Salman Rushdie

britská, 1947

Nová kniha

Jazyky pravdy

Jazyky pravdy - Salman Rushdie

„Když Christopher Hitchens dopsal svou knihu Bůh není veliký, poslal mi ji, abych si ji přečetl, a já mu řekl, jen napůl v žertu, že má v názvu jedno slovo naví... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Jazyky pravdy Jazyky pravdy

Toto som si riadne užil. Rushdie je výborný esejista, možno trochu posledné eseje ma trochu nudili, ale inak zvyšok knihy -- fantastické, veľmi zrozumiteľný jazyk a najmä obohacujúci obsah. (Z pochopiteľného dôvodu, nenatívni anglicky hovoriaci autori -- Nabokov, Rushdie, Ishiguro, DeLillo....ale napríklad aj Murakami, ktorý akoby rozmýšľal v angličtine, majú vo svojej reči akýsi dištanc a tak je aj emocionálne komplikovaný obsah pre čitateľa veľmi zrozumiteľný, i keď u Ishigura si dovolím tvrdiť, miestami až nudný.)... celý text
debreno


Quijote Quijote

V poslední době jsem přečetla několik knih, které řadím do žánru soukromě nazývaného "pokleslá literatura" a potřebovala jsem nutně nějakou intelektuální vzpruhu. S kým jiným než se Salmanem Rushdiem? Po přečtení prvního odstavce jsem se začala usmívat. Občas si z některých knih vypíšu větu, která se autorovi povedla. U Rushdieho knih bych musela opisovat třetinu knihy. Vždycky mě dostane tím, o jak inteligentního člověka s neskutečným přehledem o současných i historických společenských a kulturních událostech se jedná. A jeho umění psát je prostě darem od boha, osudu - jak je libo. Škoda, že nezvládnu víc než jednu jeho knihu cca za rok, protože čtení vyžaduje soustředění, kterého se mi večer prostě nedostává. Román oplývá mnoha vrstvami, magickými prvky (které miluju!), odkazy na problémy současné západní společnosti, řeší se zde problematika přistěhovalců a rasismu atd. - vše zachyceno nádherným květnatým jazykem. Klaním se, tleskám a doufám, že pan Rushdie se dožije nejméně sta let a všichni ti, kteří se mu snaží ublížit pod zástěrkou propagace toho absurdního, omezeného a omezujícího náboženství, ať shoří v (jejich vlastím) pekle!!!... celý text
jopp


Děti půlnoci Děti půlnoci

Baroko bylo takhle nakašírované, iluzivní a rozkošatěné. Mimochodem pro Marvarid: vylábat znamená slangově vypít, u nás se zase říkalo vyzunknout. Mnoho bylo napsáno, nač opakovat? Pohleďme na Rushdieův svět jídla: ...v kuchyni Mary Pereirová v klidu připravovala nejlahodnější a nejvybranější mangové čalamády, limetková čatný a okurková kasaudí A Amína najednou začala cítit, jak do ní pronikají emoce z jídla jiných lidí – protože – velebná matka rozdělovala karí a masové kuličky neústupnosti jídla nasycená osobností jejich stvořitelky Amína jedla rybí sálány umíněnosti a bírjání odhodlání A třebaže Mariiny čalamády měly zčásti opačný účinek, přimíchala do nich hluboký pocit viny a strach z prozrazení, takže ačkoli byly velmi chutné, měly tu moc, že ty, co je jedli, vystavovaly nepopsatelným nejistotám a snům o vyčítavě namířených prstech ...matčina jídla naplňovala Amínu jakýmsi vztekem Nepoznali jste jídla, co mají takovou moc? Jíte jen v závodce? Tak to vás tady čeká! Jo, baroko...... celý text
Pablo70



Východ, Západ Východ, Západ

Nesourodé? Ano. Slohově mistrné? Ano.
hawěť


Dva roky, osem mesiacov a dvadsaťosem nocí Dva roky, osem mesiacov a dvadsaťosem nocí

Vždycky mě potěší, když objevím nějakého Rushdieho, kterého ještě neznám, protože ty knížky jsou vždycky chytré, plné magické atmosféry a navíc se moc dobře čtou. Tentokrát se rozhodl spojit Pohádky tisíce a jedné noci s naším světem, a řekl bych, že se mu to povedlo naroubovat docela přesvědčivě. Já jsem toho názoru, že pár džinů nikdy neškodí a jelikož Rushdie jich v téhle knížce nachystal pěknou řádku a k tomu přidal i zajímavý příběh, dávám 4 hvězdičky.... celý text
Finn69