Elizabeth Strout

Populární knihy

/ všech 8 knih

Olive Kitteridgeová je zpět

Olive Kitteridgeová

Jmenuji se Lucy Bartonová

Burgessovi chlapci

Nové komentáře u autorových knih

Olive Kitteridgeová je zpět

„„Co si myslíš o Olive Ketteridgeové?“, zeptal se. „O Olive?“ _ „Já jsem jí vždycky měla ráda.“ Olive je zpět, a stále působí jako svérázná, až bezcitná, nekompromisní stará dáma, jenže zdání klame. S Olive se známe už nějakou dobu, z první série příběhů o obyvatelích městečka Crosby ve státě Maine, a tak vím, že to s ní fakt není někdy jednoduchý, žít vedle, nebo spíš žít s _ její nekompromisní přímostí. Někdy je vážně jak rozjetý vlak – převálcuje vše, co jí stojí v cestě, a vlastně za to ani nemůže, protože, když se dá takové soustrojí do pohybu, těžko ho zastavíš. A tak „proti ní“ – v opozici k její konfliktní a velmi složité povaze – stojí její syn, snacha, vnoučata, první i druhý manžel, a spousta dalších „nešťastníků“ v Crosby, vzájemné porozumění je často otázkou těžkých vyjednávacích taktik, a ne vždy se to povede. Každopádně každý, kdo se s Olive potká podstoupí dost tvrdou lekci sebereflexe. Jedno je jasné, Olive je žena, kterou není snadné pochopit. „Nemám tušení, kým jsem.“ Ale čtenář stojí ve výhodnější pozici, oproti ostatním zúčastněným, protože „vidí dovnitř, do Oliviny mysli, má k dispozici její sdílené pocity, může si tak, kromě zmíněné vlastní sebereflexe, odnést minimálně dost námětů k zamyšlení se – nad city, jako je láska, nebo třeba strach. Příběhy, ve kterých Olive hraje hlavní roli, i ty, ve kterých se jen letmo mihne, mají jedno společné, zprostředkují vcítění se do druhého, do pocitů ztráty, osamění, strachu ze stárnutí, odloučení od blízkých … Je pravdou, že Olive se svým způsobem chování vymyká z předepsaných stereotypů, je výstřední, nezapadá do předem nalajnovaných společenských rolí, ale je taky bezpředsudečná, předsudky hází za hlavu a nic si z nich nedělá, je jí úplně fuk, jak ji lidi posuzují, je prostě přirozeně svá, za všech okolností … Sled událostí v jednotlivých příbězích má vždy nějakým způsobem dopad na Olivin život, který tak vůbec nevypadá, že by v něm bylo obzvlášť veselo, takže se zdá skoro, že to je spíš smutné čtení, ale víte co, vlastně není! Deprese ve mně určitě nevyvolávalo, spíš, řekla bych, že dokáže vyvolat pochopení! Deziluze a skepse tu totiž nejsou stěžejní, ten pocit, o který tu jde je … důvěra! Olive je navzdory tomu, že není zrovna laskavá, že je nespolečenská a často až nezdvořilá, především hluboce lidská. Je to prostě fajn dáma - rebelka! Asi nejlepší pak na všech příbězích je, jak každý, navzdory všem skutečnostem, končí něčím jako happy endem - nezdařené setkání, konflikt, hádka, bezútěšná situace – Olive vše přesně a detailně a naprosto otevřeně popíše – a pojmenuje chyby! Všech zúčastněných, ale hlavně ty své. Uvědomění si svých chyb totiž působí smířlivě, mile, skoro přívětivě, což je slovo, které jakoby se zdánlivě k Olive vůbec nehodilo, ale spíš je to tak, že ji naopak naprosto a zcela vystihuje – přívětivost! Je skoro neuvěřitelné, že tohle slovo lze použít v souvislosti s Olive, ale je to tak. A pak ještě _ smíření se! Se svými nedostatky, s realitou, se životem! „My ale žijeme v šíleným světě!“ „Já vím. _ Řekla bych, že takový byl vždycky.““... celý text
— alef

Olive Kitteridgeová

„Pravděpodobně moje první kniha, kterou jsem nedočetla do konce. Snažím se vždy dočíst všechno, tentokrát jsem však už cca 80 stránek před koncem nechtěla plýtvat časem a číst další ponuré příběhy. Za mne jedna z nejdepresivnějších knih, co jsem kdy četla (a tím si ji budu pamatovat :-)).“... celý text
— Tynaja

Lucy pri mori

„Obávala som sa, že kniha s témou pandémie bude plná opisov tejto situácie, či "vyplakávaním" nad tým, prečo sa to stalo. Na moje prekvapenie sa mi práve táto časť série s Lucy páčila najviac. A nie, nebolo žiadne "vyplakávanie".“... celý text
— lusila

Olive Kitteridgeová

„Nevinně tvářící se knížka obsahující tolik lidskosti a obyčejných životních zkušeností. Olive je dost nepříjemná postava, která spojuje všechny ostatní postavy v povídkách. Bez nějakého povyšování se, kniha je k pochopení spíše pro starší čtenáře, pro rodiče a pro opuštěné i neopuštěné samotáře, a samozřejmě i pro všechny ostatní. Jednoduše - kniha o vztazích a životě, napříč generacemi.“... celý text
— TeraBla

Všechno je možné

„Nějak jsem se v tom ztrácela. Postavy se mi pletli a zamotávali. Některé povídky přes slibný začátek pak nějak vyšuměly.“
— Hakl54

Přejít na knížky autora