Ivana Nováková

česká

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Série
• Životopis
• Část díla
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Znamení Sokola - Ivana Nováková

Přes všechna obranná opatření Pozemšťané napadli Svět čarodějů, aby si jej podmanili. Jak se vede boj s mečem na koni proti leteckým útokům? Obtížně. Situaci na... detail knihy

Populární knihy

/ všech 12 knih

Nové komentáře u autorových knih

Znamení ledu

„CITÁT: „Mám život ráda, ačkoli se jedná o smrtící záležitost.“ Ačkoli se ve Znamení ledu objeví postavy hrající hlavní role ve Znamení slunce, příběh se věnuje někomu jinému a do série ho řadí zasazení do téhož světa a téže doby. Pokračování je taky výrazně kratší. Zato se čtenář podívá do Ereboru a nahlédne do Sluneční říše a jejích intrik. V ději se opět objeví milostný trojúhelník a zde mi to nedá, abych si nepovzdychla, že i když tu konkurent taky stojí za hřích, je jasné, s kým hrdinka skončí, protože Aradovi prostě konkurovat nemůže. (Oceňuji ovšem, že na rozdíl od červené knihovny, kterou čítávám, zde si konkurence v podobě knížete Hevlina aspoň vrzne.) Opět musím ocenit nejen autorkou vytvořený svět (sakryš, kde je ta mapa??!), ale i slovní humor a jiskření mezi postavami. Byť zpětně Chicu nemohu pořádně hodnotit. Sama sebe představuje jako že není žádné ořezávátko, očima ostatních postav je líčena její krása, ale osobnost a charakter i její schopnosti zůstaly trochu ve zkratce. Takto působí jako lehkovážná lamačka srdcí a abych ji s klidným svědomím mohla řadit mezi silné ženské literární postavy, zasloužila by si více prostoru. Ostatně i Arad byl poněkud šablonovitý a celou tu rodovou kletbu jsem nepochopila. Více méně souhlasím s výtkami prvního komentáře - důsledné dodržování slibu o nepoužívání magie tam, kde by se kouzlení více než šiklo (kupříkladu přihlížení vyvraždění vlastní družiny správcem) nebo potvrzování informace, že král zemřel, přestože byl naživu. Zrovna tady jsem byla skutečně na vážkách, zda by spisovatelka skutečně zabila hlavního hrdinu a evidentně svého miláčka. Pokud by to provedla, vzala by mi vítr z plachet. Prokletí rodu Sokola by bylo dovršeno a zakončeno, Chica by skončila s Hevlinem a… třeba mohla zjistit, že je v očekávání a rod Sokola nevymřel. Škoda, že zrovna toto nebylo podrobněji vysvětleno a rozepsáno, aby to nakonec dávalo větší smysl – kromě toho, že spolu s hrdinkou je v napětí a zmatku udržován i čtenář. (např. všichni budeme svorně tvrdit, že král zemřel, ale až dorazí anáronské poselstvo, Arad vstoupí na scénu, a to bude pořádné WOW pro všechny.) I když se mi první díl líbil víc, za mě to špatné nebylo, jen si myslím, že to klidně mohlo být rozepsáno na více stránek a do hloubky :-).“... celý text
— tatjana1737

---

Znamení slunce

„CITÁT: Na počátku všeho bylo slovo. Muselo být rozhodně úderné, když stálo na počátku všeho. Možná jich bylo víc, těch slov. (…) Bůh pravil: „Rotace vektoru intenzity magnetického pole je rovna hustotě vodivého proudu a hustotě posuvného proudu. Rotace vektoru intenzity elektrického pole je rovna záporně vzadé derivaci magnetické indukce. Divergence vektoru elektrické indukce je rovna objemové hustotě volného náboj. Divergence vektoru magnetické indukce je rovna nule.“ A bylo světlo. Předně musím říct, že nemám ráda e-knihy. Věřím, že mají své klady, a ano, vzala je na milost v době covidu, kdy byly knihovny zavřené, a byla jsem za ně tehdy ráda, ale stejně je nemám ráda a blbě se mi čtou. Nevím, zda to bylo chybou zobrazení na vychytralém telefonu, ale tahle kniha měla fakt pod i vn ě dělená slova v textu. (Mimochodem: po otevření třetího dílu se mi v aplikaci pod jeho obálkou otevřel díl druhý…) A pak, do e-knih si nemohu vkládat záložky. Což mě zrovna v případě IN docela štve. Její knihy by byly záložek plné. Protože ale jinak než jako e-knihy nevycházejí, nezbývá mi než udělat v jejím případě výjimku. Pohádky o čarodějích jsem četla a jako k jediným u nich tehdy na DK nesepsala komentář, takže název Rinó mi sice povědomý byl, ale příběh se mi hůře vybavuje a pamatuji si jen útržky. Úvodem tedy musím říct, že ke Znamení slunce by se mi hodil jmenný rejstřík postav, protože autorka čtenáře hodí do vody a plav. Mapa by tedy taky vůbec nebyla špatná… Zejména poté, co se na scéně objevila i Sluneční říše, jsem si nebyla jistá, kde je na mapě nahoře a dole, co je vlevo a co vpravo. Na to, že je Znamení slunce prvotinou (a sama autorka se v doslovu doznává k chybám – ovšem chytře, aniž by je jmenovala), je prvotinou mrtě zdařilou. Když mě něco zaujme a baví, jsem velmi shovívavá i vůči chybám v textu, zde mě do očí praštily jen dvě. Kdybych měla šťourat, k postavám mi nesedělo občasné vnitřní zvolání typu Juchů, nebo obraty typu rozbíhajících se systémů (užito ve smyslu, kdy se hrdin(k)a z něčeho vzpamatovává) ve světě, který svými zákonitostmi připomíná středověk. Z nelogičností, k nimž se Ivana přiznává, bych vytkla jen to, že princezny z Ur mohly mít jen dcery, přitom Cetare měla i dva syny. Osudy některých postav skončily neuzavřené (Martan Melis), ale co já vím, třeba se k nim ještě dostaneme? (Protože jsem v mezičase přečetla druhý díl, myslím, že spíše ne.) Jinak jsem dostala všechno, co mám ráda: originální fantasy svět, sympatické postavy, jiskření mezi mužskou a ženskou stránkou, vtipné dialogy, zvraty a překvapení i epické putování. A jo, uznávám, tohle JE lepší než Naslouchač ;-).“... celý text
— tatjana1737

---

Baltazar

„Baltazar má poměrně jednoduchý příběh, přesto se u něj ale čtenář nudit nebude. Souhlasím se superlativy a pochvalami z obou recenzí zde na DK uvedenými, a kdybych měla frfňat, tak leda k tomuto: - Samotný úvod v Pekle bych si dokázala představit delší, i když chápu, že samotné navázání přátelství démona s duší nebylo tou nosnou dějovou linkou, ale jen předehrou k tomu, aby se Baltazar mohl dostat na zem. Pořád jsem čekala, kdy se ještě se zářivou duší setkáme, a v tomto ohledu mě potěšilo, že hlavní hrdina ani autorka na skladatele nezapomněli. Jen jsem původně čekala, že tam toho bude víc. - Hlubší propracování zákonitostí Pekla i Nebe. Opět: ono to pro děj samo o sobě vůbec důležité není, ale jsem si jistá, že by to IN uměla vymazlit a čtenář by si chrochtal blahem ;-). - Zápletka s Matoušem – vím, jaký postoj má autorka vůči vedlejším postavám, ale i tak mi to přišlo dosti surové a pořád jsem čekala v nějakou světlou chvilku. - Příběh samotný bych se nezdráhala číst svým školou povinným dětem, kniha však obsahuje poměrně otevřené sexuální scény, které ji činí mládeži nepřístupnou. Osobně mi sex v knihách nevadí, ale v tomto případě za mě trochu škoda, Baltazar by mohl mít mnohem širší čtenářskou základnu. - Kniha reflektuje současnost, je zde např. narážka na Babiše, ale s naší politickou pamětí je otázkou, nakolik tyhle hlášky budou ještě za pár let pro čtenáře pochopitelné. Někomu by se nemusel pozdávat autorčin slovní humor či některé řečové obraty, ale já ho mám ráda a přiznám se, že i když to někdy bylo too much, stejně mě to bavilo, protože jsem za slovy viděla její pomrkávání (někdy možná i dlouhý nos?) na čtenáře. Baltazar je samozřejmě sympaťák, ostatně spisovatelka se nijak netají svojí slabostí pro temnější stranu síly a zlé chlapce (on ani ten Slávek není zcela typický klaďas), a z nebohého anděla Uriela dělá solidní pako. Pomalu, neochotně na sebe bral podobu muže proklatě podobného Baltazarovi, až na to, že Uriel byl hnědovlasý a zaručeně tenor, protože se choval jako idiot. "Ty ve mně opravdu nejsi schopen vidět ani stín dobra." "Zatím moc ne, ale vykazuješ velký potenciál k nápravě." I když tenduje i ke klasické, pohádkovější fantasy (Serafína), Ivana - stejně jako u Zpackaného kouzla nebo Nápoje lásky - prokazuje, že knihy odehrávající se v současné Praze jí jdou dobře. Aspoň že v Nápoji byli andělé vykresleni v příznivějším světle, takže mohu polknout svoje přání, že bych si taky ráda někdy přečetla současnou fantastiku, kde andělé nejsou jen duhoví homosexuálové, bezpohlavní suchaři či zarytí byrokrati. Dva knižní závěry mě pobavily, ale i když jsem dostala závěr, se kterým jsem spokojená, nad hrdinou stále visí Damoklův meč úmluvy s čarodějnicí, který nad tím sluníčkovým happy endem věští tmavé mráčky Nezbývá než si klást otázku, jestli IN zamýšlí nějaké pokračování? Koho tohle útlé dílko pobavilo a zaujalo, určitě doporučuji mrknout na další autorčiny počiny. Baltazara jsem četla jako e-knihu, ale dokážu si představit alespoň nějaké paperbackové či sešitové vydání knížek. Nejen proto, abych si měla kam dávat záložky k větám a vtípkům, co mě bavily, ale hlavně abych se k němu mohla vracet a hýčkat si je v knihovně vedle dalších fantasy humoristů typu Christophera či Johna Moorea.“... celý text
— tatjana1737

---

---

Nápoj lásky

„Kniha byla... Eeeehm.. fajn.. V prvé řadě bych ráda vyzdvihla fakt, že anotace absolutně nepopisuje příběh. Ema je sice kouzelnice, v neprovozuje seznamku a už vůbec není v područí démona. Ano, umí kouzlit, ano umí nápoj lásky a ano, dokáže vycítit pravou lásku určité osoby. Ten démon který jí údajně drží v područí, je její profesor. Donutil ji se s ním vyspat ale to je celé. Od té doby ji sice pronásleduje, ale není to tak, že by jí něco přikazoval a ona ho musela poslechnout. Příběh sám o sobě byl v celku dobrý, ale rozhodně toto není kniha, ke které se někdy vrátím. A co už tuplem nedokážu pochopit, proč mají někteří autoři potřebu všude psát miláčku a jiné láskyplné oslovení téměř v každé větě, ve které spolu pár mluví? Docela dost mi to ruší čtení. Námět na knihu by byl super, jen zpracování mi přišlo krapet nezáživné. Žádná akce, žádné napětí.“... celý text
— Tess_BooksNerd

---

Znamení Sokola

„Táto kniha ma vcelku milo prekvapila. Musím priznať, že po prvom diely som bola na vážkach, či v tejto sérii pokračovať. Druhý diel bol ochutnávkou, že by to šlo a mohlo byť dobré. Tretí návrat do tohto Sveta ma naozaj bavil od prvej stránky! Autorke sa darí písať naozaj sympatické hlavné postavy. Edian ma bavila od samého začiatku, lebo dej začína naozaj zostra - jej uväznením a nútenou svadbou. Konečne som sa dočkala aj rozprávania v ich-forme, čo hneď dodalo rozprávaniu tú správnu iskru. A ja som Edianine myšlienkové pochody mala naozaj rada, rovnako ako jej charakter - bezprostrednsť, výbušnosť, odvaha, láska k svojmu národu. A David... tento typ temného démonického hlavného hrdinu mi veľmi vyhovuje, takže romantická linka bola za mňa fakt vydarená. Dokonca som začala chápať aj usporiadanie sveta - a naozaj sa jedná o dobový svet (čosi ako stredovek, kde funguje mágia), do ktorého prichádzajú Pozemšťania (obyvatelia našej Zeme) na vesmírnej lodi - úprimne ma to dosť šokovalo, nakoľko kniha je z môjho pohľadu viac historickým románom ako fantasy, preto mi to chvíľami nesedelo. Avšak na druhej stane je to dosť originálne a vznikli tak zaujímavé situácie, možnosti a smerovanie deja. Hoci drobné výhrady ku knihe by som ešte asi mala, séria, ktorá je autorkinou prvotinou, má určite stúpajúcu tendenciu a v každej časti vidím istý kvalitatívny progres. Túto časť považujem za doposiaľ najlepšiu! "Edian!“ Podíval se na mě s vřelostí letního slunce. „Ty sis vybrala mne! Zřejmě jsi podvědomě chtěla někoho s ohromnou mocí, aby tě ochránil před nepřízní rodového prokletí. Nebo jsem se ti prostě líbil.“ Šibalsky mrkl. „Beru jakoukoli možnost.““... celý text
— Matri

Žánry autora

Dobrodružné Romány Pro ženy Literatura česká Fantasy Pro děti a mládež

Štítky z knih

draci sex homosexualita mořeplavba povídky láska humor čarodějové česká fantasy romantika

Nováková je 10x v oblíbených.
Osobní web autora