Kurt Tucholsky

německá, 1890 - 1935

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Série
• Životopis
• Část díla
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Výlet na Rheinsberg / Zámek Gripsholm

„Čekala mě cesta vlakem do Veselí nad Lužnicí a následné bakchanálie v pivovaru Kamenice, tak jsem si balil do báglu pár svejch švestek, koukal jak venku padaj vločky, pak mi škytlo ve vafkách a já si řek ty vole, co budeš dělat ve vlaku? Budeš se snad bavit s lidma ty troubo? Nebudeš, co? Tak začni myslet a vezmi si na cestu nějakou knížku, co se vejde do kapsy. Zalovil jsem teda ve svejch oblíbenejch barevnejch brožurkách a jednu vylosoval. Když jsem to hned za Vršovicama otevřel, ocitnul jsem se v úplně jiným světě. Byl to svět, kterýmu nerozumím ani po silné fermentaci mozkových buněk kdejakým sajrajtem. V první části jede jeden vometák se svojí...ať už je to kdokoli, na dovolenou a ona je myslím dost mešuge. Mnohem víc, než já po kloko, a to ona je střízlivá, Vážení. Docela se tam jedou slušný nesmysly. Chodí se tam furt někam na hrad, přijde tajnej balíček a ti trumpeti ho tam zapomenou. Pak odtáhnou zpět do velkoměsta a já fakt netuším, o čem to bylo. Za oknem je cedule Tábor, a já načínám druhej příběh. Seznámil jsem se s dalšíma lidma, co si to zase štrádujou někam na dovolenou a ta pani bude asi zase mešuge. Vystoupil jsem z vlaku, a tak to budu muset dorazit asi jindy. Tak, to doražení bylo nakonec docela rychlý i když jsem doufal, že se mnou něco šlehne o zem, proberu se až na konci knížky a budu vědět, co se tam dělo. To se bohužel nestalo, tak jsem to přetrpěl. Kdybych měl napsat něco, co mi dávalo smysl, byla by to moje cesta do Kamenickýho pivovaru. Z knihy mi nedávalo smysl nic. Jediný, co vím o druhý části bylo, že dva pošahanci jedou kamsi na dovolenou, a teď bacha, je tam hrad, nebo aspoň zámek. Všichni si tam cosi žvatlají a já místo posledních stránek začínám vidět bílé světlo na konci tunelu. Najednou se přiblíží poslední stránky a hádej co. Vím snad co se tam semlelo? Zabalili si kufr? Ztropili tam nějakou výtržnost? Spadnul na Sibiř meteorit? Spousta otázek na závěr. A moje odpověď? Samozřejmě nemám tušení a uvěřím úplně každýmu.“... celý text
— žlučníkář

---

Zámek Gripsholm

„Žádné hluboké myšlenky v tomto útlém dílku nehledejte, ale je napsáno svižně a vtipně (i když takový vztah bez mráčku, jaký je mezi hlavními hrdiny, mi připadá nereálný). To by samo o sobě nestačilo, kniha, která není založená na úvahách, musí mít děj, a ten je tu přítomen v příběhu děvčátka z jakéhosi podivného švédského dětského domova. Z poloviny je to čtení o dovolené a pro tento účel se knížka také skvěle hodí. Moci hodnotit takto, dal bych 70%.“... celý text
— Taťka Hraboš

---

Výlet na Rheinsberg / Zámek Gripsholm

„To se tak člověk zaraduje, že si odklikne další položku Čtenářské výzvy (ne, nečetl jsem to kvůli ní, jen mě to napadlo během čtení), páč všechno ukazuje k tomu, že Zámek Grisholm by mohl být Tucholského posledním dílem, jenže pak zapne ty internety a zjistí, že o rok později napsal ještě cosi o Kolumbovi. No nic, alespoň důvod přečíst si nějakou další knihu. Obě novely/oba romány (asi úhel pohledu, i když Výlet na Rheinsberg je dost krátký) mě velmi mile překvapily. Dělí je od sebe dvě desetiletí, je to na nich poznat, ale obě jsou napsány fakt skvělým způsobem. Zaujala mě hlavně Tucholského hravost se slovy, jejich tvary a nářečními podobami (v tomhle ohledu rozhodně velké díky za skvělý překlad). Člověku ani nedojde, že čte vlastně "pouhé" milostné příběhy, romantické výjevy o dvou až třech lidech a jejich vzájemných vztazích a společných zážitcích a událostech. Příběhy bez pointy (ve smyslu nějakého yvvrcholení, oba pointu, respektive náplň, smysl i obsah mají), bez výraznějšího závěru. O nich ale ani jeden z nich není. Ohledně toho dvoudekádového rozdílu - je zajímavé sledovat, jak se v pdostatě v jednom a tom samém žánru u jednoho a toho samého autora za dvě desítky let změní styl, nebo lépe řečeno obsažnost, otevřenost. Až erotická škádlivost a v jednom případě dokonce provokativní šťouchavost v Zámku Gripsholm mě mile překvapila (a potěšila). Jsem rád, že jsem ani o autorovi, ani o jeho příbězích, než jsem do ruky vzal tuto knihu nic nevěděl. Kdyby mi někdo řekl, že jde o milostné příběhy, možná bych to ani nečetl. Což by byla ale chyba, obrovská chyba. Další ukázka, jak žánrové označování ne vždy dílu prospívá. Ano, tohle jsou romantické příběhy, milostné příběhy, ale kromě toho je to skvěle napsaná literatura, zajímavá, humorná, s myšlenkou.“... celý text
— eraserhead

---

---

Zámek Gripsholm

„Ocekavani, ze si prectu o nejake romanci, se nevyplnilo. Co ze zacatku vypadalo jako odpocinkova cetba o stavu svedskych luk a vuni more, se rozvinulo do napinaveho pribehu. A to vse ve chvili, kdy se na scene objevilo dite.... Na tomto pribehu zaujme prave jeho nevsedni vsednost. Mohlo by to byt vsechno autobiograficke. Anebo je to preci jen pohadka?“... celý text
— Vera Silent

---

Zámek Gripsholm

„Tuto knížku jsem zakoupil v antikvariátu, protože byla strašně malá a černá, což jsou vlastnosti, které oceňuji na knížkách, ženách a rychlovarných konvicích. Navíc ji napsal Tucholsky, který si to v dospělosti hodil už z principu, protože ho štval Adolf Hitler, a to je přeci známka kvality. Až později jsem se dozvěděl, že se i přes ponurý design vlastně jedná o romantické letní čtení o páru skopčáků co jedou na dovolenou do Švédska. Přiznám se, že mě to trochu vylekalo, že tam budou nějaký plky o přírodě a květinách a tak, ale nakonec se ukázalo, že jsou mé obavy liché, protože Tucholsky všechny ty odporný věci, jako louky, přátelství a tak, podal naprosto svérázným stylem a jazykem (dolnoskopčácký plat), který snad poprvé v životě způsobil, že jsem četl optimistickou knížku a cítil se optimisticky. Tedy samozřejmě jen do momentu, kdy jsem zvedl oči od knihy a uviděl nějaký tlustý smradlavý lidi nebo seroucí psy.“... celý text
— Palivo

Žánry autora

Literatura světová Novely Romány

Štítky z knih

Tucholsky je 2x v oblíbených.