Rainer Maria Rilke

Populární knihy

/ všech 56 knih

... a na ochozech smrt jsi viděl stát

Sonety Orfeovi / Die Sonette an Orpheus

Dopisy mladému básníkovi

Zápisky Malta Lauridse Brigga

Nové komentáře u autorových knih

Zápisky Malta Lauridse Brigga

„To není ani román. ani deník, myslím, že slovo "zápisky" tu skrumáž zdánlivých nahodilostí vystihuje dobře. Říkám nahodilostí, protože to nemá klasický začátek ani konec, to si jde zcela jinou cestou, někdy asociativní, někdy metodou kontrastu, někdy "jen tak". Takže člověk musí přijmout to, že se mu nevypráví žádný příběh, žádný děj, ale velmi specifická změť postřehů, dojmů, souvislostí, odboček, ale tu a tam i malých příběhů. Všechen ten materiál je prostoupen smyslem pro esoterično-magično, o zcela nereálných (až duchařských a hororových) situacích Rilke vypráví jako kdyby šlo o zcela samozřejmou věc, nad ničím se autor nepodivuje. Nedávám tomu maximum hvězdiček, protože ta zmatenost strašně text fragmentalizuje, a neměl jsem se chytit ničeho, co by mě táhlo. Přitom ty jednotlivosti mne fascinovaly určitou uhrančivostí, trefně definovanými pravdami (jakoby definitivními), určitou lehkostí. Ale není ani určeno, komu je text adresován - chvíli to vypadá jako dopisy, chvíli zápisky - a opravdu velmi snadno člověk podlehne tomu, že jsou to asi zápisky duševně chorého člověka, který je izolován v nějakém zařízení. Protože i duševně chorý má záblesky geniality a najednou zformuluje něco, o co se pokoušeli filozofové tisíc let, do pregnantní věty. Takových několik momentů tam je. Ale že bych na základě této knížky měl podlehnout Rilkovu kultu, nebo že bych ho (jako Stefan Zweig) označil za největšího myslitele přelomu 19. a 20. století, to skutečně ne. Nevím ale, jaký je básník.“... celý text
— Apo73

Kniha obrazů

„Musím říct, že jsem čekala něco jiného, ale básně v první knize se mi líbily více než v druhé. Celkově si ale autor krásně hraje se slovy.“
— Bětuu

Zápisky Malta Lauridse Brigga

„Stylizovaná zpověď, psaná narcistním básníkem se zálibou v esoterice všedního dne v letech 1904-1910. Nelze číst jako román, nehledejte děj či zápletku; je to spíš sled silně smyslově vnímaných okamžiků (Rilke nejen vidí, často vnímá vibrace a zvuky, čichá, ohmatává...), střepů příběhů, částí reality, které vztahuje k vlastnímu bytí a přetváří v básně v próze, na které nutno se napojit. Když o nich začnete příliš přemýšlet, zmatete se... Budu se vracet k některým odstavcům, které mne zasáhly jako čistá Literatura. Jako celek mi Zápisky příliš nefungují, snad je to záměr... Díky za vyčerpávající doslov a skvělé ilustrace.“... celý text
— petrarka72

Zápisky Malta Lauridse Brigga

„Zajímalo by mě, jestli se Rilke někdy setkal s Kafkou, jestli se znali. Žili ve stejné době a byli si hodně podobní. A já mám v sobě něco z nich. Rozhodně jsem nedošla k úplné hloubce pochopení tohoto díla tak, jak to důkladně rozebírá doslov, ale na mnoha místech jsem ty zápisky brala za své. O autorovi se říká, že byl vězněm nekonečného básnění, jako je metafyzik vězněm nekonečného myšlení. Pasáže o historických osobách mě nudily, ale příběh rodiny Malta Brigga byl čtivý, o dětství, o matce, o umírání, o sousedech, příhoda se psem a neexistující Ingebborg - komu se něco podobného nestalo?“... celý text
— micha-ella

Praha očima básníka a fotografa

„Půvabná kandidátka pro patnáctou příčku letošní čtenářské výzvy, která obrazem láká k chytání slov a slovy poutá k černobílým fotografiím. Stačí ji jen otevřít, zalistovat.... // Vezme vás na Malou Stranu, Hradčany, Staroměstské náměstí, Smíchov i Zbraslav,... a to nejraději, zdá se, když slunce zapadne a rozzáří se lucerny. // Informace shora doplňuji o jména překladatelů, jsou jimi: Gustav Francl (1920-2019) a Miloš Kareš (1891-1944). --------------------------------------------------------- POHÁDKA O MRAKU Den sklání se a v soumrak chvátá, dozněl jak úder kladiva. Měsíc, ta velká tykev zlatá, na stráni v trávě spočívá. Tu mráček mlsná touha chytí a zdaří se mu aspoň část jasného terče uchvátiti a dosyta se na něm pást. Mráčku se odtud ani nechce; když celý však již světlem žhnul, noc zlatou tykev zvedla lehce, mrak zčernal a se rozplynul.“... celý text
— milamarus

Přejít na knížky autora