Marianne Cronin
britská, 1990
Nové komentáře u autorových knih
Sto roků Lenni a Margot
„Neuvěřitelné jak ten příběh lehce plyne. A vy chce vědět více a více i když tušíte jak to asi skončí.....“
— Vlaďkaa4
Sto roků Lenni a Margot
„Nádherný příběh, vyzrálý, obě hrdinky úžasné. Lenni příjemně svá, sarkastická, Margot.. Margot je Margot, však uvidíte sami.“
— bookcase
Sto roků Lenni a Margot
„Bohužel půjdu proti proudu, protože mě kniha neoslovila tak, jak jsem očekávala. Rozhodně je to hodně silný příběh, skládající se z více drobných příběhů, ale nějak mi něco chybělo do toho, abych se nechala četbou úplně pohltit. Podle mě za tuhle "nedostatečnost" může dost velká útržkovitost děje, což jak jsem zjistila, mi v knihách spíš nesedí (na druhou stranu netvrdím, že neexistují výjimky). Často se přesouváme z místa na místo, z jednoho roku do druhého. Než jsem se stačila rozkoukat, děj skočil jinam. Vcelku román hodnotím jako lepší průměr, asi mezi 70-75 %. S hlavními aktérkami Lenni a Margot jsem sympatizovala. Obzvlášť mě zajímala a dojímala Lenni. Nutno říct, že autorka si s oběma hezky pohrála. Nejprve jsem se obávala, abych z Lenni neměla ten pocit přemoudřelosti jako z umírajících teenagerů v Greenově Hvězdy nám nepřály. To se ale naštěstí nestalo. Oceňuju, že si Marianne dala práci také s vedlejšími postavami, jejichž přítomnost byla díky tomu nepřehlédnutelná. Posledních asi 40 stránek jsem dočítala velmi dojatá a smutná. Když si uvědomím, že takhle vypadá realita nejednoho teenagera, jsem smutná ještě více. Nad tou hroznou nespravedlností, nad neodvratností osudu, nad navždy ztracenými šancemi. Příjemně mě překvapil vyzrálý styl psaní a hluboké myšlenky o životě, smrti, umírání, zdraví, nemoci a mnohém dalším. Přestože celek hodnotím průměrně, v knize se našlo dost míst, která mě vzala za srdce (např. zmíněné rozhovory s otcem Arthurem). Moc se mi líbil koncept přátelství mezi mladou dívkou a třiaosmdesátiletou Margot a nápad se sty obrázky, opravdu originální. Ale jak jsem psala na začátku, něco mi do dokonalosti chybělo.“... celý text
— Micha-Él
Sto roků Lenni a Margot
„Už je to pár dní, co jsem jí dočetla, potřebovala jsem si to trochu srovnat v hlavě. A zpětně musím říct, že by se mi asi víc líbil příběh Margot sám o sobě, ten mě opravdu hodně zaujal a bavil mě. U Lenni to bylo hlavně o diagnóze a umírání, což opravdu nebylo veselé čtení. Ale pasáže s farářem byly skvělé, to se musí nechat.“... celý text
— mekkejla
Sto roků Lenni a Margot
„Jedna z nejlepších knih současnosti, co jsem četla! Kniha je vtipná a milá a zároveň bolestná a smutná. V příběhu dominují výrazné postavy, které jenom tak nezapomenete. Lenni je svérázná osobnost, s níž se budete smát po celou dobu, Margot je zase laskavá žena, co má za sebou velmi silný osobní příběh. Autorka dokázala zdařile vykreslit všechny postavy, které si čtenář ihned oblíbí, a velice čtivě podat celý příběh, který dokáže dojmout k slzám. Velmi obdivuji tuto mladou autorku, jak dokázala příběh propracovat do každičkého detailu a jak vysokou laťku nastavila s její literární prvotinou. Tuhle knihu budu mít rozhodně ještě dlouho v paměti!“... celý text
— And09
Marianne Cronin - knihy
| 2021 |
 Sto roků Lenni a Margot |
Žánry autora
Štítky z knih
přátelství láska nevyléčitelně nemocní anglické romány
Cronin je 1x v oblíbených.