Peter Ludwig Berger

americká, 1929 - 2017

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u autorových knih

Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění

Každý člověk si buduje svou vlastní realitu která mu připadá zřejmá a ignoruje to, co za zřejmé mohou považovat ostatní. Někdy je to, co je zřejmé tvořeno jen z velmi úzkého pohledu a značně se odchyluje od skutečnosti. „Svět se skládá z bezpočtu realit.“ „Nietzsche vypracoval ve svých analýzách společenského významu klamu a sebeklamu a ve svém chápání iluze jako nezbytné podmínky života svou vlastní teorii „falešného vědomí“. „ „ Scheler velmi podobě zkoumal způsob, jakým je lidské vědění uspořádáno. Zdůrazňoval, že lidské vědění ve společnosti existuje a priori před individuální zkušeností a zároveň tuto individuální zkušenost uspořádává co do jejího významu.“ „ předmět uvažování se stává postupně jasnější s nashromážděním různých úhlů pohledu na něj. rozdílné sociální skupiny se velmi liší co do schopností takovým způsobem přesáhnout své vlastní úzké stanovisko“ „Realitu každodenního života vnímám jako realitu uspořádanou. Její jevy jsou předem sestaveny do vzorců, jež se zdají být na mém vnímání nezávislé a jež na mé vnímání působí. Realita každodenního života se zdá být předem objektivizována, a tedy jeví se jako řád objektů, které jako objekty pojímám ještě dříve, než jsem se objevil na scéně já sám.“ „Každý jedince si je vědom vnitřního běhu času.. ..Mé čekání bude tím úzkostlivější, čím více bude na můj plán doléhat konečnost času“ „Tato data jsou však umístěna v rámci mnohem obsáhlejší historie a toto jejich umístnění zcela rozhodujícím způsobem utváří mou situaci. Narodil jsem se v roce velkého bankovního krachu, v jehož důsledku přišel můj otec o majetek, do školy jsem začal chodit těsně před revolucí, do práce jsem nastoupil těsně po vypuknutí první světové války a tak dále. Časová struktura každodenního života mi nejenže vnucuje předem danou posloupnost úkolů každého dne, ale určujícím způsobem řídí i celý můj život. Jsem opravdu člověkem své doby.“ „Vnímám svůj protějšek prostřednictvím typizačních schémat, přestože tato schémata jsou mnohem „otevřenější“ vůči jeho zásahům než „vzdálenější“ formy kontaktu.“ „Lidský organismus prostátá nezbytné biologické prostředky k zajištění stability svého chování. Empiricky se totiž lidská existence odvíjí jen v prostředí řádu, stability a určitého směrování. Vyvstává tak otázka, v čem tkví základy této empiricky existující stability lidského řádu. otevřenost vůči světu, jež je vlastní lidskému biologickému uspořádání, je vždy nahrazena sociálním řádem.“ „Teoreticky sice může existovat stovka způsobů, jak se vypořádat s úkolem vyrobit kánoi ze zápalek, avšak habitualizace tyto možnosti omezí na jednu. To osvobozuje jedince od břemene „všech ostatních možností.“ „Čím více je význam určitého chování považován za daný, tím více jsou potlačovány ostatní alternativy. . je to souhrn toho, „co ví každý““ „Základem jakéhokoliv institucionálního řádu je typizace jednotlivcova chování a chování ostatních lidí.“ „A dokonce i tato bezproblémová oblast každodenní reality zůstává neproblematickou pouze do určitého okamžiku, kdy se objeví problém, jenž naruší její hladký průběh. Jakmile se tak stane, začne se realita doposud bezproblémového každodenního života snažit vstřebat do sebe i novou problémovou oblast.“... celý text
NGC6715


Vzdálená sláva Vzdálená sláva

Silným tématem, který se prolíná celou knihou a jejími kapitolami, je postavení náboženství a v této souvislosti také osobní víry v moderní společnosti charakterizované historicky mimořádnou mírou pluralismu a prostupující sekularizací. Autor sám se musí vyrovnat se sobě vlastním racionálním přístupem a současně zužitkovat osobní zkušenost křesťana. Ve většině případů se snaží zkoumat věci z různých úhlů, obvykle nevynáší razantní soudy (nebo dokonce odsudky) a nebojí se přiznávat nutnost vyrovnat se s určitou mírou nejistoty. Hlásí se tak k cestě obtížného hledání mezi krajními póly relativismu a fanatismu. Do převážně sociologicky stylizované knihy je vložena osobnější část nazvaná Projev víry. Berger zde rozlišuje tzv. náboženské virtuózy (velké světce, proroky a mystiky), ale více se věnuje zkušenosti běžných věřících, které nenavštěvují andělé a oni neslyší hlas z hořícího keře, s jejich drobnými transcendentními prožitky „ztlumenými“ či "druhořadými" (ke kterým se sám hlásí).... celý text
Padrn


Vzdálená sláva Vzdálená sláva

Kniha, kterou jsem přečetl v rámci povinně výběrové literatury, se nečte úplně snadno. Dílo obsahuje autorovy postřehy a názory na situaci "víry v Boha" v dnešní době (odtud podnázev knihy: Hledání víry ve věku lehkověrnosti). Nicméně obsahuje zamyšlení a postřehy autora nad dnešní pluralistickou dobou plnou relativních hodnot, které dávají člověku nejistoty a pochybnosti, na místo jistot, které nabízely předchozí století. Avšak právě ony nejistoty by měly vést jedince k většímu zamyšlení nad tím, co je potom trvalé a jaký mají věci smysl. Jsem nakonec rád, že jsem si tuto knihu přečetl, protože určitě má, co nabídnout. Obsahuje i množství citátů jiných osobností nad daným tématem. Autor navíc nevnucuje svůj názor, ale dává prostor čtenáři k vytvoření svého stanoviska.... celý text
Totus



Pozvání do sociologie: Humanistická perspektiva Pozvání do sociologie: Humanistická perspektiva

Z tradičních úvodních "učebnic" sociologie (Bauman, Giddens, Berger popř. Keller pro české čtenáře) mi Bergerovo Pozvání přijde nejčtivější. Není tak zevrubný jako Giddens ani tolik nedává důraz na hledání sociologie v každodennosti jako Bauman. Zato však zasazuje sociologii do širších struktur historie, filosofie, umění i mýtů. Velké množství přirovnání a metafor z ní dělá i stylisticky velmi čtivou knihu. Berger píše vtipně (v obou hlavních smyslech toho slova) a esejisticky. Někomu to nemusí vyhovovat - určitě je k četbě třeba základní kulturní orientace; na předzkouškové učení taky není nejlepší - ale rozhodně si nemyslím, že je kniha zastaralá nebo trpí na to, že ji napsal americký sociolog zasazující mnohé jevy do americké společnosti v situaci Studené války. Důležitější mi přijde to, že je to kniha, v níž se její autor snaží koncipovat sociologii zvnějšku (jako humanitní disciplínu) a její filosoficko-vědeckou problematiku spojuje s etikou - jeho koncept humanistické sociologie je tak jedním z posledním záchvěvů vědecké a zároveň humanistické koncepce v sociálních vědách (vliv fenomenologie a existencialismu je u Bergera velmi zřetelný) před postmoderním marasmem, či - chcete-li - postmoderním procitnutím.... celý text
Cink262


Pozvání do sociologie: Humanistická perspektiva Pozvání do sociologie: Humanistická perspektiva

Kniha je příjemně psaná i pro lajka, nejedná se úplně o odborný celistvý úvod, ale spíše o popis konkrétního autora a jeho náhled na vývoj sociologie v druhé polovině 20. stol. I když autor o dané problematice píše velmi dobře, tak je jakož to americký autor se zaměřuje na sociologii právě z větší části z pohledu amerického sociologa.... celý text
2032