Rudolf Slawitschek

německá, 1880 - 1945

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Anastázius Kočkorád, velký kouzelník Anastázius Kočkorád, velký kouzelník

Velmi slušně a čtivě napsaná kniha o původně cukráři a později kouzelníkovi s trochu posměšným jménem Anastazius Kočkorád, kteréžto jméno se stane vlastně hybatelem dalších událostí v příběhu knihy. Celkem zajímavý námět, nicméně kvalit trochu podobných knih, například díla De Wettera zdaleka nedosahuje. (Mám na mysli třeba Neuvěřitelná dobrodružství Davida Damiána, což je knížka, která mě v útlém věku velice hodně oslovila a považuji ji v obdobných pohádkově dobrodružných vyprávěních za špičku žánru.... celý text
Turlogh


Anastázius Kočkorád, velký kouzelník Anastázius Kočkorád, velký kouzelník

Jedna z nejdivnějších a současně nejpodivuhodnějších knih pro děti, na které jsem kdy narazil. Svojí velice zvláštní, poetickou a současně trochu bizarní, pitoreskní atmosférou připomíná některé Švankmajerovy animované filmy. Troufám si tvrdit, že vůči této knize nelze zůstat neutrální – buď se do jejího světa propadnete až po uši, nebo si po pár stránkách budete ťukat na hlavu a radši ji odložíte. Mně se stalo to první a jsem moc rád, že jsem se (díky četbě dětem před spaním) s touto knihou setkal. Je to totiž kniha pro všechny dospělé, které kdesi uvnitř stále dokázali zůstat dětmi. Jen mě mrzí, že stín českobudějovické Černé věže za půlnočního úplňku ve skutečnosti nikdy do kašny na náměstí padnout nemůže...... celý text
witiko


Anastázius Kočkorád, velký kouzelník Anastázius Kočkorád, velký kouzelník

Ještě jako dnes si pamatuji na chvíli, kdy jsem tuto knihu objevil v knihovně. Kdy a jak se tam vzala, o tom nic nevím, rodiče nám z ní nikdy nečetli. Bylo mi tak sedm, osm let. Zalezl jsem si s ní do neobývané místnosti pod postel (Kdo ví, jaké to bylo v dětství nádherné vyhledávat takováto místa? Místa, kde o vás nikdo neví, třeba kout v podkroví, kam se ukládají nepotřebné věci, proutěná almara, kde jsem se mohl zavřít (četl jsem tak myslím Silmarillion) a nikdo, kdo vstoupil do místnosti, nevěděl, že tam jsem) a začetl se do ní a snad ji ten den skoro celou přečetl. Hádal bych, že to byla moje prvín kniha na způsob románu a určitě první fantastická. A kdo ví, hádal bych, že to byla ona (spolu s o málo později objeveným Davidem Damiánem), která mě k žánru fantastiky (pohádkové, později i vědecké) přivedla, protože zážitek jsem z ní měl veliký. Četl jsem ji pak i podruhé a bylo to stejné. Byl to podivuhodný svět Anastazie Kočkoráda, do kterého jsme směl vstoupit. Melancholický, přívětivý, čarovný. Takový, jaké jsou krajiny snílků. jakým byli třeba pan Slawitschek, nebo pan Dewetter. Že jména obou znějí německy? Však oba taky za to zaplatili - zapomenutím. Neoprávněně.... celý text
jardadr