Mariana Enríquez

Populární knihy

Co nám oheň vzal

Tohle je moře

Svoj podiel noci niesť

Nové komentáře u autorových knih

Tohle je moře

„Je to hodně ulítlý a navíc ještě depresivně laděný, i když talent se spisovatelce neupře. Skoro jsem začal věřit na cizí síly, které nás mohou ovlivňovat. Ale o tom magický realismus vždycky v Latinské Americe byl. Dostal jsem knihu jako dárek a přelouskal ji v letadle. Až mne bylo zle, jak to vlastně skončilo. Ano, rockové hvězdy jsou svým způsobem prokleté, ale tohle mohlo mít i jiné vyznění. Dávám ale 4 hvězdy za snahu přijít s neotřelým nápadem. Morbidnost se autorce ale nedá vzít“... celý text
— david9422

Tohle je moře

„Podvod na čtenáře.“
— Martin1950

Co nám oheň vzal

„Málokdy čtu povídky. Sotva si zvyknu na postavy a prostředí, už to končí. Bylo mi ale doporučeno číst povídky jinak. Soustředit se na prostředí a kulisy a ne tolik na dějovou linku. No tady to ani jinak nešlo. Popisy prostředí byly skvělé ve všech povídkách. Vykreslení postav se mi taky líbilo, vždy byly něčím zajímavé a nikdy ne jednobarevné. Většinou se tam vyskytovali lidi na okraji společnosti, alkoholici, feťáci, zloději, ... Povídky končí tam, kde by u románu v podstatě začínal děj. Po dočtení povídky jsem si vždy říkala: co že!? Vyvolávaly napětí a celkově způsobovaly zvláštní ztísněnost, a některé i znechucení nad morbidnostmi, které se tam děly. Ale jsem ráda, že jsem to četla a asi to musím nechat v sobě ještě dozrát...“... celý text
— Kackac77

Co nám oheň vzal

„Horké argentinské noci, pach ve slumu i španělské koloniální domy s barevnými okenicemi, drogy, násilí, obcese, tajemno, lidové pouliční oltáře, děti, které nikdy nechcete potkat i emancipované ženy činu. Mariana Enríquez nám servíruje zneklidňující koktejl namíchaný z temných koutů Buenos Aires, přičemž ty nejdůležitější části příběhu nejsou napsané v knize, ale odehrávají se v našich hlavách. Protože otevřené konce bývají ty nejvíce děsivé. Za mě nejlepší povídkou bylo Co nám oheň vzal, která je o ženách, které se dobrovolně nechávají popálit od ohně, protože to je to nejlepší, co můžou pro svůj život i životy jiných žen udělat. Nic podobného jsem před tím ještě nečetla.“... celý text
— Borboleta

Tohle je moře

„Tohle je moře sraček. Ono to totiž snad do půlky nedává smysl a člověk prakticky nemá šanci se čapnout a dostat se do děje, protože celej tenhle stodvacetistránkovej canc působí, jako jedna kapitola vytržená z rozsahově objemnějšího díla. Najednou vás někdo hodí do vody a buď budete plavat, nebo se utopíte. Jo, jako on to není špatnej nápad. Máte popový hvězdy a jistý entity se z nich snaží udělat legendy - alegorie hudebního průmyslu. Problem je v tom, jak je to napsaný. Paní Mariana totiž asi hojně požívala svojí rostlinnou jmenovkyni během psaní. Roztroušenost, roztěkanost a přeskakování od jednoho ke druhýmu, čemuž asi rozumí jen autorka. V jednom odstavci spolu mluví dvě postavy. V následujícim další dvě, ale to už vám nikdo neřekne, a najednou zjistíte, že jste o tři rozhovory a dvě místa děje dál. Díky tomu nemáte ani možnost si vytvořit vztah k postavám. Ke konci jeden silnější moment, ale ten to sám o sobě už nevytrhne díky předchozímu průběhu. Za mě – tohle se fakt nedá nikomu doporučit.“... celý text
— Smolař

Přejít na knížky autora