Raymond Huebert Aldridge

Populární knihy

Faraoský kontrakt

Dilvermoon

Vládce všeho

Orfeovský stroj

Nové komentáře u autorových knih

Dilvermoon

„.... Černé oči těla zaplály a zamrkaly. "Dobrý večer Johne" , řeklo. "Chceš mi vyprávět další příběh? ". Po přečtení těchto povídek ve vás zůstane zvláštní smutek a pocit znepokojení. Ray Aldridge zde stvořil celý svět, cizí a vzdálený, děsivý a krutý, ale ve skutečnosti naprosto lidský. Příběhy o tom co znamená být lidský. Příběhy na jejichž konci je téměř vždy naděje. A samozřejmě je zde Brána tváří, jedna z nejlepších sci fi povídek všech dob, dle mého skromného názoru. Alespoň já ji cítím jako příběh o vykoupení viny a odpuštění. Pokud vás svět Dilvermoonu osloví a dostane do své moci, budete se do něj chtít stále vracet. Ten návrat za trochu námahy a přemýšlení stojí.“... celý text
— ludek7426

Dilvermoon

„Je to skutocny pangalakticky megacloumak. Autor poriadne popustil uzdu a nielen fantazii, takze vidíme, kam sa rozvinu najroznejsie uchylky ludi a humanoidov podporene technikou galaktických rozmerov. Vsetko sa dá kupit a ci snivate o skutocnej laske, tuzite ustvat a roztrhat nejakeho svojho blizneho, ci mate sexualnu tuzbu, ktora sa neda zrealizovat v standardnej spalni, naozaj nič nie je nemozne a ani trestne. Nikoho neprenasleduje ani polícia ani vlastne svedomie. Je to ciste “kto z koho”, navrat spat do džungle. Ako sa mi zda, na vela veci nebolo treba ani tie starocia a uz za 20 rokov sme sa k tej džungli poriadne priblizili. Takmer vsetky poviedky nadpriemer. Par ich zostalo otvorenych, takze citatel si mohol, podľa preferencii, zvoliť koniec (dobrý/zlý), niektore dokonca priamo skoncili stastne (obaval som sa zo zaciatku, že to bude uplne beznadejne v takom temnom divokom vesmíre).“... celý text
— Kluvo

Dilvermoon

„Tak som si prečítal nejakého Asimova, Clarka, Heinleina a povedal som si hm, nenadarmo sú nazývaní "veľká trojka". A myslel som si, že ma v žánri už nič nemôže prekvapiť. Chyba. Na odporúčanie som si prečítal nenápadnú brožovanú zbierku poviedok Dilvermoon od mne doposiaľ neznámeho autora Raya Aldridgea. A zažil som šok. Vlastne zažil som tých šokov pri jednotlivých poviedkach hneď niekoľko. Po prečítaní Dilvermoonu som mal chuť takmer všetkému, čo som doteraz prečítal, ubrať hviezdu, ba aj dve. Dilvermoon vás prinúti čítať inak. Jeho svet je tak špecifický a nekompromisný, že budete mať spočiatku problém sa v ňom zabývať, ba často krát vôbec pochopiť, čo sa to v tej či onej poviedke práve deje. Budete sa musieť sústrediť na postavy a ich myšlienky a emócie, čo bude z počiatku to jediné uchopiteľné. Svet okolo začne naberať ostré kontúry len postupne. No o to pôsobivejší zážitok čítanie tohto majsterštiku je. DIlvermoon je Star Wars bez humoru a bez jediov. Je to Blade Runner bez Ricka Deckarda. Pýtate sa o čom to vlastne píšem ? Prečítajte si Dilvermoon a pochopíte. Ľutovať nebudete, to mi verte.“... celý text
— smazenaryba

Dilvermoon

„Silná vrstva prachu zakryla vzpomínky a dojmy z dávného čtení této povídkové sbírky, proto návrat k ní nebyl ani tak opakováním, jako zcela novým prožitkem. Dodatečně si za takový trapný výpadek paměti musím nafackovat, "Dilvermoon" je totiž působivá knížka - málokdy se podaří do jednoho díla napasovat tolik kvality. První čtyři povídky jsou pouhý trénink na vrcholný výkon v "Bráně tváří", "Studené kleci", "Ocelové smečce"... kdo se tady s tím má vypisovat? Pár jemných zaškobrtnutí by se našlo, ale všechny příběhy jsou z mého hlediska nadprůměrné: vyvolávají silné (převážně melancholické) pocity a nutí čtenáře přemýšlet. Postavy i prostředí se mění, vše spojeno reáliemu světa Dilvermoonu, ovšem tématicky nalézáme v různých obměnách stále totéž: lidskost, její ztrátu, hledání, pochopení, nalezení. Dávám zcela zasloužených 90% autorovi, redakci bych vytkla občasná přehlédnutí a uvítala bych také reprezentativnější vzhled knížky - tahle sbírka by si zasloužila víc než brožované vydání s ne zrovna přitažlivou obálkou.“... celý text
— Metla

Dilvermoon

„Dilvermoon znamená ráj i peklo budoucnosti zároveň. Budoucnosti nepředstavitelně vzdálené, a i když plné úžasných, bizarních a neuvěřitelných technologií, objevů a mimozemských ras, děsivě zvrhlé a cizí. Vše si můžete koupit, naklonovat, vytvořit… ale pokud nebudete opatrní, všichni si mohou koupit, naklonovat a zotročit vás. Staletí nic neznamenají, lidé žijí díky zásahům vědy prakticky „věčně“, ale zapomínají přitom být lidmi. Abyste přežili, musíte být dost vychytralí, šikovní a nejlépe i dostatečně mocní a bohatí, protože neexistuje žádná „vyšší instance“, ke které byste se mohli odvolat pro spravedlnost. Člověk sám nic neznamená a nezmůže, zákony tvoří a prosazují silní. Kromě Dilvermoonu a SeedCorpu většinu povídek nic nespojuje, a tak bývá těžké se zorientovat se v tom kdo, kde, kdy a proč. Přesto mě tato sbírka zaujala, i když jsem se k ní dostala úplnou náhodou. Nejvíce se mi pod kůži dostaly povídky Ocelová smečka, Studená klec a Brána tváří, ale žádná povídka mi nepřišla vyloženě „slabá“ nebo nezajímavá, všechny mají něco do sebe. Navíc kolem série Emancipátor už dlouho kroužím v jednom antikvariátu, příště už váhat nebudu – snad mi osvětlí některé příhody ze světa Dilvermoonu.“... celý text
— yaoiyuri

Přejít na knížky autora