James Frey

americká, 1969

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Milion malých střípků Milion malých střípků

Patřím do tábora lidí, kterým se kniha příliš nelíbila. Styl psaní byl hrozný, kdyby přestal opakovat slova pořád dokola, byla by kniha o polovinu tenčí a o absenci uvozovek ani nemluvím. Místy jsem se šíleně nudila. Tento příběh upadne v zapomnění.... celý text
rajcatko


Milion malých střípků Milion malých střípků

Musím říct, že jsem zklamaná. Čekala jsem daleko barvitější, surovou pravdu, ale měla jsem pocit, že čtu něco pro teenagery. Boom se tedy nekonal.
cleopatra11


Milion malých střípků Milion malých střípků

Kniha je rozhodně zajímavě napsaná. Měla jsem ji na seznamu už poměrně dlouho a měla jsem příliš velká očekávání, což je částečně určitě i má chyba. Příběh se celkem táhl, místy mi autorův neotřelý styl psaní i spíše vadil a občas jsem se i vyloženě nudila. Po dočtení knihy jsem byla trochu na rozpacích, jelikož jsem autorovi konec příběhu nevěřila. Celou dobu jsem se domnívala, že se jedná o příběh, který je z větší části autobiografický a tak jsem k němu také přistupovala, poté, co jsem si na internetu dohledala skandál ohledně této knihy, nebyla jsem ani příliš překvapená, že je příběh spíše fikcí než autobiografií. Celkové vyznění knihy je za mě spíše zklamáním. Už jen samotný závěr, kdy autor knihy odcházející z léčebny (kdy celý život předtím byl od dětství v podstatě závislý, chlastal a bral drogy denně) se prostě "jen" rozhodne, že už se nikdy nenapije a od té doby se skutečně nikdy nenapije, přičemž většina jeho spolubojovníků z léčebny se nenapraví a zemře. Kdyby to bylo ve finále takto jednoduché, že si závislá osoba uvědomí, že záleží pouze na jeho rozhodnutí to neudělat, tak se s tématem závislosti nemusíme ani potýkat.... celý text
ElizPetrova



Můj přítel Leonard Můj přítel Leonard

Když jsem byla mladší, byla to moje nejoblíbenější kniha. Přečetla jsem ji několikrát, je to dojemné čtení. Už se k ní asi nevrátím, ale určitě ji mohu doporučit.... celý text
dennydee


Katerina Katerina

Tohle mě fakt dost zklamalo. Autor netají svou adoraci Henry Millera. Ve své nadutosti se ale snaží svého "mentora" doběhnout, ne-li předběhnout a ve výsledku jen trapně a dýchavičně kulhá daleko za jeho zadkem. Literatura pro literaturu! Nabubřelá exhibice vlastních vědomostí (každý, kdo má jen průměrné vzdělání, ty rozbory uměleckých děl číst nepotřebuje), ale i ukradených názorů. (Vím, o čem mluvím. V Paříži jsem strávila hodně dlouhou a plnotučnou dobu a mnohá tzv. subjektivní hodnocení autora výtvarných děl nebo městských objektů jsou jen "přešité" informační tabulky.) Předvídatelný obsah, ošuntělá, otravná forma. Když vás každá dvacátá stránka atakuje sdělením "Rty, jazyky, dech. Ruce. Ona vlhká. Rty, jazyky, dech...Vlhkost. Bradavky..." ,. není už to vzrušující, je to trapné. Miller je vzrušující a nepředvídatelný od první do poslední stránky. Jeho "napodobitel" je jen nudný.... celý text
barge