Enrique Vila-Matas

Nové komentáře u autorových knih

Bartleby a spol.

„Skvělá kniha o knihách. Při čtení jsem tedy prakticky neustále držel v ruce mobil a na databázi průběžně dohledával autory a díla. Spousta inspirace, co číst dál. Jen mě v průběhu stále napadalo, že by měl autor přidat ještě jednu poznámku pod čarou. Sám jsem se totiž takovým Bartlebym cítil a věřím, že mezi čtenáři nejsem sám. Budu si také muset stvořit svého strýce Celerina, kdyby se mě někdo zeptal, proč nepíšu.“... celý text
— Králíczek

Bartleby a spol.

„Je-li to opravdu román, jak tvrdí zařazení této knihy jak tady na DK, tak autor recenze a jeden z komentujících, pak je jeho protagonistou nepsaní, čili činnost, nikoli postava. Je to takový rozcestník po literatuře, která z velké části ani není dostupná v českých překladech. Kdyby bral někdo vážně, odhodlaně, poctivě a pracně místní Čtenářskou výzvu, pak by si mohl dát jako úkol na celý zbytek života dohledat jednotlivá zmíněná díla a přečíst je. #TheHardestReadingChallengeEver :-) Je to takové mile subversivní, relativně lehké pohrávání si s příběhy spisovatelů, kteří psali a nepsali z té nejvnitřnější potřeby. Důkaz toho, že žádný žebříček prodejnosti/čtenosti/oblíbenosti nemůže obsáhnout skutečné poklady lidského ducha. Vůbec není třeba se bát toho, že neznáte-li Melvillovu iniciační povídku, něco vám uteče. Doporučuju všem, kteří se někdy pokoušeli napsat něco více, než nákupní seznam. Velmi nadějeplné a odhodlání obnovující "drobné" čtení.“... celý text
— JáJejí

Bartleby a spol.

„Azda najlepšia kniha o knihách. O mojich obľúbených bartlebyovcoch plus mnoho veľkých objavov neznámych autorov.“
— lentolog

Bartleby a spol.

„Jeden z nejlepších španělských románů počátku 21. století. Knihu jsem si koupil spíš náhodně, protože mě zaujala anotace a zklamán jsem rozhodně nebyl, naopak, Vila-Matas patří k nejzábavnějším spisovatelům, i když je to humor, který každému asi nesedne, jedná se totiž o různé posedlosti a vtípky zvláštního druhu spisovatelů, takzvaných "bartlebyů", což jsou autoři podivíni, často autoři, kteří z nějakého důvodu přestali nebo nechtějí psát. Zároveň je to skvělá a zábavná exkurze do dějin této okrajové literatury - děl, která nebyla nikdy napsána a autorů propadlých spisovatelské apatii, nebo naopak autorů nějakým způsobem posedlých - spisovatelů pro které nebylo psaní vším, ale spíš ničím. Doporučuji. Čtení: 1. březen - duben? 2006 2. srpen 2013 3. srpen - září? 2016 4. březen 2019“... celý text
— puml

Přejít na knížky autora