Jeannina Mik

rakouská

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Maminko, nekřič! Maminko, nekřič!

„Tuhle knihu bych potřebovala ideálně mít doma a v pravidelných intervalech si připomínat některé věci (většinou si na ni vzpomenu poté, kdy mi rupnou nervy a (občas) křičím :-) Líbila se mi hodně i ta část o vymezení se vůči rodičům, tedy hlavně matkám. Ta cvičení, ke kterým autorky nabádají, mě poněkud míjela, ale pokud to někomu pomůže, proč ne. Osobně doporučuji; pokud chcete ve svém životě a v životě svých dětí něco změnit, je to fakt práce a takováhle kniha může pomoci nahlížet věci jinak.“... celý text
— Rozari

Maminko, nekřič! Maminko, nekřič!

„Plno věcí mě zaujalo, inspirovalo a snad i pohnulo k tomu, být takovou mámou, jakou chci být. To zajímavé, především co se týká psychiky dítěte, jsem si i vypsala, takže kniha určitě měla smysl. Na druhou stranu ke konci dost sklouzava do terapie o vlastních traumatech, meditačních cvičeních apod. Nepochybuji, že to určitě pomůže těm, co jsou s nervy totálně v kýblu a ještě si lížou rány z dětství, ale můj případ to díkybohu není, a tak to šlo mimo mě.“... celý text
— Vera Silent

Maminko, nekřič! Maminko, nekřič!

„Další povinná četba pro všechny rodiče i nerodiče, kteří neměli ideální rodinné zázemí. Doporučuji i jako doplňující literaturu, pro ty, kteří by se rádi změnili, ale nemají odvahu si dojít pro odbornou pomoc k terapeutovi a raději si chtějí poradit sami. Veškerá negativní hodnocení přisuzuji těm, kteří ještě nejsou připraveni učinit další krok ke zlepšení svého života, tudíž i života svých dětí.“... celý text
— Jamamatelas

Maminko, nekřič! Maminko, nekřič!

„Zezacatku mi knizka prisla skvele psana a chytala me za srdce, ale postupne mi jeji styl psani nejak nesedl. Na druhou stranu, cokoli Vam pomuze na ceste za lepsim rodicovstvim, smele do toho!“... celý text
— PavlineCZka

Maminko, nekřič! Maminko, nekřič!

„Z knihy mám trochu rozporuplné pocity. Na jedné straně se snaží být velmi praktická a nabízí řadu cvičení (jejich efektivitu ale nemůžu posoudit) a na druhé straně občas zabředává dost do názvosloví a teorie s odkazem na nejrůznější psychology a studie. To by samo o sobě nevadilo, ale v té knize to na mě působilo jaksi zmateně. Autorky upozorňují na negativní důsledky tradiční mocenské výchovy, vybízejí k zamyšlení nad vlastním dětstvím, nad dřívějšími i nynějšími vztahy, nad zajetými vzorci chování (a řeší, kde se vzaly a proč je používáme), popisují stručně funkci a vývoj určitých částí mozku, popisují znaky zralého a nezralého chování, při záchvatu vzteku radí např. uvědomovat si sám sebe, tj. zůstat v kontaktu sám se sebou (toto téma se pak v různých variacích v knize opakuje, např. v tématu vlastních hranic), v závěru je kapitola o odpoutání se od vlastních rodičů. Kdybych to měla shrnout: za svoje reakce zodpovídáte vy sami, tak se chovejte konečně dospěle a převezměte za své chování zodpovědnost. A celá kniha se k tomu snaží vést a pomáhat. "Když se staneme rodiči, je na čase, abychom se naučili (možná poprvé v životě) zacházet se svými emocemi, abychom je přestali potlačovat, nebo je naopak neřízeně nehrnuli na ostatní." "Převažující výchovné metody uplynulých desetiletí už samy o sobě stačily k tomu, aby vybudovaly nervový systém, v němž pro klid a uvolnění nezbývá téměř žádné místo."“... celý text
— Petrush

Přejít na knížky autora