Květoslav Hönig
česká, 1994
Populární knihy
Nové komentáře u autorových knih
Ydris: kniha druhá
„No jo no, tak se nedá nic dělat... po přečtení prvního dílu jsem byl ještě celkem shovívavý. Oceňoval jsem, s jakým potěšením se autoři do díla pustili. Druhý díl už moje předchozí dojmy rozmělnil. Některé linie příběhu mě vůbec nebavilo číst. Zato některé mě těšili jako v prvním díle. Takže Saerlina a Wrael mě opravdu zajímají a rád bych se o nich dočetl víc. Jinak se musim vyznat z toho, že nedokážu u některých linií knihy vůbec udržet pozornost. Chtělo by to psát víc polopatě... méně vysvětlovat a soustředit se na postavy. Úvodní texty ke kapitolám někdy vůbec nedávají smysl. Snad jen, že budí dojem promyšleného světa, ale je skutečně promyšlený? Původně autoři a teď už jen jeden autor, se rozkročil příliš doširoka, mám ten dojem, ale udržet pozornost čtenářovu u všech těch pramenů, který splétá příběh dohromady, se mu nějak nedaří. Taky nemám pocit, že je vždycky ku prospěchu rozmělňovat jednotlivé linie příběhu do krátkých úseků. Opravdu potom často ani není jasný v kterém se právě nacházím. Tak doufám, že se to ještě zlepší a přeju si, aby jo, už kvůli autorovi, pro kterýho to musí znamenat spoustu hodin jeho drahocennýho života...
Potom mám ještě poznámku k jazyku. Pokud se v příběhu vyloupne příslušník nějakýho národa či kmene nebo kraje, kde se mluví nějakým květnatým nářečím, který je na hony vzdálený obecný řeči, mělo by to na něm být poznat, i když je zřejmě z nejrůznějších diplomatických jednání zvyklej mluvit řečí obecnou. Ono to pak vypadá, že do tý svý domoviny nějak nezapadá! Zkrátka jako by mu ty lidi byli cizí a on jim, ale ejhle, on má s nima celkem důvěrný vztahy,že jo, tak potom by měl aspoň s těma svejma mluvit jak mu zobák narost. No nemam pravdu? :))))“... celý text
— Kautokeino
Ydris: kniha první
„Oba mladí spisovatelé svůj debut do světa fantastiky odstartovali bravurně. První díl rozdělený do dvou knih určitě není na škodu, i když je lépe číst obě knihy Ydris najednou. Postavy jsou přirozené i dialogy mě baví, navzdory tomu, že nemám rád citoslovce "hek" na začátku věty - ale nebudu hledat zbytečné mouchy. Úvodní citáty k jednotlivým kapitolám nepostrádají vtip:))) Drama měnících se světových dějin, do kterých nás děj knihy vrhá, zatím jen bublá pod povrchem a v náznacích připravuje čtenáře na to co má nevyhnutelně přijít. Tempo je vyrovnané - nikde mi nepřišlo, že by vyprávění zadrhávalo. Jasně, kniha je psaná stylem, kdy se vedle sebe rozvíjí několik dějových linií - ano (!), v tom případě musí čtenář nutně očekávat větší množství postav a určitou část textu, která čtenáře uvedou do kontextu celého světa. A i tady se mi zdá, že se oba autoři vydali správným směrem. Někde jsem se dočetl, že je tato kniha spojována s dílem Tolkienovým. Mě se to srovnání nezdá. Jazyk, který autoři Ydris zvolili není Tolkienovský, nemá inspiraci ani ve slovanské mytologii, a ani v germánské. Ani se nesnaží o aliterační verš staroislandských ság. Jména v knize Ydris nenesou význam jako jména v Tolkienových knihách. Spíš bych tuto knihu bral jako příspěvek dvou odhodlaných lidí do světa fantastiky. Kéž by ti, kteří píšou negativní recenze sami okusili, co to obnáší pustit se do psaní takového rozsahu. Posoudit celé dílo budeme schopni až jej dočteme. Zatím se můžeme těšit z prvních dvou knih a očekávat na další.
Jak píše Pedrysek - i mě se líbí zákonitosti fungování magie. Konečně se tu před námi otevírá svět, kde magií vládnou ženy a v postavách barbarských válečnic, nejen magií:)“... celý text
— Kautokeino
Ydris: kniha druhá
„Z prvního dílu jsem si matně pamatovala jen jakéhosi barbara, který sahá ženám na prsa (jako výraz úcty) a buď za to dostane přes hubu a nebo ne.
Druhý jsem otevřela z morbidní zvědavosti, ale hlavně díky přemíře pozitivních recenzí tady.
První půlka mě nebavila, příliš mnoho postav, u nichž jsem neměla ani tušení co, proč, kdy, jak. Většina se pokoušela někoho zabít a nic jiného tam prakticky nedělali. Barbar sahající na prsa už ale zjevně dosahal, protože se objevoval jen sporadicky.
Od půlky jsem se do toho začetla poněkud více a třetí díl si přečtu taky, protože mě osobně zajímá, kam to celé směřuje. Pokud vůbec někam.
Na rovinu ale říkám, že žádné prazvláštní nadšení se nekonalo. Kniha je velmi ambiciozní (že by Hra o trůny po česku? Ale nemůžu srovnat, nečetla jsem, ani neviděla), ale bohužel má několik výrazných nešvarů.
1) Postavy jsou svým způsobem na jedno kopyto (všichni rváči, zabijáci, kouzelníci, prostě killiči) a nenašla jsem si ani jednu, kterou bych si nějak zvlášť oblíbila. Nebo která by se něčím výrazně lišila.
2) Počet mozků propíchnutých dýkou skrze oko a mrtvol per kapitola vysoce převyšoval počet míst, která by se dala popsat jako posun v ději.
3) Největší překvápko knihy bylo hojné hnípání se v Ydrisoidní venerické chorobě (jak vzrušující, bez toho bychom se neobešli).
4) Několik logických nesmyslů (ale nebudu spoilovat).
Kniha se asi bude líbit každému, kdo má rád mrtvoly, bitky, intriky, detailní popisy vyhřezlých střev a řeči o sexu.
Jestli hledáte něco hlubšího (s dějem), hledejte radši jinde...“... celý text
— Inugoya
Ydris: kniha druhá
„Výborně! Jednička připravila hřiště a hra se konečně rozjela. Po zdařilém prvním dílu tu máme VÝBORNÝ druhý díl. Autorům zřejmě trochu prospěl split, kniha je přímočařejší, aniž by ztratila na poetice. To slovo, které hledám, je asi výpravnější. Trio seveřanů na záchranné výpravě šlape jako hodinky, Wrael je ještě o něco víc cool než v jedničce a zvláštní pozornost si zasouží Kestran, který je zmáknutý neuvěřitelným způsobem a jeho kapitoly (z Rašina pohledu) jsem hltal.
Elegantní estetika zůstala zachována, takže pořád je to to nejhezčí, co v knihovně budete mít. Overall zasloužených 5*, a to i proto, že na ČR je to prostě těžký nadstandard!“... celý text
— Pedrysek
Ydris: kniha první
„Propracovaný svět, mocenské hry na pozadí, osudy postav na popředí. Yes. Nevím, kdo co čekal, ale já čekal komornější verzi Malazu a tu jsem také dostal. Víc jsem toho na 328 stránkách vlastně ani dostat nemohl. Nad propracovaností světa a zákonitostmi fungování magie zůstává rozum stát, autoři si s tím pohráli na jedničku. Je nicméně pravdou, že se to hodně ukáže až ve druhém díle, kdy jsou zpětně vysvětlovány některé mechaniky. Na druhou stranu v jedničce už tak bylo toho vysvětlování hodně, takže je logické ty méně podstatné věci odložit. To popravně považuji za jedinou výtku této knize - byla chyba Ydris rozdělit do dvou knih. Chápu, co k tomu autory vedlo, ale jako celek by možná prvky knihy fungovaly lépe.
Jinak jsem ale naprosto spokojený. Jde o výborný otvírák pro sérii a to ani nemluvím o tom, že esteticky jde o nejhezčí kousek knihovny. 4,5 *, zaokrouhleno nahoru, abych vynegoval ubrečené kolegy čtenáře.
Ještě po přečtení diskuze si dovolím ve vztahu ke kolegům čtenářům: pokud otevřu knihu a zjistím, že se mi nelíbí, protože obsahuje žánr, který nemám rád, není to chyba knihy, ale chyba čtenáře. A pokud bych byl tak hloupý a objednal si v restauraci koprovku, kterou nejím, rozhodně bych si nešel stěžovat šéfkuchaři, že chutná po kopru. Jen tak pro zamyšlení.
Nad rámec zmíněného ještě reakcička na kolegyni, která knihu považuje za sexistickou - ženy jsou v knize jediné, kdo může ovládat magii, Rornova sestra velí seveřanským bojovníkům, jedna z hlavních postav je top notch čarodějka a druhá se mění z princezničky v drsnou političku v exilu. Feministky by to mohly nosit v báglu jako bibli...“... celý text
— Pedrysek
Květoslav Hönig - knihy
| 2021 |
 Ydris: kniha druhá |
| 2017 | Ydris: kniha první |
Žánry autora
Štítky z knih
česká literatura ságy boj o trůn
Hönig je 5x v oblíbených.
Osobní web autora