Jevgenij Alexandrovič Gangnus

Jevgenij Jevtušenkо, Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko · pseudonymy

ruská, 1933 - 2017

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 13 knih
Na křídlech revoluce
Na křídlech revoluce
Pieseň lásky
Pieseň lásky
Moskva slzám neverí..., Prvý raz vydatá, Materská škola
Moskva slzám neverí..., Prvý raz vydatá, Materská škola
Tri básne
Tri básne

Nové komentáře u autorových knih

Pieseň lásky Pieseň lásky

„Průřez tvorbou“
— palka452

Něha Něha

„Není lehké sehnat verše tohoto básníka - a vyslechnout jeho sdělení .... Tak zvaná naše generace ! Co znamenáme pro dobu ? Jsme jenom úvod k první stránce, jsme jenom prolog prologu ! Zaujaly mne vzpomínky na Verlaina, Nefertite, Edith Piaf i Puškina .... Ale nejvíce báseň Babí jar - o vyvraždění židů v této roklině .... a smutné sdělení : Poznávám lásku. Nejde o slova. Stačí že v našich pohledech se střetla. K nám dvěma ani lístek neslétne. Přivonět nemůžeme ani k trávě. A přece máme všechno - ostýchavě obejmout můžeme se v těsné tmě ....“... celý text
— intelektuálka

Armstrongova trubka Armstrongova trubka

„Co říct o Armstrongově trubce? Satchmo navštívil roku 1965 i naši republiku. Přišel i do Semaforu, kde mu zazpíval Jiří Jelínek písničku Hallo Satchmo! Suchého a Šlitra: Jak rád zřel bych svoji tvář Ve zlatým plechu jeho svatý trumpety... Jak rád zřel bych její zář, dvě černý ruce a dvě bílý manžety. Jak rád slyšel bych ten hlas, co zná dávno kdekdo z nás. Jak rád dovedl bych hrát, Haló Satchmo, Haló Haló Satchmo, jako ty. Nediv se mý kuráži a jestli tě to uráží, přestaň se mračit, musí ti stačit, že tím končí píseň má. A tahle vzpomínka mi napověděla, co mi na Jevtušenovi vadí. Byl to přeci jen sovětský básník a i ve svých verších stále bojoval, nemohl si pomoci, taková byla doba. I jeho Satchmo musí bojovat: Básník i malíř, velký džezmen jsou bratři. Spolu půjdeme, druhu druha za ruku teď vezmem! (To S+Š na tom byli úplně jinak.) Jevtušenko: "Proto jsem se snažil nacházet lidi, s nimiž jsem duševně spřízněn a to nejen doma, na stavbě Bratrské hydrocentrály či na Severu, ale všude, kam mě zanesl osud a boj za šťastnou budoucnost lidstva..." Jistě, Jevtušenko odsoudil vpád vojsk do ČSSR v roce 1968, psal i o Havlovi, ale jeho básně zapáchají tím opiem lidstva (viz Kundera), které odmítli třeba i Beatles (song Revolution / destruction)... Jeho básně by snad zaujaly dnešní nejrůznější aktivisty, zarecitujte jim Monolog amerického spisovatele: ...Bránil jsem lidi talentované a hubil štěnice, křiváky, epigony. To je snad normální. Tak k čemu, občané, ta velká vznosná slova o svědomí? Se studem si naše děti vzpomenou - až oprostí se lidstvo od podlosti tu dobu zvláštní, dobu vzdálenou, kdy smysl pro čest byl už statečností. Tož, vzhůru k světlým zítřkům!“... celý text
— Pablo70

Fuku! Fuku!

„V anotaci je Fuku! označováno jako cestopis či poema a jako kniha patřící k literatuře perestrojky. S řadou těchto bodů nesouhlasím. Jde spíše o samostatné básně propojené prozaickým textem, určitými obrázky z autorových cest po světě. Básně jsou z hlediska formy zpěvné s výrazným rytmem, ale chybí jim nějaká větší obraznost nebo překvapivost výrazu, tedy to, co člověk často na poezii hledá. Možná vznikl takový pocit vinou překladu a ruský originál by působil lépe, ale to nemohu posoudit. S řadou myšlenek, které jsem v knize nalezl, nemohu souhlasit. Jistě každý čtenář i autor má právo na své názory, ale tady bych to trochu rozvedl (spoiler). Dle básně nese hlavní vinu za trpký osud amerických Indiánů Kryštof Kolumbus, přitom (jestli nejde o zobecnění) kdyby on sám Ameriku neobjevil, objevil by ji záhy někdo jiný. Kritika fašismu mi přijde velmi černobílá a tendenční, nečiní rozdíly mezi zeměmi (Německo, Itálie, Chile, Španělsko) a nehledá porozumění pro konkrétní lidské osudy (proč zrovna ten nebo onen se stal fašistou). Vyčnívá to hlavně v kontrastu s velmi opatrným našlapováním vůči zločinům komunismu (ve zmínkách o Kolymě). Přitom v básni Tanky jedou Prahou (napsána už v srpnu 1968) vyjadřuje autor jednoznačný a odvážný odpor k sovětské okupaci ČSSR, ve stejné době vycházely v SSSR knihy (dle mého názoru) daleko kritičtější ke stalinismu (Děti Arbatu). Taktéž oslavné verše o Che Guevarovi jsou přinejmenším problematické. Celkově je pro mě kniha zklamáním, tedy 40%.“... celý text
— Hledam94

Jahodový ráj Jahodový ráj

„Nádherná knížka“
— Dikky585

Přejít na knížky autora