Hérodotos

řecká, -484 - -420

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Dějiny Dějiny

Kdeco z téhle antické kroniky vychází, kdekdo se na ni odvolává, prostě je to asi takový to základní vzdělání - takže nakonec jsem se dokopal k tomu, abych si ji přečetl i já. Pozdě, ale přece :) A podle očekávání je to nesmírně zajímavá kronika, pokoušející se obsáhnout starověké dějiny téměř celého Středomoří, se zvláštním důrazem na řecko-perské války. A vidíte to pohledem člověka, který žil 500 let před Kristem, to je něco opravdu nenapodobitelného. Až zpětně navíc zjistíte, co všechno na Hérodota navazuje, co už jste někde četli, viděli, slyšeli... Má to samozřejmě i svoje mínusy, Hérodotos vycházel z nejrůznějších zdrojů, něco je až faktický popis, něco jsou téměř pohádky, a ne vždycky to v textu rozlišuje. Nečte se to také občas zvlášť snadno, text se neustále tříští do stovek odboček a vedlejších linií a srozumitelnosti také dvakrát nepomáhá, že automaticky přejmenovává všechny osoby bez ohledu na národnost řeckými jmény a také namísto jejich bohů dosazuje řecké ekvivalenty. Nutnost je také mít před sebou mapu Hérodotova světa, jinak se budete pohybovat na jiné planetě.... celý text
Finn69


Z dějin východních národů Z dějin východních národů

Jsou tu vybrány četné novely, pověsti a báje z první části Dějin
aliencz


Dějiny Dějiny

Na počátku dějin Pozitiva: Hérodotos je prvním historikem starého Řecka a ve svém díle se snaží podat dějiny jemu známého světa, který z velké části sám procestoval, a zapisoval věci které sám viděl nebo se o nich na cestách doslechl od místních. Postupně se věnuje dávným, mytologií prosyceným, dějinám Lýdů, Peršanů, Egypťanů, Skytů a Řeků, až dojde k Iónskému povstání a počátku Řecko-perských válek kde již píše o historii nedávné a proto detailněji a nepochybně přesněji. V samém závěru knihy je popsán stav Řecka po porážce Peršanů, růst Athénské moci a následně počátek Peloponnéské války a to je již doba kterou sám zažil. Hérodotův styl je poměrně živý a zajímavý, dozvíme se kromě dějin i pověsti a detaily (včetně těch intimních) z života jednotlivých národů a důležitých osob starověku. Kdo miluje historii, musí si Hérodota zamilovat také, protože on historii stvořil a všichni další na něm staví. Negativa: Některé pasáže knihy jsou obsahově podivné (především v oddílech o Egypťanech a Skythech) a je na nich znát, že zde čerpá výhradně z doslechu. Střídání historického žánru s biograficko-románovými vsuvkami může asi někomu vadit. Skutečnými negativy pro mě jsou skutečnosti, že 1) tato kniha nikdy nevyšla v edici Antická knihovna, 2) nemá svému významu odpovídající poznámkový aparát a 3) je dnes těžko sehnatelná, určitě by si zasloužila další vydání. Celkové hodnocení: Hérodotovy Dějiny jsou neopakovatelný zážitek. Pro zájemce o antiku, historii i mytologii naprostá nutnost. Při četbě si uvědomíte, že spoustu příběhů a historií znáte odjinud, že Hérodotos je pramen ze kterého čerpají mnozí další historici a hlouběji do historie Řeckého světa už nahlédnout vlastně nelze. Rozhodně patří mezi knihy, které by měl každý Evropan aspoň jednou za život přečíst. Jasných 5*!... celý text
trautenberk



Dejiny Dejiny

Jedna z najlepších odborných kníh, aké som čítal. A pritom sa tvári ako román, nie ako náučná literatúra či historický prameň. Hérodotov štýl písania je veľmi ľahký, pri čítaní som mal pocit, že čítam román z antického Grécka. Jeho Dejiny sú prvou ucelenou publikáciou dejín sveta - teda vtedy známeho sveta. Veľkú časť venuje Perzii a vzťahu Grécko vs. Perzská ríša. Neopomína ani starý Egypt v čase Perzskej expanzie. Hérodotos nerozpráva len o historických faktoch, ale aj o zvykoch, tradíciách, náboženstve, pohrebných rítoch, ale aj o politike, spôsobu vedenia vojen. Najzaujímavejšou čaťou pre mňa bol jednoznačne odveký spor Grékov a Peržanov. Spôsob, akým opísal boj pri Maratóne až po Mardionove výboje a bitku pri Platajach je famózny. Jeho dejiny a Zamarovského Grécky zázrak sú zrejme jedni z najlepších publikácii pojednávajúce o starom Grécku.... celý text
Igor1311


Dejiny Dejiny

Asi máloktorá kniha klasickej knižnice západnej civilizácie má taký význam ako Herodotove Dejiny. Nielen, že sú to „prvé“ dejiny, ale sú to Dejiny. Nie sú to len suchopárne fakty, nudné sledy udalostí, triviálne rozprávania. Herodotov rozprávačský štýl je na prvý pohľad jednoduchý. Kniha sa odvíja akoby išlo o rozprávkový príbeh. V samotnom spracovaní príbehu je však niečo tajomne podmanivé. Nie sú to totiž len dejiny, ale aj topografia, cestopis, etnológia, náboženstvo, kulturológia, filozofia, vojenstvo, politika či iné, ďalšie. Je to rozprávanie o živote, dejinách ľudského bytia, pospolitosti a ich vývoja. Hoci je Herodotov štýl na míle vzdialený od dnešného exaktného jazyka a samotnú literatúru by ste možno zaradili do literatúry pre mládež, avšak určite Herodota nemožno podceňovať. Samotné dielo, bolo písané pre vtedajšieho čitateľa a malo edukatívny charakter. Ak prihliadneme na úroveň vzdelania starovekého Grécka, Herodove dielo muselo byť „expertným“ kúskom literatúry. Herodove Dejiny sú písané skúseným jazykom, ktorý na prvý pohľad častokrát zbytočne odbočuje, zaoberá sa nezmyslami, poverami či historkami, ale osobne si myslím, že či už úmyselne alebo náhodou, sa Herodotovi podarilo vytvoriť mimoriadne edukatívne spracovanie dejín. Sám by som sa však čudoval, keby išlo o dielo náhody. Cez celú knihu sa totiž vinie určitá pevná nábožensko-etická kostra. Herodotos ako pôvodom barbar, avšak „naturalizovaný“ Grék, podáva históriu v zmysle zisťovania, ktoré sám vykonal či už osobne, alebo sprostredkovane. Je to dej ľudských osudov a nie len gréckych ale aj barbarských, pričom tých nepovažuje za podradných. Jeho dielo je tak trochu propaganda, tak trochu tvrdé dáta, tak trochu príbeh či historka, tak trochu chcenie a trošku falzifikácia či bájka. Celkovo je však dôležité to posolstvo. Úžasné rozprávanie o ľuďoch napísané tak, aby po tisícročiach nestratilo na sviežosti a verne predávalo posolstvo o človeku. Človek by ani neveril, koľko pútavých príbehov vyšlo z Herodotových Dejin, určite stojí za prečítanie.... celý text
Benedikt