Petr Hruška
česká, 1964
Populární knihy
/ všech 22 knihNové komentáře u autorových knih
Spatřil jsem svou tvář
„"Od osmé kapitoly Písma / pocházejí všichni z lodi."
Za mě nejlepší Hruška, co jsem četl (z poezie, jeho monografie jsou ještě lepší).
Verše jsou pádné, bez balastu, občas jsou prostě skvělé. Žádná roztěkanost, jedno úzké téma, maximálně vytěžené, aniž by se básně začaly opakovat či ztratily na objevnosti.
Je to sbírka kontrastů: mikrosvět ostrůvků při plavbě kolem glóbu, konfrontace kultury s divošstvím (přičemž není vždy jasné, která strana představuje co), básnickost v přímém pojmenování, implicitní komika i krutost, turbulentní událsti stažené do pár slov stojící vedle drobných detailů o stejné ploše.
Mám pocit, že autorovi stylizace svědčí (srv. např. imitace špatně předložených mailů nebo zloky eposu z hliněných tabulek v předchozích knihách). Skvělá sbírka.“... celý text
— matej.kulistak
Nikde není řečeno
„Cítím stále stejné autorovy silné stránky: odvaha při volbě témat i slov a skvělé nápady.
A taky stejné slabiny: pokulhávající jazykové provedení a nesourodost sbírky jako celku. I když ta mi tady vlastně až tak nevadí. Jednak knihu krásně sceluje její nádherná vnější stránka, jednak se to hodí k ústřednímu motivu nečitelných hliněných desek. Které ovšem (opět) jako by se zbytkem textů nesouvisely.“... celý text
— matej.kulistak
Darmata
„Skoro u všech básní nacházím něco, kvůli čemu rozumím, že stály za napsání (silné téma, odvážný motiv, pádný "ústřední" verš, např. "Tenkost děti / z rozdělených rodin."). Ale často to úplně nestačí, jiné verše působí stylisticky neobratně ( např. skvěle načaté dvouverší "zdrsníme povrch pryže / necháme v prasklině pracovat chemický proces" na konci silně zaskřípe). Ale to už je hnidopištví. Daleko větší problém je, že básně jsou často jalové, potenciální kvality zůstaly nevytězené.
Zároveň jsou ve sbírce ale i skvělé kusy, v nichž funguje všechno (za mě jsou to po jednom čtení: prsa, řeknu ti, řeknu víc, dcera, palivo, henry, návrat). Výrazným prvkem sbírky je mimo to báseň, která se vrací jako refrén, vždy s jinou 2. strofou. Nepochopil jsem její funkci, nepřišla mi tak dobrá a měl jsem pocit, že první (vracející se) strofa se zbytkem básně prostě nesouvisí.
Celkově sbírka působí jako deníček pozorovatele. Co sleduje stojí za sledování, ale chybí tomu koncept, který by sbírce dal přidanou hodnotu (a skoro jako by to autor věděl a v poslední básni se za to omlouval).“... celý text
— matej.kulistak
Nevlastní
„Sbírka básní z různých starších knížek a rukopisů, které spojuje ústřední postava Adama, (spoiler?) nevlastního syna. Musím říct, že většina básní z názvem Adam mě v předchozích sbírkách spíš rušila, trochu z nich čouhaly, ale nebylo úplně jasné proč.
V této knížce mají konečně možnost vyznít, jsou si vzájemně kontextem, vytvářejí obrys člověka, k němuž můžu jako čtenář zaujmout postoj, vytvořit si vztah, jeho situace mě provokuje k myšlení a dotýká se mě.
Celkové vyznění je velmi silné, Adam je konkrétní člověk, ale působí zároveň jako (neotřelý) archetyp. Jeho životní pozice je mimoděčnou výpovědí o stavu společnosti nebo o jejím uspořádání.
Zároveň oceňuji, kolik musel autor do knihy investovat z vlastní intimity, aniž by se dopustil kýče. Neokázalý projev tvůrčí odvahy.“... celý text
— matej.kulistak
Auta vjíždějí do lodí
„Mám pocit, že se Hruška v této sbírce konečně našel, resp. že to, o co se pokoušel už v dřívějších knihách, zde konečně funguje.
A to je rovnováha mezi minimalismem a sdělností. Básně opravdu zařezávají, nutí se u mikroscény zastavit a pozorovat ji, přemýšlet nad nečekanou pointou. Nekloužou ke kýči nebo banalitě.
Metafory jsou neotřelé, ale nikoli samoúčelné (např. noc vystrkující zadek měsíce). Básně obecně působí nenuceně, uvěřitelně.
Jako bonus se sbírka dobře čte.“... celý text
— matej.kulistak
Petr Hruška - knihy
2017 | Přebytek otce |
2004 | Zelený svetr |
1995 | Obývací nepokoje |
1998 | Měsíce |
2013 | Darmata |
2005 | 7edm 2005 |
2007 | Auta vjíždějí do lodí |
2012 | Co to je toto? |
2002 | Vždycky se ty dveře zavíraly |
2014 | Jedna věta |
Žánry autora
Fejetony, eseje Literatura česká Poezie Literatura naučná Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Štítky z knih
prvotina česká literatura básnické almanachy básně experimentální literatura sborníky jubilejní publikace Jedna věta (knižní projekt) poezie česká poezie
Hruška je 16x v oblíbených.