Ivan Antonovič Jefremov

ruská, 1908 - 1972

Populární knihy

/ všech 13 knih

Nové komentáře u autorových knih

Hmlovina Andromedy Hmlovina Andromedy

Pre mňa je táto kniha, akoby zložená z dvoch častí. Vesmírna dejová línia je prekvapivo svieža, pútavá a môže sa porovnávať s modernejšími dielami žánru. Na druhej strane línia odohrávajúca sa na Zemi bola pre mňa menej záživná a ospevovanie dokonalého človeka budúcnosti, ako produktu dlhého vývoja a slúžiaceho vede a rozumu mi prišlo protivné. Skoro som knihu odložil. Vzhľadom na rok a prostredie vzniku teda aspoň za opisy skúmania okolia Železnej hviezdy tri hviezdy, ale bolo to tesné.... celý text
vpadysak


Hadie srdce Hadie srdce

Dovolím si citovať z knižky "Tam, v kapitalistickej polovici sveta, nevideli nové cesty a pokladali svoju spoločnosť za neotrasiteľnú a nemennú, snívali o takej budúcnosti, v ktorej boli nevyhnutné vojny a v ktorej sa ľudstvo malo samo vyhubit" Našťastie hrdinovia túto kritickú fázu prekonali a môžu šťastne budovať komunizmus. Občas je dobre si pripomenúť tieto budovateľske diela aby si človek uvedomil ze sme mohli dopadnúť ešte horšie... celý text
HCkolabuje2


7 podivuhodných příběhů 7 podivuhodných příběhů

Tady komentář nelze nenapsat. O téhle knize jsem snil a vzpomínal na ni více, než šedesát let. A o Vánocích r. 21 jsem ji našel pod stromečkem právě v tomto vydání z r. 56. V perfektním stavu s původním přebalem a ilustracemi o kterých si pamatuji, že některých jsem se jako dítě i trochu bál... Zázrak!... celý text
Nedflanders165



Mlhovina v Andromedě Mlhovina v Andromedě

Jestliže ruská literatura je skutečně vyjimečným jevem a vskutku celým (samostatným) literárním světem čili vesmírem (ves´ mir), tak se zajisté neobejde bez své fantastiky. Ta nicméně vždy byla poněkud ve stínu klasických děl ruské a ruské-sovětské krásné prózy. Zda tomu tak je zaslouženě, či ne, to nechci soudit. Přeci jen, vědecko-fantastická literatura se vyvíjela typicky spíše v anglofonní oblasti. Pro mě byl každopádně velkým autorem právě Ivan Antonovič Jefremov (1908-1972), z jehož díla kladu vůbec nejvýše dvojici románů o kosmické budoucnosti lidstva. Prvním z nich je Mlhovina v Andromedě (1958), kterým tento autor založil celý nový směr v tehdejší sovětské vědeckofantastické literatuře. Po vydání tato kniha zapůsobila prý na sovětské literární scéně jako zjevení svým rozmachem, smělým pohledem do daleké budoucnosti, panoramatem děje, spojujícím dramatický popis putování hvězdoletu "Tantra" s fantastickým obrazem nádherné budoucnosti Země, kypící životem a touhou po poznání. Co při čtení jeho románu bije do očí, je svérázné uchopení role techniky. Technické vymoženosti, "supertechnologie" jsou pro Jefremova vlastně nedůležité, neboť hlavní pozornost (a naděje) upírá na antropogenezi. Přitom nic není duchu románu vzdálenější, než představy současných extropiánů o kyborgizaci lidského organismu. Jefremov ve své vizi vidí lidské bytosti veliké rozumově, eticky, ale i fysicky. Krásné duše a nádherná těla, plná přirozené vnitřní síly a mystického ohně života (ne nadarmo v jeho knihovně prý byly spisy Agni jogy); lidé zrození pro plný, smysluplný život naplněný tvůrčí prací a poznáváním - to je podle Jefremova cíl vesmírné evoluce. Technika je opravdu pouze nástrojem, nikoli samoúčelem, natož fetišem V druhém vědeckofantastickém románu Hodina Býka (1968), se pak Jefremov specificky vyrovnal i s antiutopiemi, když popsal mimozemskou civilisaci, ocitnuvší se ve slepé uličce technického i mravního vývoje. Stojí za to vrátit se k jeho dílu už jen pro srovnání s fantastikou současnou, takřka bez vyjimky popisující budoucnost lidstva jen a jen v podobě děsivých diktatur a ukazující lidstvo zubožené - samozřejmě obvykle s výjimkou několika vyvolených de facto mutantů, či kyborgů. Ne, kniha to není dokonalá. Jak už to bývá právě u sci-fi, spousta popisů nesmírně zastaralo (střediskový počítač Tantry působí takřka úsměvně archaicky, stejně jako kabelem ovládaný robot). I styl má nedostatky, děj náhle skončí tam, kde by mohl být nejnapínavější... Ale přes to vše nemohu hodnotit níže, než činím - kdyby pro nic jiného, tak pro optimismus, oheň a lásku k budoucnosti lidstva, kterou ze sebe tento starý román vyzařuje.... celý text
PeterRainhard


Na konci světa Na konci světa

Kdysi v hlubokém mládí jsem se dostal k této nize, měl jí můj strýc ke kterému jsem občas jezdil a tu knihu jsem miloval. No, uplynulo skoro 70 let a já ji nezapomněl. Och, jak rád bych se do ní začetl... znova prožívat ten nádherný příběh ... Tak uplynulo třičtvrtě roku a ja to sehnal! Leží nedle na nočním stolku a já se strašně těším. Ale napřed dokončit Simmonse a Hyperion.. je to ale krásná dřina!... celý text
Racek213