Hans Rosling

švédská, 1948 - 2017

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Faktomluva Faktomluva

Kniha je to poučná a do jisté míry užitečná, ale s obrovskými chybami. Oceňuji snahu sdělit světu, že mezi lidmi převažuje zastaralý a nerealistický náhled na svět a předložit na základě faktů a statistik aktuální přehled a metodu, jak se střízlivého a faktografického pohledu na svět co nejlépe držet. Bohužel autor se v argumentaci a práci se statistikami zrovna moc nepředvedl a navíc ji propojil se spíše ideologickou myšlenkou, že svět se v prakticky všech ohledech velmi výrazně zlepšuje. Vedle užitečných statistik s velkou výpovědní hodnotou (dětská úmrtnost je asi nejpřesvědčivější) zde používá i statistiky nanejvýš pochybné, které jsou pro svou povrchnost a podivnou interpretaci velmi nepřesvědčivé, zavádějící až vyloženě směšné. Autor rovněž pracuje se statistikami většinou velmi laxně a v podstatě ignoruje takové "povrchní otázky", jako je jejich spolehlivost či otázka srovnatelnosti poměrů jednotlivých zemí ve věci kvality. Je hezké srovnat počty dětí, kterým je dostupné základní vzdělání, nicméně obávám se, že rozdíly mezi ZŠ na Praze jedna, větší neelektrifikovanou chatrčí vyčleněnou pro tento účel u vesnice v Kongžském pralese a Talibanem zřízenou muslimskou základkou jsou takové, že výpovědní hodnota této statistiky je mnohem menší, než chce autor věřit. Totéž platí rovněž pro dosažitelnost elektrické energie, kde autorovi stačí, že prostě přes den občas je (on je opravdu velký rozdíl jestli je pořád a stabilní, nebo občas a ještě nestabilní). No a pak se dostáváme ke statistikám zcela interpretačně zvrzaným. Např. tvrzení, že i kulturní život se ve světě zlepšuje, ustavené čistě na základě statistik, že prudce roste počet vydaných filmů a hudebních alb, je natolik směšné, že si snad ani nezaslouží komentář (fakt nikdy neslyšel o tom, že kvantita většinou není totéž co kvalita?). Totéž platí pro výlety autora do situace ve věci ochrany přírody. Rovněž mimořádně špatně vyargumentovaná je teze, že náboženství nemá vliv na počet dětí, což je nejspíše způsobeno především tím, že ta teze prostě není pravdivá a tudíž pro ni smysluplně argumentovat nelze. Autor svou tezi dokládá na základě statistik porodnosti celých států s "převažujícím křesťanstvím" či "převažujícím islámem" etc. Problém je, že tyto statistiky jsou příliš hrubé a ignorují, že v mnoha případech jde o odkřesťanštělé země Západu, kde je drtivá většina "křesťanů" pouze deklaratorních či svátečních. Podrobnější statistiky by nepochybně doložily pravý opak - tj. že u praktikujících věřících je ten dopad zřetelný a velký. Viz ultraortodoxní židé v Izraeli, jejichž počet vzrostl od založení státu zhruba 150x a to nikoliv jen kvůli migraci (mají momentálně v průměru 6-7 dětí, což je více než dvojnásobek oproti izraelskému průměru), viz amišové a ortodoxní a ultraortodoxní židé v USA a viz katolíci u nás (praktikující katolíci v ČR mají v průměru tuším 2,5 dítěte, což je výrazně více než průměr, v případě praktikujících tradičních katolíků bych to odhadl minimálně na 3,5), viz tradiční katolíci a muslimové ve Francii. (Konkrétní země neuvádím proto, že by v nich byly tyto komunity nějak místně výjimečné, ale protože jsem v minulosti zaznamenal studie a statistiky, které se jimi zabývaly - nepochybuji, že to u praktikujících věřících těchto vyznání platí víceméně napříč světem.) Celkově vzato, myšlenka je dobrá, je ale propojena s pochybnými ideologickými pohledy a velmi špatnou prací se statistikami.... celý text
Cinik


Faktomluva Faktomluva

Strašně špatně napsaná knížka. Náplň asi dobrá a použitelná, ale chtělo to hodně sebezapření se v tom hrabat.
naineko


Faktomluva Faktomluva

Kniha nabízí dle svých slov 10 důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět. To se knize z části daří, ale ani sami autoři se nevyvarovali zkreslených a zavádějících pohledů. Nezpochybnitelné jsou části, věnující se demografickému přechodu, posunu v lidském zdraví a predikcím vývoje počtu obyvatel na světě i v jeho různých částech. Kniha skutečně dobře představuje důvody tohoto vývoje a v souladu s demografickými prognózami uvádí, že na světě bude na konci století pravděpodobně kolem 11 miliard lidí, a že největší nárůst nejspíš proběhne v Africe, a to ne proto, že by se rodilo tolik dětí, ale že spíše budou stárnout ti, kteří se už narodili. Zajímavé je i autorovo dělení světa na 4 úrovně příjmů se souvisejícím stylem života, ačkoliv možná autor trochu záměrně přeceňuje pohodlí a styl života na 2. a 3. úrovni, kde žije nejvíce lidí. Zavádějící bývá kniha v pohledech na rozvoj a rozdělení bohatství. Autorův pohled na rozvoj má rysy čisté modernizační teorie a opomíjí klíčové role ekonomické provázanosti a hierarchických vztahů s jinými zeměmi. Rozdělení bohatství má kniha tendenci prezentovat jako normální symetrické, přitom je ve skutečnosti krajně asymetrické s průměrem vyšším než mediánem a s vysokým Giniho koeficientem nerovnoměrnosti právě zejména v chudších zemích. Kniha tak celkově nabízí zajímavá fakta a myšlenky a má cenu si ji přečíst, některá tvrzení jsou však zavádějící.... celý text
Petiscetbis



Faktomluva Faktomluva

Extrémně důležitá zpověď jednoho z nejdůležitějších světových lékářů, kterému vděčí nejeden africký národ za velký posun kupředu. A já mu vděčím za vhled do nitra oprávněných, ale nemístných předsudků a předpojatostí o tom, co se děje v koutech světa, kam se ztěží dostanu nejen fyzicky, ale i v rámci svého studia. A to jsem se Africe věnoval v bakalářce a budu brzy i v diplomce. Možná o to důležitější pro mě Faktomluva vlastně je.... celý text
Lachtaan


Ako som sa naučil rozumieť svetu Ako som sa naučil rozumieť svetu

Do takýchto kníh sa stále púšťam s menšími obavami, že ma nebudú baviť. Väčšinou ma ale bavia a ani táto nebola výnimkou. Čítala sa veľmi príjemne a strany mi plynuli jedna za druhou. Spočiatku v prvej kapitole som mala problém s väčším množstvom mien rodinných príbuzných a strácala som sa trochu v tom kto je kto a z ktorej strany, ale to bolo asi tak jediné. Okrem toho je to skvelá kapitola, pri ktorej sa ľahko dá uvedomiť, aký veľký pokrok sme dosiahli za pár desiatok rokov. Ale ďalšie kapitoly mi prišli ešte zaujímavejšie - jeho pôsobenie v Mozambiku, konkrétne v Nacale, výskum choroby konzo, pôsobenie na Kube, epidémia eboly... Každá kapitola bola veľmi zaujímavá. Čo ma ale mrzelo je to, že svoju manželku dal tak nejak do úzadia, hlavne keď boli v Mozambiku, dosť ma zaujímalo, ako tam pôsobila aj ona, keďže je tiež vyštudovaná v zdravotníckej oblasti. Táto kniha je v podstate úplne iná ako jeho kniha Moc faktov, ale aj táto dosť otvára oči - opäť som si pri nej napríklad uvedomila, že mnohé z tých krajín, o ktorých hovoríme ako o rozvojových, už dávno rozvojové nie sú a je skvelé si to neustále pripomínať. Ale aj keď bola skvelá, neprišla mi zas úplne výnimočná, k tomu ešte niečo chýbalo. Ale pán Rosling má za sebou rozhodne pozoruhodný život a myslím, že jeho knihy sú veľkým prínosov k takej tej všeobecnej osvete.... celý text
Deia