Petr Šámal
česká, 1972
Populární knihy
/ všech 5 knih
Nové komentáře u autorových knih
Soustružníci lidských duší
„Zásadní kniha nejen pro lidi pohybující se kolem knihoven. Petr Šámal dokázal stručným, jasným, odborným a přesto zábavným stylem popsat snad jednu z nejtemnějších ér československých knihoven, které, jak ukazuje tato publikace, nebyly odtrženy od socio-politických okolností přelomu 40. a 50. let. Kniha pojednává jak o cenzurních seznamech, jejich genezi a reálné aplikaci, ale i o jiných praktikách, které měly prosadit onen jediný možný světonázor, totiž iluzorní běh za lepšími zítřky. Mezi ony praktiky patřily zejména práce se čtenářem, jeho modelování do vzorného a uvědomělého socialistického občana. Knižní ankety, plánovaná četba, hlasité čtení, tuchlovické hnutí, asistovaný výběr ve volném výběru, tj. nikoliv volný výběr knihy, ale výběr pod dozorem s knihy určenými již dopředu, knihy, které prosazovaly marxismus-leninismus. Knižní katalogy měly být taky uspořádány tak, aby si čtenář vybral právě jen ty knihy vyhovující soudobému režimu. Šámalova publikace je ukázkovým příkladem toho, jak se mají psát historické práce, jedná se o systematické uspořádání, a přesto je kniha všechno jiné, než pouhé suché konstatování seznamů knih, které se mohly půjčovat. (Ty seznamy tvoří druhou část publikace, a samozřejmě bez předchozího textu první části, by nebylo tak zábavné se jimi procházet, a zároveň děsivé si je prohlížet, mnoho autorů, které čtu, bych si tenkrát neměl možnost přečíst, viz Graham Green, Jan Čep, Jan Zahradníček, Jaroslav Durych, František Křelina a další). Přesto toto temné téma má i svou světlou stránku, a to, že to byla právě rodina, tato základní jednotka zdravé společnosti, a domácí knihovna, která možná byla nejméně zasažena všemi vnějšími cenzurními okolnostmi. Vesnické prostřední také přeci jenom bylo více imunní vůči vyřazování knih (ostatně proto byl ruralismus komunismem vnímán jako konkurenční ideologie, a knihy z toho okruhu uváděny v cenzurních seznamech). Povinná četba pro všechny knihovníky, a doporučená pro všechny ostatní. Opravuji se! Dokonce možná povinná pro kohokoliv, kdo má zájem o československou minulost. Počkejte! Možná bych měl napsat, že rozhodně nechci nikomu vnucovat svůj čtenářský vkus. No nakonec nedopouštět se nějaké formy cenzury (pokud se v tomto případě o cenzuru jedná, protože pojem cenzury přeci jenom je dosti různě používán) snad není ani možné. Sám jsem si vědom, že cenzuru na základě estetického měřítka provádím dost často, a sám se často přistihnu, že tu a tam prohodím o nějaké knize, že je brak a nepřijde mi to jako něco špatného. Nikomu bych však nebránil takovou knihu číst. Je to podobné, jako by mě někdo bránil koukat na béčkové horory nebo Výměnu manželek. Občas je pořádný brak vlastně docela potřeba.“... celý text
— Knišíl
Soustružníci lidských duší
„Výborná kniha, která pojednává o lidových knihovnách a práci se čtenářem vyčerpávajícím způsobem. Přehledně zpracovaná, jednotlivé cenzurní seznamy jsou pro lepší orientaci i popsány. Psána velmi přitažlivým odborným stylem, díky čemu se knížka čte velmi rychle. Velmi si cením této práce.“... celý text
— Lablynt
Literární kronika první republiky
„Nemám slov. Zážitek. Krásná kniha (i od pohledu i na omak), obrazová složka je rovnocenná s textovou. Po její konzumaci - to není pěkné slovo - po jejím labužnickém přečtení zůstává v člověku mnohovrstevnatý pocit literárního života v tzv. první republice, člověk má dojem, že se "na nic nezapomnělo": němečtí i maďarští autoři, literatura Podkapatské Rusi, hledání kulturního centra na Slovensku (soubor Martina s Bratislavou) a jeho vztah k Praze, literární projevy levicových intelektuálů (od avantgardy přes surrealisty až k Levé frontě), pátečníků, ruralistů, katolických spisovatelů, stav knižního trhu a sítě knihoven, stát a oceňování literatury.... prostě naprostý komplex. A k tomu je kronika vyprávěna v několika rovinách: kromě kalendária je zde jedno dominantní téma za každý rok (1918-1938), obsáhlá kapitola o jednom vybraném díle, dvoustrana pohledu do výlohy knihkupectví toho roku. Je to opravdu labužnický zážitek.
Týmu skutečně gratuluji, jsem nadšen!“... celý text
— Apo73
Literární kronika první republiky
„Píše se datum 29.10.1918 a český časopis Venkov oslavuje jako první básní svého šéfredaktora Karla Jonáše nový stát :
Rudolfe Habsburku, jenž první jsi meč vnořil v hruď nám na Moravském poli -
dnes z hrobu zříš, jak celá sláva se jako hlína rozpadá a drolí !
A stát se snaží. I TGM musel tak trochu zalhat při rozpravách s prezidentem Wilsonem o počtech dalších zde žijících národností . Zejména hodně "ubral" u Němců a Poláků.
Zásluhou ministra Rašína se upevňuje měna a vedle u Němců začíná inflace.
Bohudík se probouzí kulturní život.
Zásluhou výtečného nápadu tvůrců v čele s nakladatelstvím Academia vzniká tato úžasná kniha.
Mapuje vydávání českých a slovenských knih (i jiných národností-třeba ruské, tištěné u nás v azbuce) v období let 1918-1938. Výtečný nápad !
Čtenář XXI. století sleduje s úžasem co vše u nás vyšlo. Špičková nakladatelství Aventinum, Borový nebo Vilímek nabízejí kulturně založené veřejnosti opravdové skvosty, stačí pomalu listovat a vidíme si mohli naši prarodiče kupovat. Už jen výčet básníků je uchvacující.
A vedle toho pro paní a dívky - Červená knihovna !
Pro mladé drsné muže se vydávají Rodokapsy (začíná se s 80.000 výtisky za pouhé 2 Kčs).
K tomu v červené kůži u Vilímka - Verneovky - inu krása nesmírná ! Stačí si jen vybrat a mít i na knihy peníze.
Čtenáři, a že jich bylo, oceňují kvalitu, v prvé řadě úžasnou práci některých tiskáren v Liberci a zejména na Moravě, třeba v Kroměříži.
Jednoduše - úžasné počteníčko !“... celý text
— 1amu
Zrození mýtu
„Nakladatelství Paseka zpravidla nezklame . A tak je tomu u této knihy. Dva životy husitské epochy. Husitství je fenoménem, který výrazně zasáhl do českých i středoevropských dějin sklonku středověku, jeho silné dozvuky však nalezneme i v staletích následujících, minulost nedávnou nevyjímaje. Na tvorbě této knihy se sešli kolegové, přátelé i žáci významného českého historika Petra Čorneje, aby společně vyjádřili respekt i sympatie k této nepřehlédnutelné osobnosti současného dějepisectví. Výborným čtením jsou závěrečné dva oddíly, které přibližují vznik husitského „mýtu“, kdy již vlastní události 15. století ustoupily do pozadí, a husitství bylo využíváno jako argument v politických či národnostních zápasech.
Autoři sledují husitské aktualizace od doby předbělohorské až po padesátá léta 20. století.
Ti z nás, kteří zažili rozhlasové týdenní vstupy profesora Zdeňka Nejedlého ví své.“... celý text
— 1amu
Petr Šámal - knihy
Žánry autora
Literatura naučná Historie O literatuře
Štítky z knih
husité husitství první republika, 1918-1938 dějepisectví, historiografie
Šámal je 0x v oblíbených.