Donal Ryan

irská, 1976

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Víc už se nedozvíme Víc už se nedozvíme

Pro autora, soudě podle doslovu, bylo prioritou vykreslit svět kočovníků, což se mu asi podařilo. O jejich kultuře a zvycích asi většina z nás moc neví. Každá uzavřená společnost, která se nesbližuje a neunifikuje, vzbuzuje svou odlišnosti naši zvědavost, a tak čtení o nich nebylo nezajímavé. Autor souběžně do toho vložil příběh učitelky Melody, která mezi nimi najde několik přátel a ti výrazně ovlivní její život. Nad příběhem stojí otázka, zda se člověk může vyvinit z činů, které se staly jeho součásti. Při čtení jsem měla pocit až nereálnosti příběhu, ale kniha mi už pár dnů rezonuje v hlavě, tak asi není marné ji doporučit ke čtení.... celý text
esma


Srdce na obrtlíku Srdce na obrtlíku

Není divu, že Donal Ryan svou knihu získal tolik cen, je úžasná. Každá z 21 postav odvypráví svůj pohled a svou roli ve společném příběhu. Co člověk, to jiná mentální, emocionální, rozumová úroveň, co člověk, to jiné prostředí, které ho formovalo (a dovedlo mnohdy do hlubin) a my jako 22. postava máme šanci pozorovat, jak variabilní je lidský osud, jaké důsledky mají naše činy, jak velkou roli v lidském životě hraje obecně láska. Kohokoliv ku komukoliv. Napsané krásným jazykem, k překladu žádná výtka, jenom jsem na obálce neviděla ten obrtlík. Srdcem prochází mříž. V knize bychom našly důvody, proč tomu tak může být, ale autor za obálku odpovědný není. Překlad originálního názvu knihy The Spinning Heart je Točící se srdce a točící srdíčko bylo jenom artefaktem na brance jednoho z domků městečka.... celý text
esma


Prosinec už je takovej Prosinec už je takovej

Prvních padesát stran jsem si myslela, že knihu ani nedočtu. No, donutila jsem se, ale vůbec jsem si čtení neužívala. Samotný příběh se ztrácí ve fantazii hlavního hrdiny, Posledních deset stran mi dojem troch vylepšilo, ale do dalších autorových knih se nepustím.... celý text
SumýšIrena



Prosinec už je takovej Prosinec už je takovej

Musím říct, že mě tahle kniha hodně bavila a na druhé straně ve mě vyvolávála velké rozpaky nad těmi hajzlíky, kteří se na Johnseye vytahovali, šikanovali jej, rozjeli proti němu štvavou kampaň a snažili se na jeho "postižení" napakovat. Bylo to místy velmi vtipné a zábavné - některé Johnseyho myšlenkové pochody byly fakt neuvěřitelné a taky Huhla David byl výbornou postavičkou a strašně mi připomínal Strýce Pepina od B.Hrabala z Postřižin. Na druhé straně to bylo místy velmi smutné a tragické - ta Johnseyho samota, ostýchavost a hlavně šikana a postoje okolí ve mě vzbuzovaly pocit lítosti a nepochopení. Je to určitě velmi zdařilá kniha a rozhodně bych netipnul, že je to autorova prvotina.... celý text
david9690


Prosinec už je takovej Prosinec už je takovej

Hlavní hrdina byl takový velmi vnímavý, citlivý a ostýchavý Otík, který nebydlel ve vesničce mé střediskové, ale na irském venkově. Moje pocity během čtení kolísaly mezi pobavením (některé Johnsyho úvahy a závěry vážně stály za to) a smutkem (strašně jsem ho litovala šikana, osamělost, tlak a vyčůranost okolí, příbuzných). Kniha je zkrátka taková tragikomická sonda do citlivé duše Johnsyho... celý text
kaja77