Gérard Labrunie
Gérard de Nerval · pseudonym
francouzská, 1808 - 1855
Nová kniha
Dcery ohně, Pandora, Aurelie - Gérard Labrunie
Duševní choroba – schizofrenie – propukla u Gérarda de Nerval v únoru 1841 a projevovala se pak ve zrychlujícím se tempu stále novými záchvaty. Paradoxně však p... detail knihy
Populární knihy
/ všech 15 knih
Nové komentáře u autorových knih
Dcery ohně, Pandora, Aurelie
„Fascinace mýtickým světem, jako čímsi věčně existujícím na pozadí dějin, kultur, života, jen pod rozdílnými místními jmény a úpravami...její postup tímto svazkem lze sledovat od počátečních zaujatých cest, zkoumání souvislostí a úvah, dál a hlouběji, do osobních autobiografických novel i přítomnosti, až za hranici rozumu... osudová fascinace, osudová láska a osudová nemoc Gérarda de Nerval.“... celý text
— Acamar
Aurelie
„Na mne to působilo spíš jako zápisky psychicky nemocného muže, taková psychoterapie psaním. Ale předpokládám, že v době Nervalové se tyto metody nepoužívaly. Každopádně dílko má bohatý jazyk a expresivní vyjadřovací prostředky, ale není to jednoduchá četba.“... celý text
— ujira
Chiméry
„Dodatek k Chimérám: Přestože už je čerstvě za skly knihkupectví konečně onen nový a dosud jistě nejspolehlivější Pelánův překlad Chimér v kompletu Dcery ohně, cítím jistý dluh ve formě dovětku ke svému předchozímu žblebtu: totiž, když už jsem se vyjádřil k tomuto separátnímu vydání Chimér, dovolte mi jen takovou technickou noticku co do obou vydaných edic a jejich překladů: naprosto rozumím těm, kteří nový špalek Nervala s Chimérami nebudou mít potřebu hromadit, pakliže již vlastní jednu ze zde zmíněných dvou edic Chimér nebo těm, kteří nepotřebují s Nervalem překračovat poněkud míru rozsahem atd. s Dcerami ohně a vystačí si pouze s Chimerámi: rád bych se s vámi, potenciálními čtenáři, podělil o výsledek vlastních různočtení. Zapomněl jsem snad i upřesnit jednu věc: je optimální znát to vydání z roku 1999 z Trigonu, přestože to vydání z 60. let má zase jiné přednosti zejm. co do citu překladatele, nejlépe bych doporučil obě vydání, ale pakliže se potřebujete rozhodnout, radil bych to novější od Trigonu, v něm je totiž každý sonet tištěn vedle fr. originálu (a narozdíl od vydání z 60. let nechybí ani o jeden sonet navíc). PROČ SE V TOM TOLIK VRTAT?
Nervala takřka nelze číst (min. Chiméry) bez minimální znalosti originálu vedle překladu protože se jedná o vysokou a skutečnou magii slov či jakýchsi prozódických tajů: např. Nerval často již u pojmenování titulu každého sonetu rozehravá divy v rozestavení možných permutací významů při prostém přeskupení třeba jen jedné jediné hlásky, ale závažnější pro uchopení poetiky Chimér je zejm. pak sémantika na úrovni mezislovních předělů, takřka doslova u každého půlverší lze nalézt pokladnice víceznačných skrytých kouzel slov ve verši, celková interpretace toho a toho významu slov nejen mezi slovními předěly, ale dokonce i (a zejm. pak u čtyř- a víceslabičných slov či předělů) v rámci přízvukových taktů ne verše, i půlverše! Požitek
nabídne čtenáři mnoho pokladů při opakované četbě. Chiméry vskutku takové jsou, to není pár sonetů na dvě přečtení, to je dílo k opakovanému čtení. (Ani již raději nemluvě o důležité roli kurzívy atd.) A to hlavní: Také doporučuji číst si ty originály nahlas, pak ty ZÁMĚRNĚ na prvý pohled skryté nuance např. u mezislovních předělů lépe vyniknou, vyloupnou se jak ty perly. Dnes v době těch internetů i nefrancouzštinář snadno nalezne recitace Chimér. Pokladnice jsou vskutku ukryty v každém ne verši, stačí pozorněji pročíst i půlverší. V opačném přístupu člověk jistě může snadno přehlédnout tuto Nervalovu vynalézavost, snad se to děje až příliš snadno! Ale pozornosti není rozhodně třeba nikterak přehnané, aby ty perly z pokladnic vešového a prozódického génia Nervalových Chimér začaly čarovat! A to jsem de facto nyní ponechal zcela stranou stejně magicky kouzelnou přitažlivost obsahu, námětů Nervala. Ostatně ona kouzelná moc i obsahová se po Chimérách pěkně páruje a násobí ne-li Aurélií, tož rozhodně pro člověka se srdcem aspoň v dobré 3/4 próz z Cest z Orientu. Ty jsou nejlépe čtivé v druhém svazku Nervala z edice Škeříkovy. Zejm. pak vrchol z orientalismu Nervalova, aspoň pro mne: v kousku o Královně jitra... To je jiné kafé, než žel u nás asi známější pouhé črtičky typu Sylvie. I ta má své kouzlo, ale vyjeví se právě až při chronologickém čtení Nervala, tedy tak jistě a nejlépe. Snad i logicky.“... celý text
— fleurmilk
Chiméry
„Bez tohoto momumentálního cyklu 12 sonetů, vrcholu Nervalovy (nejen veršované) tvorby, nelze proniknout do Nervala celkově, jak se to často ke škodě stává u Aurélie, kde čtenář zkoušející proniknout do Nervala hned narazí atd. Chiméry jsou dílem nejdůležitějším tohoto básníka z rodu knížecích, ale v rámci Nervala v čestině jsou asi po ruce spíše ty prózy, ostatně i já na to zprvu doplatil s Aurélií. Doporučuji tedy silně a všem nejdříve Chiméry, když vás okouzlí, není už cesta zpět: a doporučuji buď překlad Závadův/Zaorálkův z 1. sv. Nervala ve Škeříkově edici Prokletí básníci, nebo ještě lépe nejnovější bilimgvně připravený překlad Jiřího Pelána, ten brzy vyjde knižně, prozatím je jeho komplet s bohatým poznámkovým aparátem přetišten v ppsledmím, 129. čísle Revolver revue!
NB: Je třeba podtrhnout jednu zásadní věc, totiž že bez znalosti Chimér vůbec nelze pochopit a proniknout (jednak a hlavně) celou tvorbu dalšího knížete basníků S. Mallarméa. A jednak bez Nervala také nelze vůbec proniknoit do celého Jehana Rictuse, u nás několikrát kvalitně přeloženého.
Myslím, že tento jasný fakt návsznistí není obecně příliš znám ani mezi znalci Nervala či Mallarméa. U Rictuse jsem v kontextu českých překladů na zjevnou spojitost s Nervalem dosud celkově nenarazil. Mallarmé je případ na první pohled očividnější, ale rovněž se ta mohutná inspirace Nervalem — nebo/a možná parnasistně ironická hra — jako vědomá persifláž celých strof (takřka doslovně i formálně převzatých z Chimér, byť pochopitelně svébytně rozvíjených) skoro vůbec neobjevuje v rámci reflexe poetiky S. M.“... celý text
— fleurmilk
Chiméry
„Z prokletých básníků mi v mládí připadal nejtajemnější Gérard de Nerval, už to jeho úžasné jméno vzbuzovalo velká očekávání. Jak o něm řekl F.X. Šalda: „Napsal několik svých nejkrásnějších čísel, v nichž se jako náměsíčník nesl lehkou nohou na okraji nejtemnějších propastí… a potácel se celý život mezi šílenstvím a snem ve bdění.“ I Rimbaud koneckonců přiznal: „navykl jsem si prostě halucinaci… zapisoval jsem ticha, noci, zaznamenával jsem nevyslovitelné, zachycoval jsem závrati...“
Nerval byl schizofrenik. Po psychickém zhroucení se léčil v sanatoriu, diagnóza: démonománie či teománie. V sanatoriu začal psát Aurélii, na konci knihy byly připojeny i Chiméry. Ano, vedou nás v souladu s diagnózou k pradávným mýtům, ale i Ježíšovi. Nerval vás pozve do svého světa, který není ledajaký:
Jsou ve mně temnoty – útěcha sotva jest,
jsem princ z věže zřícené nad Aquitanií.
Je mrtva hvězda má – má loutna plná hvězd
nese teď černé slunce: Melancholii.
Těžká melancholie ho dovedla až k sebevraždě v pařížské Ulici u staré lucerny 29.1. 1855.
I když ho Verlaine nezařadil do svého dílka Prokletí básníci, bezesporu k nim patřil. A závěrečná báseň Chimér, Verše ve zlatě, varuje všechny čtenáře, kteří se budou snažil rozumově pochopit jeho básně:
Ty s darem myšlení! Ty věříš, že myslíš sám,
zde, kde život kolem ze všech věcí sálá?
Ač volně k cíli jde tu každá tvoje síla,
tvé rady nejsou nic vesmírných prostorám.
Nerval se pokusil splynout s všehomírem. Ostatně, jeho Verše ve zlatě mají motto z Pythagora: „Nuže! Vše má svůj cit!“
Básník Antoine Maria Joseph Paul Artaud roku 1936 napsal: "...došel jsem k tomu, že celá francouzská poezie za posledních 130 let je obsažena výlučně v dvanácti sonetech Gérarda Nervala (viz!), několika básních Baudelaira a v Sezóně v pekle Arthura Rimbauda."
Mám krásné odeonské vydání z roku 1966, bylo mi tenkrát 17 a snažil jsem se opít hloubkou básníkových výletů do pradávných světů, které vzbuzovaly dosud nepoznané halucinace slov… Vždyť řekl: „Sen je druhým životem.““... celý text
— Pablo70
Gérard Labrunie - knihy
Žánry autora
Literatura světová Novely Povídky Poezie Historické romány
Štítky z knih
drogy láska francouzská literatura hašiš dvojjazyčná vydání výbor z díla francouzština milostná poezie šílenství sanatorium, ozdravovna
Labrunie je 5x v oblíbených.