti sa naučil po desiatom roku života (možno mal už 12 rokov, lebo sa píše, že po smrti otca, keď mal 12, nejaký diačik ho vzal k sebe a nechal ho naučiť písaniu a čítaniu, aby robil nejakú prácu za neho). Je to veľmi neštandardná vec, s ktorou som sa doteraz vo svete literatúry nestretla. Píšem to aj preto, že je potrebné brať do úvahy tento životopis a mať pochopenie na pozore, môže sa vám zdať a aj právom, že je Ševčenko vo svojej tvorbe plný sebaľútosti. Keď si spomeniem na Gorkého s rovnako pohnutým životom, ktorý v 19tich chcel ukončiť navždy a napriek tomu ľudské zlo nepoznačilo jeho tvorbu (presýtenú láskou k človeku), predsa len Gorkij mal prvých možno sedem-desať rokov života pri sebe starú mamu, ktorá tzv. "zachraňovala situáciu" dieťaťa. V psychológii sa vraví že prvých sedem rokov života je najdôležitejších v živote, všetky zlosti si berieme do dospelosti ako neurózy a psychózy. Ševčenko je poznačený a preto ho treba čítať s ohľadom na tento faktor. Potom uznáte aj hodnotu jeho osobnosti a diela. Báseň Topoľ si prepisujem. Mimochodom, je to prvý autor, ktorý dokonca píše o našom P. J. Šafárikovi a Kollárovi. A pre českých kolegov, aj o Jánovi Husovi :) Smútiť budem za večerov plakať na svitaní, len nech žiaľ môj neuvidia cudzí ľudia planí.“... celý text
— zipporah

Přejít na knížky autora