Jarmila Loukotková
česká, 1923 - 2007
Populární knihy
/ všech 18 knihNové komentáře u autorových knih
Není římského lidu
„Jednou z mých nejoblíbenějších knih je Quo vadis, a proto jsem se na tuhle knihu moc těšila. Bohužel to pro mě bylo zklamání, chyběla mi tam hlavní dějová linka a to, aby příběh vtáhnul a nepustil. Autorka používá hodně básnický a květnatý jazyk a ačkoliv dokáže skvěle popsat prostředí, mně tam chybělo napětí, zvraty, chemie mezi postavami, výrazné charaktery. Knihu jsem měla jako audio, Pavel Soukup je velký profesionál, ale tady mi bohužel ten trochu až dokumentární styl příliš nesednul.“... celý text
— ellescorpio
Není římského lidu
„Před dávnou dobou jsem propadla Jarmilce a v poslední době i audioknihám, které mi dovolují zmnohonásobit čtení.
Miluju Jarmilku Loukotkovou a přečetla jsem většinu jejích knih, protože je jedna z mých nej. Tuto knihu jsem četla již dvakrát před mnoha lety a proto jsem měla velkou radost, že je vydaná jako audiokniha a skvěle (jak jinak?) načtená panem Soukupem. A co se nestalo? Při poslechu jsem si uvědomila, že Jarmilka je prostě někde úplně jinde, stejně jako Čapek, Dickens a jiní, tato literatura má velkou hloubku, moudrost, neuvěřitelnou slovní zásobu a hlavně přesah do jakékoliv doby. Je to jednoduše jedna z nejlepších historických knih vůbec, i když není zcela podle pravdy, ale ty myšlenky?!
Prostě a jednoduše, doporučuji z celého srdce. A jestli Vás stejně jako mě zajímají diktátoři, tak si možná také spojíte Nerona s Pepou Džugašvilim a jeho stihomamem a hrůzovládou. A Petronius? Ooooo! Senzace.“... celý text
— uzivatel6305
Není římského lidu
„Po delším čase jsem si přečetla tuhle knížku znovu a opět mě dokonale uchvátila. Nejen autorčinými znalostmi o starověkém Římě, ale hlavně jejím stylem psaní, který tolik připomíná básně. Je čirá rozkoš se probírat stránku za stránkou tímto napínavým románem.“... celý text
— Snílek1980
Křik neviditelných pávů
„Když uslyším slovo "páv", vybaví se mi fotka jedné současné političky s tímto ptákem. Tentokrát však páv symbolizuje pýchu a hrdost.
Vynikající román. Zpočátku jsem se nemohla začíst, ale postupně události dostaly spád. Autorka proložila děj svědectvím osobností, které v té době žily. Také časový horizont se střídá, ale to není na závadu.
Spisovatelka ukázala dva rozdílné světy, Řím a Karthágo. V jednom vládla disciplína, umírněnost, v druhém bohatství, přepych, poživačnost. A velká krutost.
Na str. 230 mě zaujaly nadčasové Regulovy myšlenky:
"Dav je jako netýkavá děvka, myslel si. Nesmí se mu říkat chátra, nýbrž lid. ... Pes vyžaduje kus masa; pakli mu ho přestaneš dávat, odvrátí se od tebe k tomu, kdo mu ho dá, a nesejde mu na tom, bere-li od ničemy, lháře a vraha, ale hlavně že bere. Všichni ti vlastenečtí křiklouni v zástupech by v okamžiku, kdy by jim nepřítel vlasti poskytl větší žvanec za to, že budou pro něj kovat zbraně, všichni by mlátili do kovadlin jako diví, vlast nevlast. ... Lůzu zvanou lid je třeba ustavičně krmit a cpát. Čímkoli. Penězi, snížením daní, poklesem cen, bezplatnými představeními, lichotkami a mnohdy i planými, neuskutečnitelnými sliby lepších zítřků, jen když za nimi ta chamraď ucítí prospěch."“... celý text
— slunicko1958
Spartakus: Smrtí boj nekončí
„Tohle období nějak pro mě není, pouze vím, že se díky němu říkalo ,, Sparťanská výchova. Ale myslím si, že v této knize zůstává přežívá vojenský duch Spartaka byť je už po smrti. První díl jsem nečetla tak nevím jaký je.“... celý text
— maryzka
Jarmila Loukotková - knihy
2000 | Spartakus: Před námi boj |
1988 | Navzdory básník zpívá |
1975 | Není římského lidu |
1999 | Medúza |
2000 | Spartakus: Smrtí boj nekončí |
1994 | Pod maskou smích |
2017 | Křik neviditelných pávů |
1983 | Doma lidé umírají |
1957 | Bůh či ďábel |
2006 | Odměna |
Žánry autora
Literatura světová Detektivky, krimi Dobrodružné Literatura faktu Povídky Romány
Štítky z knih
nevěra vraždy láska milostné romány Francie Jana z Arku, 1412-1431 česká literatura otroctví 15. století intriky
Loukotková je 250x v oblíbených.
Osobní web autora