Lotta Lundberg
švédská, 1961
Nové komentáře u autorových knih
Nultá hodina
„hrozne dobry, obycejny pribehy o trech zenach, vsechny silny a dobry, byla sem hodne vtahnuta, premysleci casti jen naznaceny, ale jdou do hloubky. za sedesat korun z levnejch knih neuveritelny.“... celý text
— sarie
Nultá hodina
„Nultá hodina je jednou z knih, kde se člověk musí aspoň trochu najít, aby se mu líbila. Na začátku mi přišla trochu vykonstruovaná, mezi postavami jsem neviděla žádnou souvislost, nakonec jsem se ale s postavami i autorkou potkala, a kniha mě hodně zasáhla. Všechny postavy čelí nutnosti opustit své představy o životě, své jistoty a očekávání, přičemž mnohá jsou více než oprávněná (mateřská láska, věrnost manžela, pro kterého žena obětovala kariéru). Přesto jedinou cestou je, že je zanechají za sebou, postaví se pravdě o sobě i ostatních a půjdou dál. Autorka ke svým hrdinkám není zrovna milosrdná, bourá jejich spolehlivě vybudované iluze, ale na naději nakonec také dojde. K téhle knize se určitě ještě někdy vrátím.“... celý text
— Maanna
Nultá hodina
„V žádném případně to nebyla nějaká oddechovka, pro mě náročné čtení. Příběhy to byly ale krásné, postavy psychologicky propracované, doufala jsem ale, že se prolnou více, než tomu bylo.“... celý text
— Kikca.97
Nultá hodina
„Někdy to je ale děsná dřina, než se k tomu jeden "prokouše". Já se fakt snažila, ale celou dobu se to ve mně mlelo - vcucnutí do příběhu a uchvácení krásným, silným a hlubokým textem po chvíli z nějakého důvodu vystřídal chaos, zmatek a neporozumění si s paní spisovatelkou. Možná jsem s ní aktuálně nebyla na stejné vlně, možná jsem v této divoké době měla příliš roztěkanou mysl, nevím.
Každá ze tří linií příběhu mě vždy lapila právě v momentu, kdy byl čas přeskočit na další. A tak jsem se ztrácela a zase znova nacházela. Neumím popsat proč. Obvykke mám knížky, ve kterých je více dějových linií, ráda a baví mě rozplétat uzlíky vzájemně zamotaných příběhů. Tentokrát to ale nějak nešlo....
"Vlastně je to nespravedlivé, že musím vysedávat u Psychošky, když nejsem bláznivá já, ale svět."“... celý text
— alkazemka
Nultá hodina
„Životní odstup i zkušenosti (jak píše v komentáři verense) bych už mít mohla, a přesto jsem na tom nějak podobně jako ona. Ani u jedné z ženských postav jsem necítila nějaké souznění a paradoxně nejvíc mě oslovila nejmladší hrdinka. A už vůbec nesouhlasím s anotací, resp. s otázkou "co je úkolem ženy?"
Ingrid i Hedwig se samy rozhodly jednat tak, jak bylo popsáno - dospělé, očkované, jak říká moje známá. Složitější to měly další dvě ženské postavy, které se do (ne)řešitelné situace dostaly právě kvůli dospělým (sobeckým?) ženám. Už tohle komplikované vyjadřování naznačuje, že téma knihy je poměrně náročné a že po jejím přečtení si každý čtenář vyvodí své závěry. A možná se časem dočkáme i knihy, která se bude dotazovat, co je úkolem muže (ale fuj, to bylo nechutně feministické!).
Technická poznámka: snad poprvé jsem četla e-knihu vzorně provedenou, bez pravopisných chyb, překlepů či chybějících písmen/slov. A překlad Violy Somogyi mi také připadal velmi povedený; v tomto ohledu to bylo skvělé čtení!
"Ten, kdo se nebojí, nemůže být nikdy odvážný. Ten, kdo nemá omezené příjmy, nemůže být nikdy štědrý. Bezcenná laskavost nejsou jen prázdná gesta. Ti, kteří jsou bezvýhradně považováni za hrozně hodné, si skoro vždycky někde tajně leští svou medaili."“... celý text
— broskev28
