Jorge Mario Bergoglio

Nová kniha

Dobrý život - Jorge Mario Bergoglio

Nechat se prostoupit láskou – to je dobrý život. To je to největší a nejkrásnější, co si můžeme navzájem dát. Plná a konkrétní radost, kterou každý hledá od nar... detail knihy

Populární knihy

/ všech 50 knih

Dary Ducha

Nebojme se snít: Cesta za lepší budoucností v pocovidové době

Bůh je mladý

Dar radosti a naděje

Nové komentáře u autorových knih

Laudato si'

„Chvílemi jsem měla pocit, jako by autoři byly dva. Některé části byly totiž neuvěřitelně čtivé, ale prokousat se jinými bylo umění. Názory této encykliky jsou velmi pokrokové a doufám, že některé nápady z ní budou realizovány.“... celý text
— Emik87

Lumen Fidei

„Velmi zajímavé dílo dvou papežů dává hodně zajímavých informací k přemýšlení.“
— Emik87

Jednou větou

„Skvělé myšlenky od Svatého Otce.“
— Emik87

Bůh je mladý

„Kniha papeže Františka a Thomase Leonciniho. Italský novinář a spisovatel Thomas Leoncini vede rozhovor s papežem Františkem. Rozhovor, který může být poučením a přínosem pro každého člověka, protože papež František definuje problémy a jejich příčiny s velkým přehledem. Kniha je rozdělena do tří částí, které však nejsou tematicky nějak vyhraněny. I. Mladí proroci a snící starci II. V tomto světě III. Vzdělávat znamená učit se. Samotný titul knihy může odradit případného čtenáře agnostika či dokonce ateistu, ale zdaleka nejde jenom o víru a náboženství, ale o celou společnost, její chování a směřování. Papež František se dotýká skutečností a dějů, které hýbou společností a dá se říci, že řídí její chování a ovlivňují svým dopadem každého z nás. Čtenář může ocenit papežův rozhled a výstižné hodnocení. „Naše společnost je příliš silně ovládána ekonomickou a finanční krizí, v jejím středu nestojí člověk, ale peníze a věci, které člověk vytvořil.“ Svatý otec hovoří také o nemocech, nejedná se však o nemoci těla, ale ducha (duše?). Každý z nás tyto nemoci kolem sebe, někdy a některé i na sobě, může vidět. Zmíním se jenom o dvou z nich: „...povím ti o patnácti zákeřných, pro člověka nebezpečných nemocech“ říká papež. „První nemocí je pocit nesmrtelnosti, či dokonce nezastupitelnosti. Vychází z narcismu a je typická pro toho kdo se vášnivě shlíží ve svém vlastním obrazu ...poslední nemocí je nemoc světského prospěchu, nejrůznějších exhibicionismů, když člověk ze své služby dělá moc a ze své moci zboží, které chce směnit za ještě větší prospěch či moc. Je to nemoc, která živí sama sebe. Je to nemoc těch, kdo nenasytně baží po rozmnožení své moci.“ „Co byste poradil tomu, kdo vládne?, ptá se Leoncini. „Aby nenaslouchal jen prostředníkům, ale šel mezi lidi a skutečně se rozhlédl kolem sebe. Poradil bych mu, aby se dotkl skutečnosti. A také, aby si držel od těla ješitnost a pýchu: ješitný a pyšný člověk nedojde moudrosti a pošetilý člověk nakonec vždycky skončí špatně.“ Hodně se papež František obrací k mladým a nebo o nich mluví. Na otázku novináře: „Jaké vlastnosti by mladému člověku neměly nikdy chybět?“, odpovídá: „Nadšení a radost. A nesmíme zapomenout na jednu, která by rozhodně chybět neměla: smysl pro humor. Bez smyslu pro humor může člověk jen stěží volně dýchat, vždyť smysl pro humor se pojí se schopností radovat se, nadchnout se. Humor nám kromě toho pomáhá k dobrému naladění a jsme-li dobře naladěni, pak vycházíme lépe s ostatními a sami se sebou.“ A svůj komentář uzavřu radou papeže Františka, která, podle mne, platí pro každého: „Bez smyslu pro humor je opravdu těžké být šťastný, proto bychom se neměli brát příliš vážně.““... celý text
— Mahuleno

Síla povolání

„Jako vždy brilantní papež František. Kdo si myslí, že je liberál a kdesi cosi, jen slepě škatulkuje. Papež má hluboký obtisk ignaciánské spirituality a vede všechny spíše ke zvnitřnění. Vnější projevy zbožnosti se snadno mohou stát jen fasádou, za kterou se schová kdejaká neřest, pokrytectví, pýcha... Oproti tomu všude tam kde Kristus zpevní člověka zevnitř - pročistí jeho postoje jako zlato v tavícím kelímku, tam se teprve člověk (řeholník) stává skutečně zbožný (tj. plný Boha) a paradoxně spíše upouští od teatrálních gest a stává se prostý, věcný, jednoduchý a skrytý. Tehdy sálá z něj sám Pán. Papež je velmi velmi náročný - hluboké poklony dovede na počkání udělat každý, kdo je ale skutečně vnitřně vytříbený, a tudíž klanějící se srdcem?? Kdo to můžeš pochopit, pochop! Kniha vhodná pro všechny, ať laiky či zasvěcené. Doporučuji!“... celý text
— Achillesaželva

Přejít na knížky autora