Philip Roth

americká, 1933 - 2018

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 27 knih
Portnoyův komplex
Portnoyův komplex
Pražské orgie
Pražské orgie
Nemesis
Nemesis
Ňadro
Ňadro

Nové komentáře u autorových knih

Ňadro Ňadro

„Docela blbost, která mě ale přivedla k malému zamyšlení. Nežijí masy lidí dobrovolně svůj život "prsa"? Nezabíjíme čas bezcílnou aktivitou, která poskytuje chvilkovou rozkoš nevedoucí k uspokojení? A neničíme svůj potenciál, který máme v rukou, do té míry, jako bychom ty ruce neměli? Neoddáváme se sexu, který nedosahuje té fáze úchylnosti, kterou potřebujeme, ale o kterou si nedokážeme říci? Neuznáváme a nesoudíme lidi ve svém okolí absolutně špatně? Nejsou ty největší pilíře morality, které známe, jen masky zastírající stejné bestie a posměcháčky, kterými jsou i ostatní a my samotní? Moje první kniha roku 2024 a určitě poslední od pana Philipa Rotha. Nějak nesedlo, jako čtenář jsem tam složitě hledal věci, které nevím, jestli tam byly. A vlastně nevím, co tím chtěl autor říci.“... celý text
— Profesorskey

Americká idyla Americká idyla

„Na tuhle knihu jsem se těšil, ale ... Jak to napsat? No, paralelně s touhle knihou jsem četl "Náboženství a svoboda" a "Velké partnerství" od Jonathana Sackse. A přestože by se zdálo, že by to mělo být naopak, tak větší potěšení jsem měl z toho Sackse a od Rotha jsem přebíhal k Sacksovi. Asi mi na Rothově zpracování té "americké tragédie" vadilo, že připomínalo člověka, který šlápne do hovna a místo aby z něj vystoupil, tak v něm ještě přešlapuje. Chápu, že to je tou inspirací klasickými díly o "americké tragédii", ale já na to asi dnes už nejsem naladěný.“... celý text
— Saxofonista

Portnoyův komplex Portnoyův komplex

„Nevím přesně čím, ale připomínalo mi to něčím Mechanický pomeranč. A tady se ukazuje, jak moc jazyk pomeranče ublížil knize. Tohle mi nakonec vychází na zlatý střed. Žádné velké nadšení, styl humoru mi neseděl, ale v zásadě se to dalo. Vzhledem k datu vzniku to podivno respektuji.“... celý text
— jaroiva

Lidská skvrna Lidská skvrna

„Vzhledem k dnešní situaci velmi aktuální.“
— Veronika 74

Lidská skvrna Lidská skvrna

„Román o člověku, jenž v mládí vyzrál na "starou" americkou historii rasismu a segregace tím, že si vykonstruoval alternativní rodinnou historii a z černocha se stal potomkem ruských Židů. Mohl díky tomu studovat (a později učit) na předních bělošských univerzitách, na sklonku jeho slovutné kariéry jej však doběhla "nová" historie, když jediný překroucený výrok vedl k fatálnímu obvinění z rasismu. Philip Roth v příběhu profesora Colemana Silka protnul dvě typická americká témata - "starou" historii reprezentuje "passing", tedy vědomá (ale nikoliv legální) volba jiné rasy za účelem získání osobních výhod, "novou" historii pak politická korektnost, která se v posledních letech rozšířila jako mor a "cancel culture" postihla řadu osobností veřejného života (třeba J. K. Rowlingovou za údajně transfobní výroky). Kniha z přelomu milénia je překvapivě aktuální i po čtvrtstoletí, byť dnes svět žije jinými tématy než felací v Oválné pracovně. Dotýká se řady témat a věnuje se i osudům lidí, jejichž "životy nikdy ani nezačaly" kvůli traumatům z vietnamské války nebo sexuálnímu zneužívání v dětství, nicméně v jádru je myšlenka, že lpění na tajemství se může změnit v život ve lži. Coleman Silk sice unikl osudu svého rasového původu a překročil stín "negra", ale za jakou cenu? Zřekl se svých předků a své ženě a svým dětem (které se proti všem zákonům genetiky narodily bílé) celý život lhal o svém původu. Když pak "zemře skandální smrtí jako nějaký bizarní outsider", je to smutná tečka za rozporuplným životem. Snaha o kontrolu nad vlastním životem zkrátka nikdy není stoprocentně úspěšná, stejně jako člověk nikdy úplně neunikne svým kořenům. Kniha se mi ale nečetla snadno, kvůli vodopádu slov a mnoha rozvleklým odbočkám leckdy uniká to podstatné. (7/10)“... celý text
— kristleko

Přejít na knížky autora