Paul Valéry

francouzská, 1871 - 1945

Populární knihy

/ všech 22 knih

Nové komentáře u autorových knih

Francouzský symbolismus Francouzský symbolismus

Pro nedělní chvilku poezie jsem vybrala verše mně neznámého Alberta Samaina .... O něžných verších sním, jež chvění nitra zvíří verších, jež o duši zavadí jak chmýří , o plavých verších, v nichž se vláčný smysl lije jako když pod vodou vlá hříva Ofélie, o verších z večera podzimu, uhranutí chvil v ženském obřadu mollových slabik smrti, o něžných verších sním umírajících jako růže .... / úryvek ze sbírky V zahradě infantčině /... celý text
intelektuálka


Básně Básně

Velmi pěkně přeložené, krásné a kultivované verše. Valéry patřil k odpůrcům surrealismu i moderního volného verše - jako jeden z posledních ve své generaci. Brousil a cizeloval každou báseň a usiloval o absolutní dokonalost a přesnost jazykového výrazu. To se již velmi velmi těžko převádí do jiného jazyka, nicméně překladatel myslím učinil maximum. Je to vysloveně "solární", jiskřivá poesie, dýchající životem, mořem, ostrovy plnými zeleně a čerstvým vzduchem...... celý text
PeterRainhard


Sešity Sešity

[16-6-2022] Anti-literatura, manifestace vlastních nejistot do podoby odtažení, separace od díla a toho, na co jsou lidé u čtení obvykle zvyklí. Valéry je, pokud jej chcete uchopit, svým způsobem, kluzký jako úhoř, je obtížné se snažit o něm říct soudy, výroky, což už v jeho čase dělala spousta jeho současníků, spousta obdivovatelů, i spousta kritiků, on jakoby málokdy mohl souhlasit, protože byl, kým byl. Fascinující mysl, fascinující způsoby myšlení, jeho pochody, matematika literatury, jakoby nekončící tendence vše popírat, od všeho se separovat, sedět v osamění a donekonečna hloubat o mechanismech, které jsou často v kontradikci s populárním vnímáním literatury (naivní lidé by řekli, rouhačské). Už dlouho jsem neměl v ruce knihu, kde by mě zaujalo tolik pasáží na tak relativně nízkém množství stran, kde se aktuálně nacházím [128/708]. A to jde přitom jen o výsek daleko monumentálnějších sešitů, zápisků. [10.12.2022] Dlouhé měsíce... tak čtení působilo, trvalo to, protože se to prostě nedalo myšlenkově zhltnout. A přesto, jak je uvedeno, u úctyhodných sedmi set stran, nejde ani o padesátinu, z originálních sešitů Valerýho ranních úvah, u cigarety a kávy. Ale i tak jde o působivou sondu, do myšlení jedné z nejpozoruhodnějších myslí, s jakou jsem se za poslední roky střetl. V průběhu knihy se dostanete, co do rozpětí ke všemu (Ego, Filozofie, Systém, Čas, Sen, Paměť, Vědomí, Eros, Bios, Matematika, Věda, Umění, Politika). Kdybych tu měl vypisovat všechny pasáže, co mě zaujaly (a myslím, že sem nějaké brzy stejně doplním, jen ne hned teď) byl by tenhle komentář mamutích rozměrů, ale i tak jde o, nechci říct, bohaté dílo, ale některé podněty a myšlenky definitivně stojí za detailnější průzkum nebo k zamyšlení, protože Valéry definitivně nebyl to, co shrnujeme pod pojmem "v tradičním slova smyslu".... celý text
JP



Literární rozmanitosti Literární rozmanitosti

Bárs som prečítal len zopár strán, necítim výčitky z unáhlenosti alebo povrchnosti, ktoré by ma za iných okolnosti a pri inom diele prenasledovali pri každom slove. Valéry bol jasnozrivý literát. Spôsob akým umne opísal a vyzdvihol Voltaira ma okamžite presvedčil. Vyberám malý úsek: "Voltaire bol rozhodne svojim spôsobom hrdina. Čo by však mohol robiť dnes? Čo zmôže človek ducha? Ktorý hlas dnes prehluší všetko ostatné, prekoná tresk výbuchov, hluk strojov, zmätené žvásty propagandy zo všetkých strán, v každom čase a každom dome? Kde je nejaký Voltaire, ktorý by vzniesol obžalobu proti modernému svetu?"... celý text
Mimir


Pan Teste Pan Teste

Hutný text, velmi hutný, vyžadující opakované čtení vět, které mnohdy skoro snad ani pochopit nejdou. Závan... Pessoa. Špetka Becketta. "Rozeznávám hloubky, v nichž se vrství mé maso; a cítím pásma bolesti, prstence, póly, třásně bolesti. Dovedete si představit ty živé obrazce? tu geometrii mého utrpení?" [25] (...) "Jak vidíte, pane, jedině ten, kdo se ve slastech nevyzná, bude je chtít oddělit od úzkosti. Přes všechnu prostoduchost umím vytušit, jak asi vyblednou rozkoše, jsou-li ochočeny a podřízeny domácím zvyklostem. Odevzdání a opanování, které doplňují, získávají podle mého mínění nekonečně, jestliže chvíle jejich naplnění se chýlí nepředvídána." [31] (...) "Vyvolat cosi jako úzkost, abych ji mohl rozptýlit." [79] (...) "Opravdu důležité pro někoho - míním někoho, kdo je bytostně ojedinělý a sám - je právě to, z čeho cítí, že je sám." [81] (...) "Bolest je cosi velmi hudebního, můžeme o ní mluvit skoro stejnými výrazy jako o hudbě. Jsou bolesti hluboké a pronikavé, mají svá andante a furiosa, táhlé tóny, fermaty, arpeggia, progrese - náhle pomlky atd. [85] (...) "A přece, jaké pokušení je smrt. Něco nepředstavitelného, co v mysli vyvstává střídavě v podobě touhy a hrůzy."... celý text
JP