Fjodor Michajlovič Dostojevskij
ruská, 1821 - 1881
Nová kniha
Idiot. Kniha druhá - Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Hlavní hrdina, kníže Myškin, který se po pěti letech vrátil ze švýcarského sanatoria zpět do Ruska, je muž neobyčejně citlivý, dobrosrdečný, ale i dětsky naivní... detail knihy
Nové komentáře u autorových knih
Idiot
„Přečteno před měsícem, hodnoceno a komentováno až teď.
Kniha se vám musí trochu rozložit v hlavě. Z počátku jsem byl nadšený, neboť poklidný, spíše konverzační román mi svou povahou a tempem velmi sedl. Současně se však místy dostavuje zmatení, které s postupujícím příběhem sílí, neboť kníže se v ruské společnosti dopouští různých společenských trapností, což čtenář, neznalý dobového standardu, někdy zjistí až z reakcí knížetova okolí.
Nebudu dále shrnovat stokrát shrnuté nebo hodnotit stokrát hodnocené. Chci jen poznamenat, že jsem to asi čekal horší. Kníže byl nakonec docela rozumný, nenechal s sebou úplně vláčet, naopak, na závěr si přese všechno zvolil podle sebe a znepřátelil si všechny přátele.
Asi nemůžu jinak, než naplnit klišé a dát oblíbené knize dobré hodnocení.“... celý text
— Claudius
Chudí lidé
„Chudí lidé; Fjodorova prvotina – a je to asi znát. Nečte se to jako jeho ostatní knihy, ale čte se hezky a plynně. Kniha je psána ve formě krátkých dopisů, na které si postavy navzájem odpovídají, takové knihy se čtou hezky. Ani jedna z postav mi nebyla nijak zvlášť sympatická, celý příběh se točí jen kolem nich dvou: slečny a pobudy. Slečny mi bylo líto, ale možná je dobře, že si ji ten boháč nakonec odvezl. Chlap se jenom lituje, kupuje ji cukrkandl a vyhýbá se společným návštěvám. Její životní příběh bylo to jediné, co mě z knížky skutečně zaujalo, osud jí rozhodně neustlal na růžích. Naopak, přišlo mi, že chlapova odezva na její srdceryvnou story byla jen „politováníhodná“ slátanina. Fňukna ten chlap. Taky ji furt něco kupuje a škudlí, anebo to propije? Závěr knihy se povedl, ale overall ***. Jak se ti dva vůbec dostali k tomu, aby si začali psát?“... celý text
— Jílek_K._Ondřej
Bílé noci, Nětočka Nězvanovová
„Zpočátku se musím přiznat, že Dostojevského zcela zbožňuji. Mé hodnocení jsou dokonale neobjektivní a neměli byste se jimi řídit. Přesto mě vyslechněte.
Fjodora jsem si zamiloval už když jsem poprvé četl Zločin a trest a od té doby mám za sebou spoustu jeho děl s cílem přečíst vše. Ale Bílé noci a Nětočka se znatelně vyjímají v díle našeho ruského mistra. Nětočka rozhodně méně než Bílé noci. Nětočka v sobě obsahuje spoustu témat, které jsou po Dostojevského životě na Sibiři hmatatelně přítomné v dalších knihách. Bíle noci jsou oproti tomu krátkou poctou romantikům.
V Nětočce se před čtenářem odvíjí bolestný životní příběh malého děvčátka, jehož otčím byl hudebníkem přesvědčeným o vlastní genialitě s masivními sklony k alkoholismu. Třídní témata a bída jsou zde srovnatelná se Zolou.
Bílé noci však nabízí zcela jiný příběh. Na pouhých několika stránkách se čtenáři před očima rozvíjí náhlé vzplanutí citů. Vzplanutí, jež se odehrává za krásných bílých nocí a obsahuje málomluvného a nespolečenského mladíka a slečnu (marně) vyčkávající na příjezd svého milého. Příběh, který ukazuje, jak je láska nepředvídatelná a jak může působit na jedince. Příběh, který nekončí šťastně. Romantismus v čiré podobě. Jinými slovy něco, co se běžně s Dostojevským příliš neasociuje. Jeho geniální duch se zde však projevuje se stejnou silou, jako tomu je u pozdějších děl.
Chcete-li skutečně porozumět Dostojevskému, možná vám bude stačit příběh bratrů Karamazových, socialistické přízraky v podobě Běsů či dobrota Idiota, ale raná díla vám dokáží ukázat Fjodora v jiném světle. Možná v jiném stínu. Nicméně stojí za vaši pozornost.“... celý text
— Dyaebl
Zápisky z podzemí
„Vážení, zde se jedná o literární klenot! Autentická sonda do hloubi nitra zbytečného člověka. Zatím se mi nestalo, že bych byl až natolik unesen popisem prostého, ale zároveň neobvyklého životního příběhu. Jak by pronesl ruštinou políbený člověk „это просто шедевр.“ Nelze udělit jiný počet hvězd, než-li 5.“... celý text
— shnilaspageta
Bratři Karamazovi
„Tohle je opravdu jedna z nejlepších knih, co kdy byla napsána. Skvost světové literatury. Žádný povrchní román, kde autor jen "vyplňuje" děj. Otázky smyslu života, lásky, mezilidských vztahů, víry, to vše zde má svůj prostor. Kdo ještě nečetl, přichází o hodně.“... celý text
— karlonosik
Fjodor Michajlovič Dostojevskij - knihy
2023 | Idiot. Kniha druhá |
2004 | Zločin a trest |
2004 | Bratři Karamazovi |
2008 | Běsi |
1958 | Bílé noci |
2004 | Uražení a ponížení |
1999 | Něžná |
2020 | Idiot |
1989 | Zápisky z podzemí |
2004 | Výrostek |
Žánry autora
Literatura světová Divadelní hry Fejetony, eseje Novely Povídky Romány
Štítky z knih
prvotina deníky filozofie povídky láska 19. století Rusko zfilmováno romantismus ruská literatura
Dostojevskij je 747x v oblíbených.
Osobní web autora