Martin Selner

česká, 1984

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Uprostřed Uprostřed

Touhle knížkou se mi přiblížil M. Selner jako člověk, byť je to jeho první alespoň částečně fiktivní dílo. V mnoha větách se mně to dotýkalo a vystihovalo to moje úvahy nebo vzpomínky. Dějová linka je primitivní a předvídatelná, ale ty kudrlinky cynismu na ní navěšené tomu dodávají duši. Dva světy - partnerský s ženou a pracovní s klienty vedle sebe tančí v paralelách nebo se naopak sráží a kontrastují. Pořád jsou to ale vztahy. Posledních 40 stran najednou zhrublo. Nevím, jestli jsem neměla dobrý čtecí den, anebo chtěl mít autor už hotovo, anebo je to autentické nastínění nálady té hlavní postavy... Někdy to budu muset zrevidovat.... celý text
ivetka859


Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr

„Někdy je ve světě autismu prostě správné rajčata ze salátu vyndat, až když je salát hotový, než je tam vůbec nedávat.“ Nic není tak, jak vypadá. Dvojka se mi snad líbila ještě víc než jednička. Autor pracuje ve stacionáři s dětmi, které mají autismus. V knize popisuje příhody, které vyznívají humorně a vtipné i jsou. Ale pak se nad nimi člověk zamyslí a je mu z toho všeho trochu smutno. Některé děti se chovají jako “normální” děti, mívají záchvat vzteku, nemůžou pochopit některé věci, nezvládají běžné úkony, nedokáží se přizpůsobit ostatním dětem apod. Jenže ty děti už nejsou malé, není jim tři nebo pět let, jsou starší a to je ten problém. Rodiče už je nezvládají a tak během týdne bydlí ve stacionáři, kde se o ně stará Martin spolu s dalšími kolegy. Zajímalo by mě víc z Martinova života, jeho minulost a vztahy, kromě vztahu k vínu, to už víme :)... celý text
lulucinax


Uprostřed Uprostřed

Vydařená jednohubka, ve které se prolíná náročné povolání a osobní život hlavního hrdiny. Neměla jsem žádné očekávání a ikdyž mi bylo z knihy chvílemi smutno ve finále se mi líbila. Za mě další vydařená autorova kniha.... celý text
Ancezz



Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr

Dvojka není ničím lepší, než jednička; plyne úplně stejně. Naopak člověk už ví, co od knihy čekat, a tak se žádné wow nekoná. I tak ale stojí za přečtení, už jenom kvůli těm okamžikům uklidnění, nadhledu a smíchu. V jedničce mi stacionář a autisti přišli víc anonymní. Netlačil autor moc na pilu, aby uspokojil čtenáře? Nebo je chtěl naopak uzemnit, aby si zase nepředstavovali, že je jeho práce kdovíjaká zábavná show? Pro ty terapeutický momenty při čtení mi za to tahle knížka stála.... celý text
ivetka859


Uprostřed Uprostřed

Martine, opět jste mě donutil zastavit se a jen tak si popřemýšlet. Děkuji Vám za to. Ač to má být novela, věřím, že je zhusta inspirována vlastními prožitky. Obojí - jak ty pracovní, tak ty soukromé jasněže strašně zajímají (koneckonců na tomto zájmu stojí celý bulvár), ale ve finále je realita jen a jen vaše. Mně vůbec nepřipadá Vaše dílo syrové, je to prostě opět ze života. Strašně by mě mrzelo, kdybyste s psaním přestal. Myslím, že je neustále potřeba ukazovat lidskost uprostřed nelítostné reality, byť bez příkras a možná s lehkou frustrací. Budeme-li se stále tvářit, že je všechno v pořádku anebo že to není náš problém, většinou si jen lžeme do kapsy. On nás stejně dřív nebo později dožene. A o tom vlastně ta kniha je. Líbí se mi ta paralela profesního a soukromého světa. Pokračujte prosím, ať už jste kdekoliv.... celý text
KláraH.