Ivo Hury

česká, 1975

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Série
• Životopis
• Část díla
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Temná zákoutí - Ivo Hury

Svět neznající smilování. Chladné hlubiny planety hostí poslední zbytky lidské rasy. Krutost, nekončící dřina, strach. Sadističtí diktátoři drží opratě společno... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Chmurná budoucnost dlouhověkých

„Tato kniha ve mě při čtení vzbudila celou řadu myšlenek a pocitů. Ano, většinou to byly myšlenky ve stylu "Ten chlap vážně neumí psát", nebo " Proč se tou hloupostí vlastně tak týrám". Úvodní část probouzela téměř osvícenský pocit naděje, že by autor náhodou, po těch letech, mohl doznat něčeho, jako lehké sebereflexe. Skoro, jako by četl kritiku na své předchozí díla, a snažil se je až přehnaně zkorigovat. Změní povahu hlavní postavy, začne se ohánět rysy jejího archetypu, jen aby si příležitostně neodpustil trapné poznámky na adresu toho, na kom parazituje. Parodie je to, že tím docílil pravého opaku. Okradl svého protagonistu o těch pár drobností, které ho činily zajímavým. Bylo to ale až na konci knihy, kdy mé myšlenky našly to správné přirovnání: Pan Hury je takový český ekvivalent moderního Hollywoodského scénáristy. Myslí si, že má zajímavé nápady, a názory, které potřebuje sdělit světu, ale nedokáže je poskládat do uceleného celku. A tam kde pokulhává, nastrčí berličku v podobě mnohem známějších a úspěšnějších tvůrců. Zatím to jediné, co by mu opravdu stačilo, a pomohlo, je přestat vydávat 2+ knih ročně a občas dát svůj rukopis přečíst někomu, kdo mu dokáže upřímně do očí dát zpětnou vazbu, a zeptat se ho na takové hloupé otázky jako: "Vážně se ti zdá vhodné použít ve středověce laděné fantasy pojem Blbeček z léčebny?" nebo "Hej, přečti si tady tu kapitolu ještě jednou. Mám pocit že tu zaměňuješ tyhle dva pojmy." a "Nemyslíš že by bylo lepší to vyvrcholení rozepsat na víc jak dvě stránky?"¨ Kniha ve své podstatě nemá žádné rozuzlení. Torwolf z pravidla působí jako ta nej-neschopnější postava z celé družiny. Úvodní část je až trapně podobná první knize. Několikrát si v knize protiřečí, nebo nedokáže srozumitelně předat informace, a tím ničí iluzi svého světa. Atd... Existuje taková trapná internetová fráze: Dělám to, abyste vy nemuseli. Četl jsem to, vy opravdu nemusíte.“... celý text
— Dave_Jame

---

Kairos Tempus

„Tato knížka je pro mě spíše jako průměrná povídka. Lze číst i bez znalosti celé série. Škoda, že neobsahuje úvod.“
— Qvik

---

Nad mlhami

„O téhle knížce jsem nikdy předtím neslyšela, dokud jsem ji nedostala od bráchy. A zaujala mě už obálkou - vzducholoď, steampunk, to já můžu. Ze začátku mi hodně nesedl styl psaní a hlavně to, že byl psán v přítomném čase, nad tím jsem často škobrtala. Nakonec jsem to ale přestala tak vnímat a mohla se soustředit na samotný příběh. A ten byl dost zajímavý. Máme tu svět, který obklopuje mlha a lidé žijí nad ní v létajících městech a vzducholodích, protože svět pod mlhou bývá jedovatý. A pak tu máme posádku jedné vzducholodi, která jednou učiní zajímavý objev. Hodně mě bavilo ten svět prozkoumávat a klidně bych uvítala ještě víc informací. K žádné z postav jsem si nevytvořila nějaký pořádný vztah, ale líbilo se mi, jak se k sobě vzájemně chovaly a že byly - většinou - rozumné. Nakonec si musím trochu postěžovat na konec, který nijak nevygradoval a jen skončil, aniž by odpověděl na nějaké otázky. Což doufám, že se stane v dalším díle, pokud vyjde.“... celý text
— farys_books

---

---

Hřídel

„Zaujalo mě to od první stránky. Mysteriózní příběh nutí čtenáře číst, obracet stránky, objevovat svět, tenhle pocit jsem už nějakou dobu nezažil – za to autorovi díky. Příběh je zajímavý, dobrodružný a hodně mě bavil, prostředí je nápadité, mrazivé postapo, zmrzlý svět, skvěle vykreslené nelítostné prostředí, lidská civilizace roztroušena do několika malých izolovaných komunit, shluků života v ledovém mrtvém světě. A pak je tu hřídel, tajemný, rotující, nekonečný, ocelový, vše prostupující – dárce života, nositel naděje. Hlavní postavy jsem si velmi rychle oblíbil, survival mentalita je uvěřitelná, trocha explicitního sexu vždycky zvedne náladu a pak je tu parní „mech“, a to je taky vždycky super. Zpočátku komorní příběh malé skupinky přeživších se postupně mění v epickou záchranu světa. Doporučila mi to kamarádka, neočekával jsem nic – mé strojařské srdce lákal snad jen ten název – získal jsem hodně. Zájemcům o mrazivé pustiny doporučuji.“... celý text
— thorir

---

Příliš chladný den

„Když jsem postupně sbíral odvahu na druhý díl této série, honili se mi hlavu dvě základní otázky: „Proč si to mé sebemrskačské já dělá?“, a „Zajímalo by mě, zda se autor za ty roky, a několik knih, někam posunul.“ Nyní, po přečtení, musím uznat, že nějaký posun opravdu proběhl. Bohužel ne v oblasti kvality, ta je stále otřesná. Nejlépe to jde asi vidět na kvalitě textu. Prapodivné použití některých frází a slovních obratů mě nejednou donutilo zapřemýšlet nad zamýšleným významem. Ve dvou případech jsem si téměř jistý, že byly použity špatně. Občas jsem si až říkal, zda se nejedná o poněkud nezkušený překlad z cizího jazyka. Dále tu máme použitý slovník. Ten kombinuje modernější a hovorové výrazy s více vznosnými a literárními obraty, což sice poukazuje na úctyhodnou slovní zásobu autora, výsledek je však značně nesourodý a často rušivý. Vytváří to obraz autora, který má za sebou nejednu lekci kreativního psaní, ale zatím se mu nepodařilo najít ten správný způsob jak je zúročit. Konečnému dojmu navíc nepomáhá ani autorova až dětinská potřeba opírat se do jiných knižních sérií. Člověk by čekal, že když už někdo parazituje na tvorbě jiného autora, aniž by do ní sám přidal cokoliv originálního, bude mít alespoň trochu soudnosti. V jedné věci ovšem posun opravdu proběhl. Pan Hury se tentokrát rozhodl vykrádat nejen pana Sapkowského, ale přidal k tomu i nemalou inspiraci z knih pana W. Kinga. Pokud tedy pod pojmem inspirace chápete, že hlavní hrdina vypadá, je vybaven, a chová se, jako jedena celkem známá postava ze světa Warhammer. On náš Torwolf není už ani tak moc Geralt jako spíš Gotrek. A kupodivu právě toto knize prospělo. Děj, který je více zaměřený na zkoumání a poznávání nových, ohromujících, světů autorovi sedí mnohem víc. Zejména o druhé třetině knihy, kdy se hlavní hrdina vydává na cestu neznámou říší pod horami, mohu upřímně říct že funguje. Je to jeden z důvodů proč jsem knize dal lepší hodnocení než předchozímu dílu. Druhým je pak skutečnost, že mi jednotlivé postavy tentokrát nelezly tak moc na nervy, a dokonce i děj tentokrát dával více méně smysl, a nenechal žádné větší nevyřešené linky. Stále však nevím, zda bych knihu někomu opravdu doporučil. Pan Hury stále budí dojem autora, který se hledá. V knize cítím spoustu jeho osobních názorů, které však nejsou zapracovány tak, aby v díle působily přirozeně. Mám za sebou dvě knihy, téměř 450 stran, a stále vám nedokážu říct kým je hlavní hrdina, případně jaký je jeho životní cíl. Znám spoustu z jeho názorů, ale žádné z jeho cílů. Pár poznámek pro autora: Věřte tomu nebo ne, pokud mi budete jen popisovat, jak je vaše postava úžasná, skvělá, a kolik už toho dokázala, jak se setkal s mocnými netvory a zabil nejednoho boha, nebudu tomu věřit. Zejména pak tomu nebudu věřit, když téměř každý sebemenší střet dostane tohoto hrdinu na lopatky, nebo jej za něj vyřeší někdo jiný. Budí to dojem chvástajícího puberťáka, který mi představuje svoji fan-fikci. Byl bych mnohem raději, kdyby jste mi tyto události představil prostřednictvím svých knih.  “... celý text
— Dave_Jame

Žánry autora

Dobrodružné Horory Povídky Romány Literatura česká Sci-fi

Štítky z knih

steampunk hororové povídky lovecraftovský horor

Hury je 4x v oblíbených.