Georg Denzler

německá, 1930

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Zakázaná slast: Dva tisíce let křesťanské sexuální morálky Zakázaná slast: Dva tisíce let křesťanské sexuální morálky

Naprosto hezky zpracovaná kniha o křesťanské intimnosti. Na to, že se jedná o odbornou knihu, četla se jedním dechem. Opravdu doporučuji pro všechny i pro nekřesťany. Jediné mínus vidím v opakování stejných úseků (ale není nad připomínání).... celý text
Štěpničák


Zakázaná slast: Dva tisíce let křesťanské sexuální morálky Zakázaná slast: Dva tisíce let křesťanské sexuální morálky

Předešlý recenzor, jehož recenze se nachází podemnou, zde napsal "'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ne všechno mi prospívá." To je sice pravda, ale tak tomu nechodí v sexuálním životě. Pokud nejste nymfoman/ka nebo netrpíte syfilidou, všechno je doloveno‘- a všechno vám prospívá. Jestli mi nevěříte, zeptejte se psychologů a vědců. Podle mého názoru je výtečná . Denzler píše velice ostrým stylem satirika bez skrupulí, bez typické malátnosti a vazelínové polemiky, které se náboženské knihy podobného typu často stávají obětí. Probírá mnoho kontroverzních témat a velice dobře se mu daří dostat k jádru věci. Kniha také obsahuje velice zajímavý exkurz přes dějiny katolické církve a jejímu dogmatu. Silně doporučuji věřícím, jakékoliv křestanské subcírkve. Jediné skupině které bych to nedoporučil jsou lidé liberálně smyšlejicí, protože knížka nepřináší nic, co by už oni sami si nedomysleli. Ale i tak, je zajímavým pohledem ze strany katolíka.... celý text
Galaxy


Zakázaná slast: Dva tisíce let křesťanské sexuální morálky Zakázaná slast: Dva tisíce let křesťanské sexuální morálky

Na jednu stranu obsáhlý historický exkurz a podnětné myšlenky, na straně druhé dezinterpretace a pokulhávající metodika práce - taková je kniha katolického profesora morální teologie, která nemůže nechat nikoho chladným. Alespoň mě nenechala. Mám-li mluvit jako katolík, pak musím prohlásit, že se Denzler názorově uchyluje k liberálnímu protestantismu, což samozřejmě pochválit nemohu. Člověk mající kanonickou misi (pověření katolické církve vyučovat její nauku) by měl mít rozhodně více úcty k dějinám dogmatu, hierarchii vedené Duchem svatým a biblické kultuře, jíž přijal Bůh v těle. Denzler však píše zlostně a urážlivě, což zastiňuje to dobré, co jeho kniha přináší. Mám-li se postavit do role nevěřícího (což není možné, ale můžeme takový stav simulovat), pak i tehdy musím řici, že Denzlerova morálka není morálkou, která by cokoli komukoli přinášela. Prostě jen povoluje stav věcí, který je a to do té míry, že se stává naprostým liberálem. Jeho snaha zbořit morálku stojící na "přežité kultuře jedné společnosti" jde tak daleko, že dovoluje naprosto všechno, protože by se člověk měl prostě realizovat. Jak taková realizace vypadá však zůstává ve vzduchu. Proto musím se svatým apoštolem Pavlem kontrovat: "'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ne všechno mi prospívá."... celý text
lord-artoo