Jan Patočka

česká, 1907 - 1977

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 54 knih
Péče o duši I.
Péče o duši I.
Kacířské eseje o filosofii dějin
Kacířské eseje o filosofii dějin
Co jsou Češi?
Co jsou Češi?
Přirozený svět jako filosofický problém
Přirozený svět jako filosofický problém

Nové komentáře u autorových knih

Kacířské eseje o filosofii dějin Kacířské eseje o filosofii dějin

„Patočka uvažuje filosoficky o smyslu dějin, nelze tedy jeho práci srovnávat s pracemi historiků. Odvážně na dobu vzniku textu odmítá marxistický výklad smyslu dějin a nabízí svůj pohled - dějiny, filosofie i politika vznikají až tehdy, když si člověk uvědomí vlastní problematičnost, hledá smysl a "pečuje o duši". Dost jsem váhala, než jsem se pustila do tak náročného textu, ale poměrně příjemně mě to překvapilo. Stihla jsem si text přečíst před zhlédnutím představení Kacířské eseje ve Studiu Hrdinů - představení taky můžu doporučit. "Ve skutečnosti běží teprve o odkrytí smyslu, který nemůže být nikdy vyložen jako věc, který nemůže být ovládnut, ohraničen, pozitivně zachycen a zvládnut, nýbrž který je přítomen pouze v hledání bytí. Proto též nemůže tak jako relativní a pozitivní smysl potkávat nás přímo ve věcech, bezprostředně s nimi. Základem tohoto smyslu je, mluveno spolu s Weischedelem, problematičnost, mluveno s Heideggerem, skrytost jsoucna vcelku jako základ vší otevřenosti a každého otevírání. Toto tajemné to tedy je, co se vyjadřuje v otřesení naivně přijímaného smyslu (ať běží o relativní smysl bezprostředního lidského chování a počínání, nebo o absolutní smysl mytického smyslu). Tak vzniká otřesením excentrický smysl za předpokladu, že je člověk hotov rezignovat na bezprostřední danost smyslu a osvojovat si smysl jako cestu. Problematika zde načrtnutá je – to je pro naši otázku po smyslu historie důležité – platná nejen pro individuální život, nýbrž pro samotné dějiny. Dějiny vznikají otřesem naivního a absolutního smyslu v téměř současném a vzájemně se podmiňujícím vzniku politiky a filosofie. V podstatě jsou rozvinutím možností zárodečně založených v tomto otřesu. Z tohoto důvodu a pro ty, kdo jsou zaměřeni na životní bezprostřednost, dějiny zdánlivě vyúsťují v nihilismu smyslu zbaveného jsoucna. V porozumění jsoucnu v jeho bytí, které je charakteristické pro moderní objektivistickou, tj. ideální asymptoty každého vztahu ke smyslu se vzdávající vědu, se tento rys zdánlivě velmi energicky uplatňuje. Tento objektivismus je však vnitřně rozporný a věda sama ukazuje příznaky toho, že jej překonává. Diskuse této otázky náleží však do jiného pojednání."“... celý text
— Matematicka

Evropa a doba poevropská Evropa a doba poevropská

„Jsem z knihy trochu rozpačitý. Téma Evropa ve stati Europa und Nach-Europa končí někde v polovině, pak (od strany 47) už se pan profesor Patočka věnuje "péči o duši" u atomistů a Platóna. A nějak jsem nepochopil jak má péče o duši souviset s dobou poevropskou... Řecké myšlení považuji, možná na rozdíl od prof. Patočky, za globální, nikoli evropské dědictví lidstva. A jak známe autora, než se přes úvody a polemiku se svými předchůdci dostane k vlastnímu tématu, pár stránek také mezitím uplyne. Vychází mi z toho, že se pan prof. Patočka moc nedržel tématu, což je samozřejmě velká škoda.“... celý text
— peří

Náš národní program Náš národní program

„Vytrhnu z knihy co mě zaujalo, promiňte že stručně. Úvodní text "Česká vzdělanost v Evropě" je nejdelší, vyšel poprvé v roce 1939. Patočka kritizuje Masarykův demokratizační omyl a kdeco a končí výzvou "přivést ne lid, ale českou inteligenci zpět k pokoře a skromnosti". Vzhledem k dátu vydání... "Náš národní program a dnešek" je datován 1968. Mnoho prostoru je věnováno Herderovi, což nechápu proč. Syntéza indiviuálních svobod a velké strukturální proměny prý je hlavní úlohou naší doby. "Dilema.. Jungman a Bolzano", rok 1969, dva údajně významní autoři, jeden 1806 a druhý 1816. Patočka přiznává, že "teorie Bolzanova unikla takřka úplně pozornosti". Tak proč potom tato stať? Do toho Kollár a zase ten Herder, který sice "nemá systematicky rozvinutou teorii národa, ale..", a krize v důsledku dekretů Josefa II. Poslední, "Filosofie českých dějin", opět 1969, jak píše Patočka na str. 69 "je dnes neaktuální" (ta filosofie). Autor odmítá "kontinuitní teorii", český národ prý "vznikl v důsledku odcizení vyšších vrstev.., faktickým zánikem českého státu, na základě osvobozovacích dekretů Josefa II., z třídy původně zbavené politických práv". Tak.“... celý text
— peří

Nejstarší řecká filosofie: Filosofie v předklasickém údobí před sofistikou a Sókratem Nejstarší řecká filosofie: Filosofie v předklasickém údobí před sofistikou a Sókratem

„Můj pohled bude možná maličko zaujatý. Žádné filosofické dílo jsem jaktěživ nečetl, když jsem přišel do školní knihovny s přáním vypůjčit si Platónovu Ústavu, dostal jsem místo toho tento skvost. Jeho dočtení jsem si následně stanovil jakožto malou osobní výzvu. Myšlenky předsokratovských filosofů mnohdy předstihují svou dobu o tisíce let dopředu. V knize se dozvídáme o jejich filosofických názorech, ale dostáváme i podrobných popis jejich životů. Nicméně Patočkova akrobacie se slovy mnohdy docela jednoduché myšlenky dokáže přetavit do téměř nesrozumitelného textu, kterým jsem se musel prokousávat několikrát, abych z něj alespoň něco pochytil. Mnoho odkazů na díla odborníků na antickou filosofii sice můžou poskytnout znalci mnoho studijních materiálů navíc, ale pro studenty prvních ročníků filosofie (pro něž je tato publikace původně určena) dle mého přinášejí spíše zmatek a nepochopení. Jakmile si ale čtenář navykne na způsob autorova psaní a vyfiltruje pro něj nepodstatné či příliš nesrozumitelné údaje, může z díla načerpat mnoho užitečných informací. Chce to nicméně čas, trpělivost a nutnou dávku odhodlání.“... celý text
— Cubeik

Kacířské eseje o filosofii dějin Kacířské eseje o filosofii dějin

„Porazit parazita -, protivníka bez výstřelu. Je v nás: chamtivost. Udržuje při životě - korporace, které soustřeďují zisky a rozpoutávají mezi národy války. Člověku byla dána zbraň na ochranu svého života a své lidskosti, které říkáme duše. Někteří ji prodali za několik stříbrňáků. Citace: "...každé zjevování je odhalování skrytého..." V 21. stol. nazrála doba, kdy chápeme, že všichni jsme na stejné lodi - planetě a každý tedy i tvůj život tu má právo svůj čas prožít šťastně. Konec všem korporacím, které přebírají vládu nad mocí států a štvou je proti sobě, /mám ten pocit, že to lidskost v člověku nerozvíjí/. Aby v klídku rozvíraly nůžky, vyplení, kde jaký stát a jsou dále, /bez pomoci ultra pravicových politiků, by to nešlo/. Co je to "smlouva Britské Východoindické společnosti East India Trading Company, nizozemská Východoindická - ovládly subkontinenty Indii, část Afriky se souhlasem koloniálních vlád , společně s nimi? Mám pocit, že dnes je ticho, temno, informační embargo kolem Transatlantické smlouvy, která nemůže nastolit planetární moc korporací a jurisdikčně přebít mocenskou roli států, včetně oddělení od pravomocí států a od dozoru EU? a OSN?, jak popsal Patočka tzv. "Sílu dne"? Politici, prostý člověk, jako jsem, nevím a ptám se ..., Proč? Nevím proč covid -19 uzavřel celý svět do nouzového stavu a 24.2.2022 politici svůj zájem odvrátili od možného ohrožení veřejného zdraví a v mžiku, již o veřejné zdraví nejde...? Co si má prostý člověk myslet? O občany v demokracii 21. století nejde? Proč? Proč obyčejní Američané, Němci, Slované atd. chudnou závratnou, nekončící rychlostí a jiní nepředstavitelně rychle bohatnou jako nikdy v historii? Které naše politické strany souhlasí se smlouvou proti vlastním lidem asi víme..., Ničí plánovitě rozpočet , vyvádějí prostředky nejen na zbraně a to je ve prospěch občanů? Na veřejné služby o to méně ... ? Pomoc vzájemné je nám všem potřeba a k tomu potřebujeme mír, stres, strach uvězňuje mozek, nedá se přemýšlet ve stresu a vymýšlet strategii jak přestat zabíjet člověka, člověkem. Až korporace nad státy převezmou moc, bude pozdě. Patočka je skvělý.“... celý text
— a304

Přejít na knížky autora