Paulus Hochgatterer

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Sladkost života

„Takhle dlouho jsem nikdy knížku nečetla. Neskutečné množství balastu, prakticky bezdůvodné sondy do hlav lidí, kteří jsou nepodstatní pro děj. Jen na čtenáře naházet mrak hnusu, který vlastně nijak nesouvisí a na jen tak naokraj vyřešit zápletku... Kdyby to byla povídka, tak super, ale takhle..“... celý text
— essmy

Sladkost života

„Sofistikovaně propracovaný román, který nezapře autorovu profesi. Není potřebné orientovat se za každou cenu ve všech zmíněných postavách (průměrně inteligentní čtenář by měl rozpoznat důležitost účinkujících osob ). Ani poměrně rozvětvená dějová linie není na škodu a to vše korunováno - pochopitelně - naprosto neočekávaným závěrem.“... celý text
— Zara

Dům s matracemi

„Velmi chaotické a depresivní. Kniha mne nebavila, ale dočetla jsem ji až do konce, jako vždy všechny knihy. Mezi detektivky bych jí určitě neřadila.“
— DagmaraTC

Sladkost života

„zapletka by ma pobavila a velmi. styl pisania a udrzanie nite pribehu vsak autorovi velmi nejdu, neustale zahustovanie deja postavami a odbockami ma dokonale miatlo a na konci uz som bola tak vycerpana, ze posledne dve kapitoly boli vykupenim (i ked som sa musela vratit a niektore veci si "dostudovat", v tom zmatku osudov a panoptiku mesta furthskeho mi unikli proste) ....autor porusuje snad vsetky mozne pravidla dobrej konstrukcie pribehu, klze po povrchu a nikto netusi, ci to ma byt zamerne alebo samoucelne. knihe zial nepomaha ani preklad, zato velmi kladne hodnotim format i graficke spracovanie.“... celý text
— čika

Sladkost života

„Začátek románu je snad jediný klad, který jsem mu ochoten přiznat - má drive. Pak už bohužel následuje psychologická sonda do hlav různých obyvatel městečka Furth am See, kde je detektivní zápletka degradována na inovativní zpracování Čekání na Godota. Toho v tomto případě zastupuje malá holčička, která přestala mluvit a právě očekávání jejího svědectví je to, oč tu běží. Než však přijde vrchol rakouského galapředstavení, je nutno obhlédnout všechny místní blázny vydávající se za obyčejné lidi a užít si jejich neobyčejných neřesti. Ne že by to pro vývoj událostí hrálo roli. A i když se do maloměšťáckého panoptika míchá trocha toho vyšetřování (rozděleného hned do dvou dějových linií), je to jen proto, aby mohl Paulus Hochgatterer čtenáře co nejdéle tahat za nos, než po dvou stech stranách vytáhne padoucha z klobouku kouzelníka Pokustóna. Po stylistické stránce však není co vytknout, jen mi celek přišel víc jako literární experiment, než plnohodnotná kriminálka. A na to já moc nejsem.“... celý text
— trudoš

Přejít na knížky autora